V únoru tohoto roku se povolenky dostaly nad hranici 100 eur. Kde jsou ty časy, kdy tuna stála „bůra“. Přitom to není tak dávno. Přesto je realita taková a obor se s tím musí vyrovnat. Na co se připravit v tomto roce? To je dobrá otázka, ale křišťálovou kouli nemáme.
Příčiny jsou přirozené
Proražení hranice 100 eur a oscilační náznaky postupného se usazení na trojciferné částce za tunu emisí může na jednu stranu znít magicky, ale z perspektivního pohledu je to přirozený krok ceny EUA, který dříve či později, už jenom díky tomu jak je systém EU ETS nastavený, přijít musel.
Tím, že cena EUA je velmi volatilní a za poslední rok a půl si nenašla stabilní směr se při jakémkoliv pohybu budeme ptát, co přesně za tím aktuálně stojí. Problémem EUA je právě dostat se k vysvětlení aktuálního pohybu, kde nekonzistenční korelace jak s politickými nařízeními, tak s cenami jiných komodit a makro-energetickou situací nám většinou nevysvětlí, proč se cena zrovna chová tak, jak se chová. Za nacenění emisní povolenky stojí mix spousty faktorů, ve finále je to ale faktor nabídky a poptávky, který s cenou hýbe.
Měsíc únor nebyl velmi příznivý pro obnovitelné zdroje, což znamenalo více spalování uhlíku a následný hedge velkých producentů. Velký vliv určitě mají nové reformy programu Fit for 55, které sice do období 2023 - 2026 přinesou více EUA do oběhu, ale v dlouhodobém hledisku jsou býčího charakteru; projeví se snížením bezplatných alokací nebo zavedením nových odvětví. Tím, že ještě není známo, kdy přesně nabídka nabyde většího objemu, dá se tvrdit, že trh zareagoval pouze na dlouhodobé hledisko.
Je nutné podotknout, že velká část průmyslu stále ještě nedostala své bezplatné příděly a blížíme se k termínu odevzdání emisních povolenek za toto období. Dále za posledních pár měsíců nabyl trochu více na popularitě trend spojující EUA a pojem investice, kde investiční instituce zahrnují čím dál více tento produkt do svých portfólii a dokonce několik blockchainových projektů zajistily cenu svých tokenů právě emisní povolenkou.
Co přesně tedy stojí za nárůstem na 100 EUR úroveň? Aktuálně větší poptávka než nabídka.
Na co se v oblasti EUA připravit
Ceny uhlíku se drží na vysokých úrovních a jsou odolné vůči častým zprávám o stmelování slabé poptávky po elektřině, rostoucím makroekonomickým obavám a postupujícím plánům na předzásobení povolenkami. Při pohledu na rok 2023 očekáváme, že na trh přijde vyšší objem dodávek EUA než v roce 2022. Na základě alokačních plánů EU a harmonogramu pravidelných aukcí EUA by měla být pravidelná nabídka v roce 2023 téměř stejná jako v roce 2022, každopádně plán zákonodárců EU získat 20 miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím urychleného prodeje EUA ovlivní celkovou nabídku v roce 2023.
Zatímco nabídka se zvýší, poptávka je velmi nejistá. V roce 2023 se očekává další pokles spotřeby elektřiny oproti již tak slabému roku 2022; kdy chvíli trvalo, než se raketově rostoucí náklady na energie nakonec promítly do údajů o průmyslové činnosti a poptávce po elektřině. Jaderná energie by měla mírně vzrůst, a to i přes pravděpodobný odchod Německa, a mírně vzroste i výroba vodní energie.
V neposlední řadě bude v letošním roce významný přísun nové větrné a solární energie, který může mírně překročit úroveň z minulých let. Díky těmto faktorům se výrazně zmírní závislost na výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách. Očekáváme, že poměr uhlí versus plynu v energetickém mixu se nebude příliš lišit od loňského roku. Nicméně výhled na rok 2024; plán "re-basingu" a nového sektoru, může vyvolat impuls krátkodobé poptávky pro budoucí zajištění a cenového hedgingu.
Komentáře