Reklama

26. 6. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Odklon od uhlí ano, ale za kolik?

Češi mají pověst národa, který až tak nevnímá problematiku řešení klimatické změny, ale i u nás jsme už dospěli k poznání, že řešit to musíme.“ řekl na setkání nad tématem odklonu od uhlí prezident Hospodářské komory České republiky, Vladimír Dlouhý.

Pokud se budeme bavit o nutnosti odklonu od uhlí, jsou otázky Jak, Kdy, a Za kolik, nesmírně důležité a proto se jimi šéf české Hospodářské komory zabýval podrobněji.

Takže za kolik?

K této otázce Vladimír Dlouhý uvedl, že v rámci fondu pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund - JTF) je v letech 2021 až 2027 k dispozici v přepočtu zhruba 14,6 mld korun. Tato alokace je opravdu velmi malá s ohledem na to, jak ambiciozní jsou cíle. „Těchto necelých 15 mld. se ztratí jako kapka v moři,“ řekl Vladimír Dlouhý.

Navíc, ke každému euro z fondu pro spravedlnost musí každý stát přidat 1,5 eura z jiných zdrojů. Třeba z kohezních fondů a podobně, což sníží prostředky na další kohezi. Takže je nutné si položit dotaz, kde na to vzít? Jedinou odpovědí je, že si na odchod od uhlí musíme vydělat. „A vydělá na to jedině byznys. A byznys bude jedině, pokud bude hospodářský růst. Takže základní podmínkou pro odchod od uhlí je, aby politika nepodkopala konkurence schopnost jednotlivých ekonomik,“ upozornil Dlouhý.

Voliči členských zemí EU ve střední a východní Evropě mají dnes zásadně jiné preference v oblasti ekonomiky, než voličská základna severozápadní Evropy. „Na severozápadě voliči vůbec nepreferují hospodářský růst. Chtějí projít klimatickou změnou, chtějí spravedlivější rozdělení bohatství a další věci, které s tím souvisí.

Základní preferencí voličů střední a východní Evropy je pořád ještě konvergence a rychlejší ekonomický růst,“ uvedl Dlouhý a dodal: „ČR by se měla snažit o takovou politiku, která by nám umožnila vygenerovat prostředky na odklon od uhlí doma.“

Vladimír Dlouhý dále uvedl zajímavost: „Příspěvek EU k celosvětovým emisím CO2 je 9%. Pokud jsou mé informace správné, v roce 2018 snížila EU své emise CO2 o 80 milionů tun. Ve stejném roce svět, jako celek, zvýšil tyto emise o jednu miliardu tun. Pokud tedy snahy EU, která je už dnes environmentálním leaderem, budou osamocené a nepřidají se i další regiony, které nerespektováním boje s klimatickou změnou dál budou posilovat svou konkurence schopnost, dostane se hospodářství EU pod opravdu silný, opravdu silný tlak.“

Jedním dechem ale dodal, že boj s klimatickou změnou ale vést musíme. Měl by být ale založen na prioritách jednotlivých zemí, regionů a energetické politiky.

Jak a kdy?

Nasměrování prostředků na konkrétní projekty by mělo vycházet z dlouhodobé koncepce státu. „Mělo by být na každé národní vládě, aby stanovila jakou transformaci energetiky zvolí, také musí určit dynamiku ústupu od uhlí, a jaké technologie nahradí fosilní paliva,“ doporučil Vladimír Dlouhý a pokračoval: „V ČR vznikla uhelná komise a doufejme, že bude moci poskytnout vládě relevantní informace k rozhodování.

Souvisí to s otázkou, s jakými zdroji budeme do budoucna pracovat. V ČR je odpověď jednoznačná: Bez zvýšení podílu jaderné energetiky to prostě nepůjde. Dalším významným zdrojem bude plyn a samozřejmě musíme také pracovat s obnovitelnými zdroji energie tak, jak budeme schopni s OZE pracovat.“

Foto: komora.cz

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372