Po složitých jednáních se podařilo nalézt shodu na společné pozici Rady EU a nyní budou zahájena jednání s Evropským parlamentem o výsledné podobě této legislativy. Ministři také schválili mandát EU pro mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu (COP 23) a pro globální environmentální fórum pod hlavičkou OSN (UNEA).
Hlavním tématem říjnového zasedání Rady pro životní prostředí byly dva návrhy nařízení pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování (EU ETS), tedy v dopravě, zemědělství, budovách či odpadech. Navržená legislativa má napomoci plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, a současně přispět k implementaci Pařížské dohody o ochraně klimatu v EU [1].
Jde především o závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990. Jedno z nařízení například určuje každému členskému státu konkrétní redukční cíl, kterého musí v daných odvětvích dosáhnout. Zvolená opatření a podíl jednotlivých sektorů na daném snížení si však členský stát stanoví sám.
„V případě ČR byl odsouhlasen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 14 % k roku 2030 (oproti roku 2005). Tento cíl bychom dle současných projekcí měli plnit již se stávajícími opatřeními, která si ČR nastavila,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, který zastupoval Českou republiku na dnešním jednání.
Oba návrhy – nařízení o závazném každoročním snižování emisí [2] i nařízení o zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) [3] do rámce EU pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030 - Česká republika považuje za klíčové nástroje evropské klimatické politiky.
„Z našeho pohledu je zásadní, že v právě dojednaném kompromisu zůstala zachována rovnováha mezi oběma návrhy. Pokud jde o nařízení ke sdílení úsilí, bylo naší prioritou zachování úpravy alokace pro státy, které měly možnost nárůstu emisí do roku 2020, ale přesto je snižovaly. V případě LULUCF jsme rádi, že se podařilo dostatečně prosadit princip udržitelného lesního hospodářství,“ vysvětlil náměstek Kříž.
I v dalším bodě jednání se ministři věnovali klimatickým otázkám. Schválili totiž závěry Rady s pozicí EU pro nadcházející jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jež se uskuteční ve dnech 6. – 17. listopadu v německém Bonnu. Jak přiblížil náměstek Kříž, „výsledek listopadové klimatické konference podstatným způsobem ovlivní, zda se smluvním stranám podaří včas a účinně zahájit implementaci Pařížské dohody.“
V dalších dnes přijatých závěrech Rady členské státy potvrdily priority EU pro 3. Environmentální shromáždění OSN (UNEA-3 – United Nations Environmental Assembly), které se uskuteční v Nairobi v prosinci tohoto roku.
Summit UNEA představuje nejvyšší mezinárodní autoritu v oblasti správy životního prostředí a jeho závěry významně ovlivňují politiky na regionální úrovni. Zastřešujícím tématem letošní UNEA bude téma znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí (ovzduší, voda, příroda, chemické látky).
„Téma nadcházející UNEA považuji za zcela zásadní, také s ohledem na roli EU jako lídra v boji proti znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Pro EU však bude důležité, aby přispěla k tomu, že se UNEA-3 nestane pouhým výčtem důležitých témat, ale povede i ke konkrétním akcím,“ uvedl Kříž. Česká republika je v současnosti zastoupena ve výkonném orgánu UNEA a usiluje o větší zviditelnění ČR na poli ochrany životního prostředí.
Poznámky:
[1] Pařížská dohoda o ochraně klimatu vstoupila v platnost v listopadu 2016 více informací najdete zde.
[2] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.
[3] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.
Komentáře