Reklama

29. 8. 2016  |  Publicistika  |  Autor: Miroslav Kos, SMP CZ, a.s., ÚTŘ skupiny SMP

Německý přístup k regulaci v oblasti odpadních vod

Poslední vývoj kolem novely vodního zákona a souvisejícího nařízení vlády č. 401/2015 Sb. mě přiměl k napsání těchto řádků. Byl jsem u historické porevoluční transformace vyhlášky č. 25/1973 Sb. a tak jen kroutím hlavou, jak se dnes matou pojmy, cíle, hodnoty. Přitom nejde o cenu podzemní vody, ale nelogické tendence vývoje v oblasti emisních limitů a poplatků.
A přitom existuje příklad udržitelného řešení systému ochrany vod aplikovaný již dlouhou dobu v Německu, kam jsme vždy koukali a inspirovali se vzhledem k vysoké úrovni vodního hospodářství a čistírenských technologií obou zemí. Politika ochrany vody je u sousedů založena na principech:

- princip předběžné opatrnosti,

- princip znečišťovatel platí a plné pokrytí nákladů,

- spolupráce všech uživatelů vody a zúčastněných stran v oblasti ochrany vod.

K realizaci těchto principů politiky ochrany vod, spolková vláda a spolkové země vyvinuly sadu výkonných právních nástrojů, jejichž základem jsou 3 zákonné normy:

- Vodní zákon - Wasserhaushaltsgesetz, WHG, který stanovuje emisní limity,

- Zákon o poplatcích – Abwasserabgabengesetz, který stanovuje platby za vypouštěné znečištění,

- Směrnice o limitech vypouštění a o technologických standardech -AbwV.

Princip je založen na skutečnosti, že znečišťovatel platí (prakticky každý, je to spravedlivé!), a to úměrně vypouštěnému znečištění, které je měřeno v řadě ukazatelů (CHSK, Pcelk, Ncelk, AOX, Hg, Cd, Cr, Ni, Pb, Cu, toxicitu na rybí vajíčka), stanovenou cenu 35,78 € za jednu tzv. „škodlivostní jednotku“.

Pro každý ukazatel je stanoveno množství, které představuje jednu jednotku znečištěním např. Pcelk 3kg (viz tabulka). Každý ukazatel má také stanovenu prahovou hodnotu (koncentrace, kg/rok), kdy se neplatí, ale tyto hodnoty jsou stanoveny úmyslně velmi nízké, aby jich bylo možno dosáhnout pouze výjimečně. Např. pro Pcelk je to 15 kg/rok, což při odtokové koncentraci představuje zdroj o velikosti cca 200 ekvivalentních obyvatel.

Stanovené koncentrační limity nejsou v žádném případě limity pro BAT!!. Ty jsou vyšší. Např. pro celkový fosfor je tato poplatková hodnota 0,1 mg/l. Emisní hodnota vodního zákona je pro kategorii největších čistíren 1,0 mg/l, zároveň představuje hodnotu BAT. Celý systém je založen pouze na 2-hodinových slévaných vzorcích (výjimečně lze použít kvalifikovaný bodový vzorek).

Tedy žádné významově různé hodnoty a s nimi spojené jiné statistické vyhodnocení (u nás hodnoty „p“, hodnoty „m“, roční průměr). Pracuje se však se sezónním limitem, neboť referenční teplota 12°C může být v období od 1. května až do 31. října nahrazena vyšším limitem vypouštění až 25 mg/l celkového dusíku.

Účinnost odstranění Ncelk však v tomto období musí být vyšší než 70% v průběhu jednoho dne. Souhrnně se jedná o celou řadu logických a zjednodušujících přístupů k vyhodnocování provozu ČOV.

Je-li povolené vypouštění překročen v množství nebo koncentrace, pak radikálně (neúměrně množství znečištění) stoupá za poplatek (podle směrnice Spolkového ministerstva financí, BMF 2003). Pokud k tomu dojde více než jednou, správní orgány spolkových zemí mohou uvalit dodatečné poplatky.

Mimo to za každé jednotlivé porušení je možné pokutovat podle zákona o pokutách za nedodržování právních předpisů, i když limit je omezen pouze na 2500 eur.

Motivace je generována zcela přirozeně, protože pokud lépe čistím, méně platím. Pokud dosáhnu limitu stanoveného v souladu s BAT, je poplatek za ukazatel snížen na polovinu. Pokud provádím významnou investici na ochranu kvality vody, můžu si požádat spolkovou zemi (tam se poplatky odvádějí) o 3 leté „prázdniny“ s tím, že suma poplatků bude použita v rozpočtu projektu. Pokud dosáhnu v ročním úhrnu snížení povolené emisní hodnoty o více než 20%, můžu si tento roční poplatek ponechat na investice do dalšího snižování znečištění.

Je vidět, že tento přístup je zcela odlišný od návrhu českého (návrh nového vodního zákona a vyhlášky 401/2015 Sb. a hlavně přílohy č. 7). Stav v Německu ukazuje, že se jedná o udržitelný, motivující a autoregulační systém, neboť změny zákonů jsou od jejich vzniku minimální, přitom je založen na stejných EU normách jako náš systém. Měli bychom se zamyslet, zda v současné situaci lehkého tápání tento prověřený systém nepřevzít.

A pokud jde o BAT, tak tady si musíme udělat základní pořádek v tom, o co vlastně jde. K termínu v angličtině „Best available technology“ se zcela nesprávně a nelogicky po doslovném překladu přiřazuje význam nejlepší známá technologie. Praktický význam je však jiný, termín nejlepší dostupné technologie (nebo jen BAT) je termín aplikovaný předpisy o omezování vypouštění znečišťujících látek s ohledem na strategii jejich snižování.

Je to tedy administrativní pojem a německý přístup je toho nejlepším důkazem. Podobné termíny jsou nejlepší dostupné techniky, společensky nejúčinnější prostředky, nebo nejlépe proveditelné z hlediska životního prostředí. Tento pojem představuje pohyblivý cíl, a není ani tak o technologii, ale o rozvíjení společenských hodnot (kvalita vody) a následně o vývoji a přiřazení možných technik (procesů), které jsou v současné době považovány za "rozumně dosažitelné", "nejlépe dostupné a proveditelné", tj. "nejlepší dostupné".

Významný je termín „available“, který znamená (viz směrnici Directive 2010/75/EU , čl. 15) technologie, které byly vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, přičemž v úvahu byly vzaty náklady a přínosy, a tyto jsou používány nebo vyráběny v členském státě.

Pro Německo je např. BAT u celkového fosforu 1 mg/l (upozorňuji opakovaně, že jde o 2 hodinový slévaný vzorek, ne např. roční průměr jak je aplikováno u nás nebo u směrnice EU), ekonomické hledisko neumožňuje tuto hodnotu snížit přesto, že se jde dostat některými technologiemi mnohem níže, ale ekonomické a ekologické dopady nejsou „eligible“. Spolkové ministerstvo životního prostředí prověřuje BAT každé 4 roky a je zajímavé, že pro čistírenské technologie neprovedlo změnu od roku 2005.

Restrukturalizace českého systému limitů, poplatků a norem spojených s čištěním odpadních vod je aktuální. Systém se pro další rozvoj stal zcela nekonzistentní. Je to i tím, že úroveň ochrany vod se v ČR posunula na vysokou úroveň a další rozvoj již vyžaduje jiné přístupy než v období extenzivního budování čistíren a kanalizací - komplexní, jednoduché, motivující, spravedlivé, předvídatelné a udržitelné. Nemusíme německý přístup zcela opsat, ale inspirace to je silná.


© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372