Jediným účelem této snahy je nesmírná a před ničím se nezastavující snaha vozit odpad na skládky, tím plýtvat primárními zdroji, poškozovat životní prostředí a znesnadňovat život budoucích generací.
Občané jako rukojmí, zákulisní dohody typu "já na bráchu, brácha na mě" a mnoho dalších praktik za hranicí morální snesitelnosti není určitě nic, co by mělo naše OH zdobit.
Není proto divu, že ve středu 29. 6. proběhl tiskový brífink, který objasnil příčiny vzniku nové České asociace oběhového hospodářství a tématicky se zaměřil na cíle nové asociace a konkrétně pak na výši skládkovacích poplatků.
K účastníkům promluvili zástupci zakládajících společností. Milan Chromík, Veolia ČR, a.s., Zdeněk Horsák, SITA CZ, a.s., a Vladimír Kočí, CENDEC (Centrum environmentálních prohlášení, z.s.).
Přestože důvody vzniku jsou především vyvážit odpadářské prostředí, není ČAObH žádným truc podnikem. Milan Chromík ve své přednášce jasně vyjmenoval body, které chce ČAObH implementovat do českého odpadového hospodářství, a které velmi nebo spíše úplně korespondují s body evropského balíčku oběhového hospodářství.
"Oběhové hospodářství nebude možné realizovat bez toho, aniž bychom odklonili odpad ze skládek," upozornil Milan Chromík a pokračoval: "Suroviny obsažené v odpadu se musí vrátit do cyklu, což znamená úsporu surovin, které nebudeme muset nakupovat."
Zmínil se, že nový zákon je velkou hrozbou pro skládkaře, kteří mají obrovské volné kapacity a pokud se skládkovné zdraží, půjdou do konkurence s environmentálně přijatelnějšími technologiemi nakládání s odpady a přijdou o velmi zajímavý hospodářský výsledek.
Dodal ještě, že ČAObH chce ukazovat příklady dobré praxe a ukázat, že všechno nemusí končit na skládkách.
Dle slov Zdeňka Horsáka ze SITA CZ byla hlavním důvodem vzniku nové asociace rétorika ČAOH, která pasovala sama sebe za mluvčí všech odpadářských firem. Tato rétorika je v příkrém rozporu se smýšlením moderního odpadového hospodářství a firmy sdružené v ČAObH se od této rétoriky distancují. "Přesto že si moc dobře uvědomujeme, že v ČAOH je velmi mnoho skvělých a profesionálních odpadářských firem, s mnoha výtečnými odborníky," dodal Zdeněk Horsák.
Dále se rozhovořil o transpozici byznysu odpadářské společnosti i za cenu toho, že oželí příjmy ze skládkování a uvedl příklady ze SITA CZ.
"Často dostávám otázku, co z toho odpadářská firma má. Hospodářské výsledky ze skládkování jdou příkře dolů, ale pokud to nezačneme dělat my, udělá to někdo jiný, protože náš zákazník to prostě chce. Zákazník nechce skládkovat, chce využívat odpad jako zdroj. Skládka není oběhové hospodářství," upozornil Zdeněk Horsák a pokračoval:
"Zjistili jsme, že pokud ušetříme jednu korunu na zneškodnění odpadu, ušetříme sedm korun ve výrobě. To je ušetření na surovině, na vodě, energiích, odpisech technologií a dalších nákladech, které s výrobou souvisí."
Dále představil aktivity SITA CZ směrem k oběhovému hospodářství. Povyprávěl o projektu výstavby nového recyklačního zařízení na zpracování lineárního polyetylenu, což jsou sáčky a tašky z obchodů a supermarketu a v Evropě končí 4,4 mil. tun tohoto materiálu bez využití na skládkách.
Navrácením této suroviny v tomto množství zpět do oběhu, ušetří 90 milionů Euro.
Vladimír Kočí ve své přednášce naznačil jaký je rozdíl mezi lineární a oběhovou ekonomikou.
Upozornil na externality lidské činnosti v lineární ekonomice, které třeba v současné době nejsou vidět, ale v budoucnosti budou stát hodně peněz, o negativním působení na zdraví lidí a přírodě nemluvě.
"Recyklace je pouze prvním krokem v OH. Celá řada recyklací generuje další - sekundární vliv na životní prostředí. Recyklace je smysluplná pouze v případě, že její produkt umíme umístit na trh. To ne vždy platí," řekl Vladimír Kočí.
Dále uvedl, že důležitým bude ekodesign, který zabezpečí, že výrobek po skončení své životnosti bude možné nenáročně vrátit zpět do oběhu bez nějakého zásadního vlivu na životní prostředí.
Jako host pak vystoupil se svou prezentací Michal Stieber z EY, s.r.o., který se zabýval rozdílem v chápání slov "recyklace" a "separace". Upozornil na to, že si mnohdy recyklaci zaměňujeme za separaci a pak to také tak vykazujeme.
Poukázal také na to, že možná existuje dostatečné množství recyklačních kapacit, ale technologie v nich jsou nedostatečné.
"Recyklace něco stojí. Musí být ekonomicky rentabilní a tento tržní limit můžeme posunout dotací. Pak je tady limit technologický. Od určité úrovně se prostě recyklovat nedá.
Některé hlasy už nějaký čas tvrdí, že primární separace, tedy ta, kterou vykonávají obyvatelé je již na své horní limitě a že občané víc separovat nebudou a je tedy nutné zavést separaci strojově. Musíme si ale dobře rozmyslet, zda to má vůbec cenu. Jak ekonomicky, tak technologicky," řekl Michal Stieber.
Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky se podělila o zkušenosti při práci přímo s občany a upozornila na to, že nejdůležitější je poučit lidi a tím jim ukázat, co je správné.
Závěrečná diskuze pak naznačila, že se ČAObH bude v brzké době rozšiřovat o podobně progresivně smýšlející firmy a zazněl i fakt, že do ČAObH mají otevřené dveře i členové ČAOH.
Sálem zaznělo, že některé členské firmy ČAOH vznik ČAObH velmi vítají s tím, že nejsou spokojení se směrem ČAOH, který v poslední době vedení této asociace vyjadřuje.
Komentáře