Zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu je dle vyhodnocení, zpracovaného v průběhu roku 2017 k výchozímu roku 2014, velmi vysoká.
Jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti ČR je hospodaření s vodou v české krajině, která není v dostatečné míře schopná zadržovat vodu, což přispívá na jedné straně k velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi.
Špatný management vody v krajině a v sídlech je umocněn měnícími se srážkovými a teplotními vzorci, které mají dopady na další oblasti – obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí, energetiku a další.
Miroslav Havránek, ředitel CENIA, k tomu dodává, že dlouhodobě by měla být pozornost věnována právě retenční kapacitě krajiny, jejíž význam je v celém systému hodnocení nejdůležitější, neboť ovlivňuje mnoho dalších aspektů zranitelnosti.
„Jinak řečeno“, pokračuje ředitel agentury, „zlepšení retenční kapacity krajiny umožní snížit a stabilizovat zranitelnost celého systému vůči různým projevům změny klimatu.“
Podrobné vyhodnocení sady jednotlivých indikátorů zranitelnosti je možné nalézt zde, a celkové shrnutí obsahující také doporučení pak zde.
Sada indikátorů zranitelnosti je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace, 2017), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Adaptační strategie ČR, 2016).
Komentáře