Časopis

Polemika: Jak srážkové vody ovlivňují ČOV?

| autor: Martina Jandusova0

drain-4916909_640.jpg
zdroj: pixabay

Pokud jsou dešťové vody odvedeny do kanalizace, pohlížíme na ně jako na vody odpadní. Takto odvedené srážkové vody ale čistírnám odpadních vod způsobují kapacitní i technologickou zátěž, a tím i finanční zátěž pro všechny napojené. Jak na celou problematiku pohlížejí vodohospodáři?

Jiří Paul, ředitel Vodovodů a kanalizací Beroun, a.s.

Dovolím si otázku zobecnit. Jako jsme přijali fakt, že odpadní vody je nutné čistit, musíme nyní celá společnost změnit přístup ke srážkovým vodám - tyto vody nepatří do kanalizace. Dešťová voda v lidských sídlech by měla být jímána, zasakována nebo využívána, mělo by s ní být nakládáno jako se zdrojem, nikoliv odpadem.

Pokud jsou srážkové vody odváděny na čistírnu kanalizací společně s odpadními vodami, je čistírna před nadměrným zatížením chráněna tzv. odlehčováním. To znamená, že přebytečné množství směsi srážkové a odpadní vody odteče přímo do řeky nebo potoka. V podstatě tak srážkovou vodu před vypuštěním do životního prostředí znečistíme vodou odpadní. Tím se do životního prostředí dostávají nežádoucí látky včetně takových, jako jsou např. zbytky léčiv.

Potřebujeme nutně změnu zákona o vodovodech a kanalizacích, který stanovuje bezplatné vypouštění srážkových vod z veřejných prostranství a budov k bydlení. V našich podmínkách je zavedení plateb, samozřejmě po dostatečně dlouhém přechodném období, ta nejúčinnější a nejrychlejší motivace ke změně.

Karel Plotěný, jednatel ASIO TECH, spol. s r.o.

Vliv srážkových vod na čistírnu odpadních vod je v tom, že zavlaží zeleň a spláchnou prach. Co se ale týká vlivu na znečištění toků, pak srážkové vody jsou příčinou uniku nečištěných odpadních vod přímo do toků v případě jednotné kanalizace s odlehčovacími komorami.

Na samotný čistící proces je jejich vliv také negativní – tím, že se zvýší celkové množství natékaných vod na čistírnu, tak se zvýší i spotřeba elektrické energie (čerpání a případně i aerace) a změny koncentrací mají vliv i na účinnost a efektivitu čistícího procesu a například i celkové absolutní množství odstraněných nutrientů.

Proto bychom se měli snažit řešit srážkové vody co nejblíže místu kde spadnou, a to jejich využitím pro tzv. modrozelenou infrastrukturu nebo zásakem. Do splaškové kanalizace a na čistírnu by se měly dostávat v co nejmenším množství, a pokud možno, co nejvíce rozprostřené v čase.

Ing. Jiří Lipold, technický ředitel ČEVAK a.s.

Z našeho provozního pohledu jako klíčovou vnímáme novelu vodního zákona č. 150/2010 Sb. vydanou 23. dubna 2010, která završila vývoj započatý již roku 2006 dílčími změnami některých vyhlášek. Teprve však zmíněná zákonná norma poprvé u nás jasně stanovila, že při provádění staveb nebo jejich změn, či změn jejich užívání jsou stavebníci povinni zajistit vsakování nebo zadržování srážkových vod.

Tím došlo ve stavebnictví k zásadní pozitivní změněně trendu při nakládání se srážkovými vodami. Pro provoz čistíren odpadních vod je samozřejmě optimální, aby srážkových vod kanalizační sítí přitékalo co nejméně. Nárazové hydraulické zatížení čistírenských objektů dešťovými vodami vždy přináší prudkou změnu do ustáleného procesu čištění odpadních vod, což stabilitě provozu obecně neprospívá.

Ani existence dešťových zdrží v areálech čistíren není všespasitelným řešením. Jednak se jedná o prostorově rozsáhlé a finančně nákladné objekty a dále jejich kapacita je z technické definice vždy omezená a vodní toky tak mohou ochránit jen do určité, nikterak velkolepé, míry. A nejedná se jenom o čistírny. Obdobné problémy se projevují i u kanalizačních odlehčovacích komor a čerpacích stanic odpadních vod na jednotné kanalizaci.

Dopad odklonění srážkových vod mimo stokovou síť je pro tyto objekty bezesporu pozitivní s velmi příznivým dopadem na životní prostředí, jmenovitě na vodní toky. Čím méně srážkových vod bude napojeno na jednotnou kanalizaci, tím méně budou za srážek znečištěné vody z odlehčovacích stok a přepadů čerpacích stanic odváděny do potoků a řek. Dá se tedy říci, že minimalizace nátoku srážkových vod do jednotné kanalizace a tím i do čistíren odpadních vod je ze všech úhlů pohledu postup žádoucím směrem.

Marek Síbrt, mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s.

Podíl srážkových vod v čištěných vodách v čistírnách odpadních vod provozovaných SmVaK Ostrava je značně proměnlivý v jednotlivých letech a závisí ve velké míře na intenzitě dešťových srážek daného roku. Například v roce 2018 činil podíl srážkových vod v čištěných vodách 39 %. V roce 2019 už 44 % a v loňském deštivém roce činily deště 52 % celkového objemu čištěných vod.

Zákon o vodách i stavební zákon preferuje v současné době oproti odvádění dešťové vody kanalizací do čistírny vsakování, pokud to není možné, pak je upřednostňováno přímé vypouštění do toku a až jako poslední možnost vypouštění do jednotné kanalizace. Realita je bohužel mnohdy jiná. Investor v intravilánu města (budovy, průmyslového podniku, komunikace, parkoviště, jakékoli zpevněné plochy), kde není přirozený recipient, srážkové vody obvykle z objektivních důvodů likviduje prostřednictvím jednotné kanalizace. V těchto případech se pokouší provozovatelé kanalizační infrastruktury alespoň požadovat po investorovi akumulaci, pokud možno vsak a řízený přepad do jednotné kanalizace.

Platby za srážkové vody řeší zákon č. 274/2001 Sb. v platném znění a vyhl. Č.428/2001 Sb. Dle těchto předpisů platí za odvádění srážkových vod podnikatelské subjekty, zároveň řeší osvobození od těchto plateb (např. objekty určené k trvalému bydlení, plochy silnic a dálnic, veřejně přístupné plochy atd.). Pokud mají podnikatelské subjekty cejchované měření množství srážkových vod, platí podle tohoto měření. Pokud nemají, vypočítávají se platby podle tzv. dlouhodobého úhrnu srážek (průměr za posledních 20 let) v dané oblasti (zjišťuje se u Českého hydrometeorologického ústavu) a dle druhu a velikosti plochy, ze které se srážková voda odvádí. Dle přílohy č. 16 k vyhl. 428/2001 se rozlišují tři odtokové součinitele podle propustnosti plochy.

Náklady na odvedení a vyčištění srážkových vod jsou samozřejmě součástí kalkulace stočného. Ten, kdo kanalizaci nemá, neplatí stočné. Nemá za co. Zvýhodněni jsou Ti, kteří jsou od plateb za srážkové vody osvobozeni, viz bod 3).

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat