Reklama

10. 11. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová  |  Zdroj: Komunální ekologie

Jen v Česku si dělají odpadové hospodářství obce samy

Před více než 20 lety stály obce v Dolním Rakousku před problémem. Třídění bylo v plenkách, nevědělo se kam s odpadem, a vyvstal požadavek začít dělat odpadové hospodářství skutečně efektivně. Jak si s tím Dolnorakouské obce poradily?

Řešení, které posílilo pozice obcí na trhu, sjednotilo poplatky za odpady v regionech a dodalo obcím jistotu, že nakládání s odpady bude dlouhodobě zajištěno za přijatelné ceny pro občany, je vlastně prosté: sdružit se do odpadových svazků a začít spolupracovat.

Proto vznikl svaz Dolnorakouských obcí, jako zastřešující organizace, která metodicky řídí jednotlivé odpadové svazky obcí. Těch je v Dolním Rakousku 22 a všechny jsou účastny v Dolnorakouském svazu, kde si ze svého středu volí prezidenta a víceprezidenta. Dolnorakouský svaz řeší problémy jednotlivých svazků a zastupuje je před zákonodárci. Jeho nejvýznamnějším projektem je jednotná spolupráce s veřejností a jednotné informování.

Férové podmínky

Jednotlivé odpadové svazky jsou ve velikostí okresů (zhruba 50 – 70 tis. obyvatel), například svazek Kremže zahrnuje 30 obcí a dohromady je v něm 55 tis. obyvatel. Za svazek rozhodují sami starostové, jelikož je do představenstva voleno 8 zástupů z řad obcí a ti ze svého středu volí předsedu. Obce si ve svých zastupitelstvech odsouhlasí kompetence svazku, včetně toho, že obecní odpad je předán do vlastnictví svazku.

A právě svazek zajišťuje služby v odpadovém hospodářství: nakládání s SKO, systém tříděného sběru, vyúčtování, stanovování a výběr poplatků. Z tohoto principu vyplývá jako velmi pozitivní to, že svazky v odpadové oblasti dokáží hospodařit vyrovnaně: příjmy kryjí náklady a pokud je nějaký přebytek, vrací se obcím.

K tomu, aby bylo zajištěno energetické využívání odpadů sdružených ve svazcích, byla založena společnost BAWU. Každý svazek zaplatil vklad za každého svého obyvatele a to ve výší 1 eura, takže společnost je pod absolutní kontrolou svazků. Bawu nevlastní zařízení na energetické využití odpadů ani žádné jiné, ale vyjednává s nimi podmínky. Stará se rovněž o logistiku přepravy z překládacích linek nebo o rozpočítání nákladů. Velmi výhodné je, že na vzdálenosti od ZEVO nezáleží a všechny obce za přepravu a využití odpadů platí stejně.

A teď trochu konkrétněji. Jak to dělají v Melku?

V Melkském svazku je 40 obcí, což dělá asi 80 tis. obyvatel. Před každým domem stojí sada nádob na odpad: směsný komunální (SKO), papíry, plast a biologicky rozložitelný odpad. Za nádoby o objemu 240 l na SKO, který se sváží jednou za 4 týdny, papír a plast platí domácnost ročně 150 euro. Nádoba na biologický odpad (vyváží se po 2 týdnech) se objednává zvlášť a stojí 66 euro/rok. Odpad nesváží svaz, ale na základě výběrového řízení vybraná firma.

V bytových domech majitel rozpočítává poplatek do každé domácnosti podle velikosti plochy bytové jednotky. Na zhruba 300 obyvatel jsou umístěné nádoby na kov a sklo – např. u nákupních středisek.. Domácnosti mohou zdarma odevzdávat jedlýolej ve sběrných dvorech.

V oblasti je pro 40 obcí k dispozici 10 sběrných dvorů, sbírá se zhruba 50 komodit, většina z nich zdarma. Svazek vlastní nádoby a sběrné dvory, na kterých pracuje 5 zaměstnanců svazu. Na první pořízení nádob si svaz vzal úvěr u banky.

SKO neobsahuje složku biologicky rozložitelného odpadu, nepotřebuje předúpravu a má výhřevnost zhruba 11 000 J/kg. Z překladiště se odpad dopravuje po železnici do spalovny ve městě Tulln. Spalovna je akciovou společností, kterou z více než 50 % vlastní Dolní Rakousko, zbytek akcií patří soukromým vlastníkům. Cena za odpad včetně dopravy a daní je 150 euro za tunu přijatého odpadu.

Dočkáme se svazků i u nás?

V České republice jsou starostové na odpadové hospodářství sami a to i v těch nejmenších obcích. Musí zajišťovat, aby se odpady sbíraly, svážely a nějak se s nimi dále nakládalo, musí přesvědčovat občany, aby třídili, nastavovat poplatky tak, aby vybrali na odpadové hospodářství dostatek peněz a zároveň, aby jejich výše byla pro občany akceptovatelná… Aby to nebylo málo, mají spoustu jiných povinností plynoucích z jejich funkce. Zdá se tak, že model Dolnorakouských obcí by mohl odpadové hospodářství starostům zjednodušit a ve výsledku i zlepšit. Koneckonců jde o běžnou praxi ve všech vyspělých zemích Evropy.

První vlaštovku už máme ale i my. Dolním Rakouskem se inspiroval Olomoucký kraj, který chce sdružit všechny obce v regionu a v rámci akciové společnosti vyřešit nakládání s SKO. Doufejme, že stejnou cestou se vydají i ostatní kraje a odpadové hospodářství se u nás bude dělat efektivněji. Koneckonců vydělali bychom na tom všichni.

Foto: pixabay

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372