Reklama

29. 1. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová

Polemika II.: Bude růst skládkovacího poplatku dostatečný?

V první části polemiky jsme se zaměřili na to, zda je v připravovaném zákoně nastaven dostatečný růst skládkovacího poplatku. Dnes vám přinášíme její druhou část.

V navrhovaném zákoně o odpadech je mimo jiné stanoven i postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky, který by měl nastartovat recyklaci a odklonit odpad ze skládek. Poplatek by se měl ze současných 500 korun vyšplhat až na 1 850 korun v roce 2030. Ne všem to ale přijde dostatečné, proto se ptáme:

Myslíte si, že je růst poplatku stanovený v zákoně dostatečný a pomůže odklonit odpad ze skládek a zvýšit recyklaci komunálního odpadu?

V případě, že ne, jak by podle Vás měl růst poplatku vypadat?

Vladimír Ucekaj, Eveco Brno:

Přiznám se, že jsem od určité doby téměř přestal vývoj v oblasti nového zákona o odpadech sledovat. Je to už pár let celkem útrpná záležitost. Pokud je tedy v novém návrhu spolu s rostoucími poplatky stále přítomna tzv. "třídící sleva", pak si troufám tvrdit, že se až do realizace zákazu skládkování SKO a jinak využitelných odpadů v roce 2030 (?) nezmění nic kromě vyšší ceny pro obyvatele.

Ta bude důsledkem buď samotného nárůstu poplatku nebo vlivem "nasazení" systémů zaručujících dosažení požadované míry třídění k dosáhnutí na slevu. Míra skutečné materiálové recyklace pak nebude zvýšena už vůbec, či naprosto minimálně. Nedokážu si představit, že bychom to měli zvládnout za podstatně méně peněz, než země západní Evropy, u kterých samotných je však skutečná míra recyklace také otázkou.

Osobně myslím, že vyšší míra recyklace může být dosažena pouze v případě, že bude vyvíjen tlak z "druhé strany". Tím mám na mysli, legislativní omezení týkající se materiálů používaných na výrobky a zejména pak jejich obaly. Dle mého je skutečně nesmírně drahé (a nesmyslné) snažit se separátně sebrat a znovu použít umaštěný obal od salámu...

Paradoxně teď pozoruji zvyšování zájmu é energetické využití odpadu a to ne vlivem možného výhledu na zvyšování skládkovacícho poplatku a tedy možného vyššího příjmu pro ZEVO za zpracování odpadu, ale vlivem rostoucích cen emisních povolenek a tedy ceny tepla z fosilních paliv. Ke všemu se přidává tlak na konec používání uhlí jako takového.

Už několik let tvrdíme, že pokud chceme přejít od skládkování k čemukoli hierarchicky vyššímu, pak cena za nakládání se SKO se bude v průměru pohybovat kolem 2500 Kč/t. Výše poplatku je tedy nastavena dobře. Problém vidím v třídicí slevě, která stav zakonzervuje na dalších pár let. Třídicí slevu bych tedy, když ne zrušil, tak maximálně její trvání omezil na tři, čtyři roky. To by mělo zejména obcím (jako původcům odpadu de jure) umožnit najít reálné možnosti, jak s odpadem nakládat a ne jen třídit, což není konečný způsob nakládání s odpadem. Současný stav ohledně plastových odpadů je vodítkem....

Pavel Drahovzal, Svaz měst a obcí:

Poplatek za skládkování je a bude základní explicitní a sankční motivační nástroj za nesprávné, resp. nežádoucí nakládání s komunálními odpady pro dalších několik let. Dříve jsme jej mohli vnímat jako jakousi „daň za zábor území omezující rozvoj obce se skládkou na svém území.

Nyní jeho primární funkcí je „ekonomicky“ znevýhodnit nakládání s odpady oproti jiným, dle hierarchie nakládání s odpady, žádoucím a EU i obecně společností akceptovanými způsoby nakládání s odpady, zejm. materiálové a energetické využití odpadů, které jsou z technologického hlediska mnohem nákladnější způsoby jak investičně, tak zejména provozně.

Zda výše skládkovacího poplatku v návrhu nového zákona naplní tato očekávání, ukáže praxe, dle komunální sféry je dostatečně, resp. až moc vysoký s ohledem na skutečnost, že v ČR není zatím běžně pro všechny města a obce dostupná a rozšířená jiná alternativa vůči skládkování, materiálové využití je vázána na odbyt dle poptávky trhu a energetické využití je dostupné pro několik stovek obcí a měst kolem 4 zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

Foto: pixabay

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372