2/2023

Nový Zákon o odpadech je nezbytně nutný!

| autor: Pavel Mohrmann0

Nový Zákon o odpadech je nezbytně nutný!

Daly by se v navrhovaném zákonu z vašeho pohledu charakterizovat jeho silné a slabé stránky?

Nejsilnější stránkou návrhu je, že vůbec existuje. Stará legislativa „funguje“ již 18 let a za tu dobu se poměry, především v odpadovém hospodářství, razantně změnily. O silných a slabých stránkách je asi předčasné hovořit, protože k zákonu zatím neexistují prováděcí předpisy a vyhlášky. Ty určitě budou určovat další plnění, směr a cíle nového zákona o odpadech. Také není vůbec jisté, zda zákon vzhledem k počtu připomínek, které již v současné době existují, sněmovna schválí.

Asi největší změna je posunutí termínu zákazu skládkování SKO z roku 2024 na rok 2030. O tom se vedou dlouhé debaty, nicméně to dle mého názoru je pouze marginální záležitost. Představte si, že by tam zůstal rok 2024, když se 80 % odpadu skládkuje. Žádný investor v ČR není schopen realizovat projekt ZEVO během 5 let. Tyto projekty jsou běh na dlouhou trať a to i díky ekologickým aktivistům, kteří tyto projekty velice úspěšně napadají a dokáží celý proces prodloužit o řadu let. Příklad spalovny v Chotíkově je toho zářným příkladem.

Od zástupců MŽP a některých europoslanců v poslední době slýcháváme, že ČR je papežštější než papež ohledně zákazu skládkování a jeho posunutí. To je vždycky velice úsměvné, všude ve vyspělých státech EU je již dávno skládkování SKO zakázáno a to že předchozí vlády vůbec nebyly schopné předložit jakoukoliv legislativu, která by korespondovala s tou evropskou, má za následek, že ČR je a vypadá to, že ještě dlouho bude, skládkovací velmocí.

Navyšování skládkovacího poplatku a tzv. třídící sleva jsou další důležité body v zákoně, které musí jasně deklarovat prováděcí vyhláška, právní předpis.

Zdá se vám navrhovaná tabulka postupného nárůstu poplatků dostatečná? Respektive je nárůst dostatečný tak, aby se do navrhovaného roku 2030 vybudovaly nové kapacity na jakékoli využívání odpadu?

Jedna věc je tabulka, která může nějak vypadat, druhá věc je, jestli se bude přesně dodržovat a plnit co je v ní uvedeno. Tady bych počkal na prováděcí vyhlášky a právní předpisy a jasné deklarování třídící slevy, jejího výpočtu a prokazování.

Pokud se nemýlím, cena poplatku bude v roce 2030 1850 Kč. Tam už to pro investory začíná být zajímavé. Nárůst ale není takový, jako byl v původním návrhu, který šel do vnitřního připomínkového řízení. Nicméně celý proces výstavby ZEVA trvá zhruba 10 let.

Jak je důležité, abychom novou legislativu měli?

Je nezbytně nutná. Legislativa tady opravdu chybí. Díky tomu, že ČR neměla nastavenou legislativu, nevznikly žádné nové kapacity. Když se v roce 2012 připravovaly projekty ZEVO v Ostravě, Komořanech či Chotíkově, vlivem špatné a zastaralé legislativy nedostal ani jeden projekt možnost sáhnout si na evropské dotace. A to i přes kladná stanoviska Jaspers, což je nezávisle hodnotící orgán EU.

Velice záleží na tom, jak se k dané problematice budou vyjadřovat provozovatelé skládek. Ti samozřejmě nechtějí o tento velice snadný byznys přijít. Když srovnáte technologicky velice komplexní, prakticky bezemisní ZEVO moderního typu a skládku komunálního odpadu, vítězně vám cenou musí vždy vyjít skládka.

Odpad je zdroj energie a vzniká od občanů v ČR. Skládky vlastní většinou zahraniční nadnárodní společnosti a zisk z ČR vyvádějí do svých podniků v zahraničí. Oni za žádnou cenu nechtějí o odpad přijít, a proto teď vymýšlejí různá MBÚ a další mezičlánky, aby odpad zůstal v jejich rukou, vyráběly z něho takzvané tuhé alternativní palivo, které by pak prodávali potenciálním zájemcům. Nicméně to je cesta, která nefunguje a hovořím např. ze zkušenosti našich německých sousedů.

Velký odpor hlavně ve vládních neziskových organizacích vůči jakékoliv výstavbě skládkování je cítit na každém kroku. Může energetické využití odpadů žít v symbióze s materiálovým využitím a recyklací odpadu?

Ano, samozřejmě. Hierarchie nakládání s odpady by měla být závazná pro všechny státy EU. A to, že se třídí a recykluje je naprosto v pořádku. Česko je velmoc v třídění. Občané třídí dle dostupných dat svědomitě a poctivě. Přesto je nutné si uvědomit, že třídění a recyklace jsou naprosto odlišné věci.

Pokud občané z SKO vytřídí třeba 70 % plastů, papíru, skla či kovů, nikde není napsáno, že všechny tyto vytříděné složky jsou vhodné pro recyklaci nebo budou recyklovány. Nedělejme si iluze. Po vytřídění a vyčerpání všech možností pro materiálové využití zbude nemalé množství odpadu vhodného pro energetické využití. Mluvím zde až o milionech tun ročně. Ty bez kapacit na energetické využití skončí na skládce.

I přesto, že v roce 2035 bychom měli 70 % komunálu vytřídit?

Ano, i přesto. Pro budoucí maximální recyklaci ale nejsou důležité cíle, tedy procento třídění, ale situace na trhu s recykláty. Když nebude poptávka po recyklátech a trh nebude nějak extrémně pokřiven dotacemi, bude mít energetické využití odpadů neodmyslitelné místo v odpadovém hospodářství.

Provozovat ZEVO je podnikatelský záměr, nebo služba občanům?

Úplně podnikatelský záměr není. ZEVO má dva aspekty. Za prvé ano, je to služba občanům, za druhé je to i byznys. Služba občanům je v tom, že dále nevyužitelné složky odpadů zlikviduje ZEVO, další službou je energie, kterou pro občany ZEVO produkuje, ať už ve formě tepla, či elektřiny.

Tak, jak dnes funguje nové nařízení EU o tzv. dekarbonizaci, je ZEVO i další cestou, byť jen dílčí, nahradit ale aspoň část energetických zdrojů zdroji na zbytkový směsný komunální odpad. Protože energetické využívání odpadu probíhá za daleko přísnějších emisních limitů, než je tomu v uhelných elektrárnách. Energetika v ČR, dříve jedno z nejlepších odvětví, je na velikém rozcestí. Boj, který začala EU proti klasickým teplárnám, atomovým elektrárnám, ale i spalovnám je naprosto zvrácený.

V ČR máme rozsáhlou síť centrálního vytápění, kterou nám můžou závidět široko daleko. Při dnešních emisních limitech nejsou centrální zdroje zdaleka největšími znečišťovateli ovzduší. Dle mého názoru je vždycky lepší mít jeden centrální zdroj, který musí dodržovat přísné zákony a limity, než tisíce lokálních topenišť, kde je kontrola velice obtížná.

Polsko se začalo zabývat vážně novou odpadářskou legislativou poměrně nedávno a už je implementovaná dokonce v praxi. Nedávno bylo dokončeno obrovské ZEVO za evropské dotace. Proč tam to jde a u nás ne?

Já nechci úplně spekulovat, protože neznám tu situaci detailně. Polsko je daleko větší země než Česko. To v první řadě. Chci ale zdůraznit, že na půdě EU se chovají úplně jinak. Oni chtějí zmodernizovat svoji technologickou základnu, chtějí čerpat evropské peníze a ta touha využít možností je rozhodně znát.

V bruselském parlamentu jsou Poláci zřejmě jednotní. Dokáží a již dokázali na evropské půdě prosadit velké věci. Češi bohužel, a slovo bohužel musím zdůraznit, nedokáží v Evropě táhnout za jeden provaz. Nedokáží se shodnout napříč politickým spektrem a alespoň v EU vystupovat jednotně. Proto teď vidíme, že v Polsku vzniklo 8 nových spaloven dotovaných z EU a v ČR žádná.

Foto: Pavel Drápela (s mikrofonem), zdroj: DTE

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP