Důvody nedostatečného využití
Hlavním důvodem je nevědomost investorů a veřejné sféry o systému kontroly výroby energetických produktů a o vybavení a fungování laboratoří v elektrárnách. Důsledkem této neinformovanosti je vznik a šíření mýtů o popílcích mezi veřejností, nejčastějším z nichž je představa, že popílek je zdraví škodlivý a při jeho využití na stavbách dochází k ohrožení okolí.
Popílek bývá obecným strašákem hlavně proto, že obsahuje těžké kovy, ale při správném použití deklarovaným producentem, nikdy nemůže dojít ani k ohrožení lidského zdraví, ani životního prostředí. Tento fakt je prokázán rozsáhlým testováním podle tzv. Nařízení REACH, které zahrnuje několik desítek toxikologických a ekotoxikolgických testů podle postupů a metodik nařízených a pravidelně kontrolovaných Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA). Popílky jsou navíc pravidelně vystavovány přísným auditům, které ověřují, zda daná várka neobsahuje nadlimitní množství škodlivých látek.
Odborníci se shodují na tom, že pokud je popílek podroben důkladné kontrole, svým složením okolí v žádném případě neohrožuje.
Další obavou je, že beton s příměsí popílků je méně kvalitní než ten, který se běžně využívá. Současné studie však jasně prokázaly, že beton s příměsí popílků nejenže nemá horší vlastnosti než klasický materiál, ale navíc je pružnější, pevnější a levnější. Vzhledem k tomu, že se při využívání popílků pracuje s energetickými produkty, dochází navíc ke snižování škodlivých vlivů těchto produktů na životní prostředí.
Nemálo rozšířený názor je také ten, že popílek je něco, co se nikdy nepoužívalo a nepoužívá. Právě naopak. Popílek se na stavbách využíval po staletí a je jen otázkou času, kdy investoři a veřejná správa zjistí, že se využití energetických produktů ve stavebnictví opravdu vyplatí, a to všem zúčastněným. Skvělým příkladem je zahraničí, kde se popílek využívá v hojném množství.
Hlavní výhody využití popílků ve stavebnictví
Jak je možné, že 2 000 let stará římská mola a hráze vydržely až dodnes, když dnešní moderní hráze ze železobetonu se začínají rozpadat již po desítkách let? Vědci zjistili, že když se mořská voda smísí s vulkanickým popelem a vápnem, které užívali římští stavitelé, pak stavbou začnou prorůstat minerály, jež betonu dodávají prakticky neproniknutelnou soudržnost.
Díky pozitivním vlastnostem popílků, stavební materiály a směsi obsahující popílek jsou kvalitnější a až o polovinu levnější než běžně používané, mají dvakrát delší životnost, a navíc využitím popílku ke stavebním účelům dochází k ekologickému využití druhotné suroviny.
Kde všude se popílek využívá
Většina energetických produktů je využívána převážně ve stavebním průmyslu, na stavby dopravní infrastruktury, jako stavební materiál při zahlazování důlní hlubinné činnosti, nebo na rekultivaci povrchových lomů a dolů. Popílek nachází nejčastější využití ve stavebním průmyslu jako přísada do cementu a betonu a při stavbě pozemních komunikací.
Mezi oblastí využití popílků jsou například vodní stavby, stavby silnic a dálnic, stavby rodinných domů a stavební úpravy v domácnostech. Popílek lze použít k vyrovnávání podlah v bytech před pokládkou dlažby, plovoucí podlahy či jiné krytiny.
Orlická přehrada
Praktickým příkladem úspěšného využití energetických produktů je výstavba Orlické přehrady v období mezi roky 1956 až 1961, jedné z nejvýznamnějších staveb postavených na území České republiky.
Během počáteční betonáže hráze měla betonová směs klasické složení, kdy do ní byl použit jen cement. Po vybetonování a při příchodu chladnějšího období se začaly objevovat na blocích trhliny. Bylo zjištěno, že příčinou tohoto problému byly rozdílné teploty u povrchu a uvnitř masivní konstrukce. Tento jev nastal kvůli vývoji hydratačního tepla. Bylo rozhodnuto přistoupit k jinému, již úspěšně v cizině použitému způsobu, a to k přidání elektrárenského popílku do betonové směsi. Popílek se totiž v počátečním stadiu neúčastní hydratačního procesu a tím výrazně snižuje teplotu betonu při počáteční hydrataci. Tento zásah měl nejen příznivý vliv na vývoj hydratačního tepla, ale i na množství použitého cementu, např. oproti výstavbě VD Slapy to představovalo úsporu 60 000 tun cementu.
Podle výsledků pilotních zkoušek, pevnostní vlastnosti betonu v tlaku doznaly během 50 let nárůstu, který není zanedbatelný, což ukazuje na vynikající trvanlivost betonu s výraznou příměsí popílku.
Dalším příkladem stavby s využitím popílků je Fórum Nová Karolína Ostrava - Nákupní a zábavní centrum, kde byl aktivovaný popílek do betonu přidáván v množství 120 kg/m3. Popílky z úložišť Předmostí a Prosenice jsou potenciálním zdrojem materiálu pro stavbu dálnice D1 v úseku Přerov – Lipník.
Precedenty využití energetických produktů tu máme, tak proč v tom nepokračovat?
Komentáře