Společnost ČEPS, výhradní provozovatel přenosové soustavy na území České republiky, zpracovala analýzu dopadů různých směrů vývoje energetického mixu do roku 2040. Upozorňuje v ní na případné nedostatky zdrojů.
V dokumentu „Hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2021) je analyzován dopad scénářů vývoje zdrojového mixu ve střednědobém horizontu. Publikace navazuje na evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti, které zpracovává Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). „Zdrojová přiměřenost představuje způsobilost zdrojů vyprodukovat dostatečné množství elektrické energie, které uspokojí poptávku zákazníků ve všech hodinách sledovaného období,“ vysvětluje ČEPS.
ČEPS vypracovává zdrojovou přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy každoročně od roku 2016. Členské státy jsou povinny hodnotit přiměřenost výrobních zdrojů na evropské úrovni, zároveň mají možnost doplnit analýzu o vnitrostátní analýzu.
Tři různé scénáře
Hodnocení zdrojové přiměřenosti bere v potaz několik scénářů stanovujících koridory možného vývoje ukazatelů zdrojové přiměřenosti. V dokumentu se počítá s potenciálním vlivem klimatického balíčku Fit for 55, pandemií COVID-19, působením Modernizačního fondu nebo vývojem cen emisních povolenek. Nově jsou stanoveny trendové indikátory cen silové elektřiny, síťové poplatky a vývoj emisní ekonomiky v jednotlivých řezcích do roku 2040.
„Pro stanovení předpokladů v oblasti střednědobého výhledu provozu zdrojů provádí ČEPS každoroční dotazníkové šetření, které zahrnuje všechny tepelné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MWe,“ doplňuje český provozovatel přenosové soustavy.
Kvůli simulaci zdrojové přiměřenosti bylo použito tři různých scénářů: progresivního, konzervativního a referenčního. Během hodnocení těchto scénářů byl kladen důraz na několik aspektů. Prvním z nich bylo udržení spolehlivosti dodávky elektřiny, kde se využívá indikátor LOLE (Loss of Load Expectation - ztráta očekávaného zatížení) stanovující počet hodin za rok, kdy produkce zdrojů spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu České republiky.
Maximálně přípustná hodnota LOLE v Česku činí 15 hodin za rok. Dalším spolehlivostním ukazatelem je EENS (Expected Energy not Served - očekávaná nedodaná energie), který indikuje počet GWh elektrické energie za rok, kdy produkce zdrojů spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt českou spotřebu. Dokument se dále zaměřil na soběstačnost, čili na zachování výroby elektřiny na českém území alespoň na úrovni 90 % poptávky po elektřině (max. dovoz do 10 % spotřeby dle požadavku SEK), ekonomickou oprávněnost a emisní stopu.
Urychlení odchodu od uhlí by se nemuselo vyplatit
Z analýzy vyplynulo, že rychlý odklon od uhelných zdrojů v kombinaci s neexistujícími novými zdroji povede ke zcela neuspokojivým hodnotám LOLE, čili ke značné zdrojové nepřiměřenosti. „Odstavování uhelného výkonu musí být doprovázeno výstavbou nových zdrojů se stabilním výkonem,“ uvádí ČEPS. Pokud by došlo k urychlení odchodu od uhelné energetiky, čili dříve než v roce 2038, musely by být zavedeny kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny.
Dále se ukázalo, že Česká republika bude od roku 2025 výrazně importní. Předpokládá se velká závislost na dovozu elektřiny z přebytkových zemí (Francie, severní Evropa). „Zůstává otázkou, zda bude v případě přebytku v těchto zemích elektrická energie skutečně exportována nebo bude využita v domácím průmyslu,“ doplňuje ČEPS. Po roce 2035 by mohlo dojít k dalšímu zhoršení situace, které by vedlo k vážným problémům s přiměřeností soustavy. „S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude třeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045,“ dodává ČEPS.
V případě cen silové elektřiny ČEPS do budoucna očekává její pohyb v rozsahu od 70 do 90 EUR/MWh ročního průměru, s velkou volatilitou v rámci daného roku. „Tyto ceny nezohledňují náklady CAPEX jednotlivých zdrojů a jsou pouze odrazem marginálních cen (variabilních nákladů), podle kterých jsou tyto ceny nasazovány,“ doplňuje ČEPS.
Větší využití OZE sice znamená snižování ceny silové elektřiny, nicméně bude docházet ke zvyšování nákladů na řízení soustavy. Podle ČEPSu lze kvůli přechodu k moderní decentrální energetice očekávat postupný nárůst síťových poplatků. Ten by měl od roku 2020 do roku 2025 čítat zhruba 15 - 20 %.
Nejen hodnocení, ale i doporučení
Kromě výpočtů a posouzení zveřejnil český provozovatel přenosové soustavy v dokumentu i doporučení pro český výrobní mix. Měli bychom si udržet míru energetické soběstačnosti, kdy dovoz by měl čítat maximálně 10 % spotřeby). „Vzhledem k nejasnému vývoji budoucích technologií a využívání dnešních vykazovaných přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích se to jeví jako nezbytné,“ uvádí ČEPS.
Do české legislativy by měly být zavedeny kapacitní mechanismy pro zdroje se stabilním výkonem jako pojistky pro případy, kdy nebude možný dovoz výkonu ze zahraničí, nebo bude z neovlivnitelných důvodů zpožděna příprava a realizace zdrojů sloužících k dozdrojování. Zároveň by mělo dojít ke koordinaci strategie pro elektroenergetiku s vodíkovou strategií ČR a ostatními členskými zeměmi EU. V neposlední řadě ČEPS doporučuje prohloubení spolupráce s provozovateli distribučních sítí při zavádění nových nástrojů pro řízení ES ČR v oblasti flexibility, zapojení strany spotřeby, decentrálních zdrojů a digitalizace.
Komentáře