2/2023

Jak zlikvidovat zdravotnické odpady?

| autor: Pavel Mohrmann0

Jak zlikvidovat zdravotnické odpady?

Pokud se nemocnice rozhodne rekonstruovat či nově vybudovat spalovnu nemocničního odpadu, nebude to nejlehčí úkol, ale pořád se vzhledem k očekávatelným cenám za likvidaci odpadu vyplatí. Obzvlášť pokud se zařízení bude nacházet v areálu nemocnice u bude integrováno do jejího systému CZT.

Zdravotnický odpad je sice v rámci celé produkce odpadů možná trochu podružný, má ale svá specifika a rozhodně to není odpad jednoduchý. Z hlediska legislativy je to odpad nebezpečný a je třeba dle toho s ním i nakládat.

Pojem "energetické využití zdravotnických odpadů" naše ani evropská legislativa nezná, což ovšem neznamená, že by se tyto odpady takto využívat nemohly. Jde pouze o právní pohled nikoli fyzikální. 

O opětovném využití a materiálovém využití se až na výjimky hovořit nedá, a proto je z pohledu oběhového hospodářství zdravotnický odpad neperspektivní. Jedinou správnou cestou v souladu s hierarchií nakládání s odpady je tedy odpad ze zdravotnictví spalovat a energii z této likvidace vhodně využít.

Jak ukazují studie a dostupné databáze, je v ČR asi 100 tisíc tun nebezpečného odpadu, se kterým se „nějak“ nakládá, ale nikdo přesně neví jak. Zdravotnický odpad je jejich sice malou ale významnou součástí. Lze se jen dohadovat, jak je ve skutečnosti s některým zdravotnickým odpadem nakládáno. Je však jisté, že v souladu s hierarchií to není, když už to není vyloženě protiprávně.

V každém případě se s mnoha zdravotnickými odpady nakládá jinak, než by se mělo. Současné spalovny zdravotnických odpadů kapacitně zjevně nestačí a v budoucnu vzhledem k jejich stáří se bude situace dále zhoršovat. Prostá obnova současných kapacit plně v souladu se současnými technologiemi je naprosto nezbytná, nemluvě o potřebě výstavby kapacit nových.

Následující tabulka ukazuje kapacity spaloven NO jednotlivých krajů:

ucekaj2.jpg

Spálení s využitím energie je v současnosti jediný environmentálně a ekonomicky šetrný a zejména také hygienicky přijatelný způsob odstranění zdravotnického odpadu. Jak už ale bylo uvedeno na začátku, není to jednoduché. 

Splnění podmínek dotačních titulů je prakticky nemožné, což spolu s odůvodnitelným upřednostňováním péče o zdraví před péčí o řešení odpadového hospodářství zdravotnickými zařízeními přináší obavy nad cenou nakládání se zdravotnickými odpady v budoucnu… aneb 50 milionů na nové CT není zas takový problém jako je dát na novou spalovnu.

Následující tabulka ukazuje hodnotící kritéria projektů dle současné výzvy (Prioritní osa 3 specifického cíle 3.2):

tab1.jpgtab2.jpg

 Už ze samotného seznamu kritérií je zřejmé, že nutnou podmínkou pro dosažení na dotaci je EIA (předchází získání územního souhlasu). Již zde však přichází první problém a to sice v momentě, kdy se řízení EIA dostane na veřejnost. Nastupuje další fenomén a to je veřejné mínění.  

Mýty, předsudky a historické precedenty z pravěkých technologií v lidech budí vůči slovu "spalovna" nenávist…. Máme ale dobrý příklad, kde to šlo. V Hradci Králové je bez problému funkční spalovna zdravotnických odpadů přímo v areálu fakultní nemocnice.

Mimo zřejmých problémů však přistupují i další požadavky vyplývající implicitně z požadavků veřejné podpory. Tou je buď napojení na veřejné CZT, které je ne vždy možné (fyzicky či ekonomicky) či smysluplné (energie se spotřebuje bez problémů v rámci nemocnice), a získání licence pro prodej tepla od ERU a nebo naplňování tzv. veřejné služby, kdy v součinnosti s krajem projekt naplní určité specifické podmínky.

Jak vidno, je to velmi těžké. Přesto je třeba mít na paměti to nejhlavnější. Vždy musí jít o navýšení kapacity a aby toho nebylo málo, v okamžiku podání žádosti musí mít projekt alespoň územní rozhodnutí, když ne rovnou stavební povolení. To vzhledem k trvání otevření výzvy a k obvyklé délce povolovacích procesů znamená mít nachystaný projekt minimálně rok dopředu.

Je rovněž bez diskuze, že technologie musí splňovat aktuální BREF/BAT. Pro prach je to 2 - 5 mg/m3, NOx může spalovna pouštět do ovzduší v hodnotě 50 - 150 mg/m3 a Hg může být 5 - 25 mikrogramů/m3. To je však věc řešitelná technicky, i když „něco navíc stojí“

I přes všechny tyto náročné a v některých případech i z technického a legislativního pohledu rozpačité úkoly stojí za to vybudovat či zmodernizovat stávající zařízení na likvidaci zdravotnických odpadů i bez podpory. Vzhledem k ceně za likvidaci 1 t zdravotnických odpadů a k ceně tepla si totiž při rozumném technologickém a technickém provedení může spalovna sama na sebe v relativně krátké době vydělat.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP