Podle aktuální zprávy „Circularity GAP Report 2022“ bylo v roce 2021 celosvětově spotřebováno 101,4 miliardy tun surových surovin, přičemž recyklováno bylo pouze 8,6 % z nich. Spotřeba plastů ve výši 0,46 miliardy tun se na první pohled jeví jako zanedbatelná.
O přínosech plastů pro každodenní život již málokdo pochybuje viz například článek „Plasty jsou součástí moderního života a jsou nepostradatelné pro mnoho průmyslových odvětví“. Složitější je to však s plastovými odpady po skončení jejich životnosti, čemuž se věnuje článek Množství odpadů v Evropě roste, Komise chce revidovat odpadovou legislativu, nebo Je cirkulární ekonomika tím nejlepším řešením nebo má své limity?. Hodnotový řetězec pro využití odpadních plastů je značné složitý, neboť je v něm zapojeno mnoho hráčů, často chybí relevantní definice a informace o množství odpadů a jejich využití.
Z letošní únorové zprávy OECD, která sdružuje 38 nejvyspělejších států, nazvané „The Global Plastic Outlook: Economic Drivers, Environmental Impacts and Policy“ vyplývá, že současný životní cyklus plastů není zdaleka cirkulární. Mezi roky 2000 až 2019 se produkce plastů, ale i odpadů zdvojnásobily, avšak pouze 9 % plastového odpadu bylo zrecyklováno, spáleno bylo 19 % a téměř polovina plastových odpadů byla uložena na skládkách, zbývajících 22 % uniklo do životního prostředí, vodních toků a moří. Téměř polovina veškerého plastového odpadu vzniká ve vyspělých zemích OECD, přičemž tyto země jsou zodpovědné za 11 % neřízeného úniků makroplastů a 35 % úniků mikroplastů (velikost pod 5 mm). Produkce regranulátů se mezi roky 2000 - 2019 zečtyřnásobila – z 6,8 mil. tun na 29,1 mil t, ale je to stále pouze 6 % z celkové produkce plastů.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře