Společně s lahvemi jsou plechovky nejrozšířenějším malospotřebitelským obalem pro nápoje. Stejně jako ostatní drobný kovový obalový odpad se dnes třídí do kontejnerů na kovy, případně se vozí do sběrných dvorů. Tuto praxi by výrazně mohlo proměnit zavedení povinného zálohového systému.
Povinné zálohování PET lahví a plechovek, které by mělo začít fungovat za necelé dva roky, od samého začátku čelí ostré kritice napříč odbornou veřejností. Ta se ale dosud soustřeďovala výhradně na zavedení záloh na PET lahve.
Proto jsme se zaměřili na zálohování plechovek a zeptali se Miloše Kužvarta z České asociace oběhového hospodářství, Petra Bielana ze společnosti OZO Ostrava, Lucie Müllerové, zastupující AOS EKO-KOM a Alexandra Komarnického z Pražských služeb, na to, zda je v případě plechovek povinný zálohový systém smysluplnou záležitostí?
Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství
Co se týká záměru povinně zálohovat plechovky, rozdíl je nejen v materiálu (kov místo plastu), ale i v tom, kde se nachází Česká republika v jejich separovaném sběru oproti separovanému sběru PET lahví.
Separovaný sběr kovových obalů je výrazně novějším krokem na cestě k udržitelnosti (v České republice byla zavedena až v roce 2015 povinnost obcí umožnit svým obyvatelům třídit kovový odpad), kdežto nádobový sběr a využití PET lahví v České republice je již více jak 20 let.
Podle dat MŽP se uvede na trh v ČR ročně 0,8 miliard kusů nápojových plechovek, což je váhově cca 15.000 tun/ročně a důvod, proč zálohování plechovek není obcemi, profesními svazy a významnou částí laické veřejnosti odmítáno je to, že v jejich případě aktuální míra sběru nedosahuje vysoké úrovně jako u PET lahví.
V ČR se v průměru z 10 PET lahví 8 vrací díky separovanému sběru do systému využití - recyklace či v horším případě energetického využití (ve Francii jsou to jen 2 lahve z 10). Dalším důvodem je také markantní rozdíl v materiálové recyklaci plastů nebo kovů. Prostě povinné zálohování PET lahví je vnímáno jako duplicita k funkčnímu systému sběru do žlutých nádob, podle všeho nejefektivnějšímu v rámci celé EU. Je třeba také zvážit finanční náklady spojené s investiční přípravou na povinné plošné zálohování PET lahví a s průběžnými provozními náklady, které mají zatím nejasné dopady v cenách na konečného spotřebitele.
Přečtěte si také:
Polemika: Dávají povinné zálohy na plechovky smysl? I. část
Odseparování kovových i nekovových obalů pomocí magnetických separátorů se dnes stává již standardem na třídicích linkách v ČR. Po této surovině je poptávka, při recyklaci hliníkových plechovek (dlouhá a dlouhá léta zaběhlé praxe) dochází totiž k obrovské úspoře spotřebovávaných energií a tím nákladů. Při výrobě nové plechovky z recyklované se ušetří až 95 % energií.
Na závěr k onomu ve Vaší otázce zmíněnému "opomíjení" zálohování plechovek oproti mediálnímu zájmu, který se soustředí na povinné zálohování PET lahví: všichni, co se zabýváme cirkulární ekonomikou víme, že její podstatou je celostní, holistický přístup, čili jde i o snížení uhlíkové stopy jako jeden z cílů našeho snažení, nejen vracení materiálu do výroby. S uvážením všech výše uvedených skutečností je pak logické, že celkem "není co řešit" u zálohování plechovek z hlediska nákladů a výnosů, oproti záměru povinně zálohovat PET lahve."
Petr Bielan, technik ve společnosti OZO Ostrava s.r.o.
Od pilotního projektu, jak sbírat obalový kov, zda samostatně nebo spolu s plasty, který byl realizován v letech 2005-2009 ve spolupráci se společností EKOKOM jsme zavedli pravidelný svoz a třídění obalových kovů a nápojových kartonů spolu s plasty tedy s PET lahvemi. Tento systém sběru, svozu a třídění byl vyhodnocen jako efektivní s nejnižšími náklady. Tedy tento systém se týká nejen železných plechovek ale i hliníkových plechovek. Na ruční třídící lince jsme dodělali nové shozy a obsluha ručně tento druh materiálů třídila. Nutno poznamenat, že v poslední době množství hliníkových plechovek roste.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře