Zároveň opět zdůrazňuje nutnost klimatické změně čelit a vynasnažit se ji zmírnit, a to především rychlým snížením spotřeby fosilních paliv.
EASAC, který slouží jako poradní orgán Evropské unie, sdružuje čelní evropské vědce z 27 národních akademií věd včetně Akademie věd ČR. V tomto případě se na zprávě aktivně podíleli Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR (koordinátor pracovní skupiny EASAC pro toto téma a spoluautor několika kapitol zprávy) a Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR (peer reviewer).
Při sestavování zprávy „The imperative of climate action to protect human health in Europe“ (Nezbytnost klimatické akce pro ochranu lidského zdraví v Evropě) EASAC vycházel z řady nezávislých studií o účincích klimatické změny na zdraví člověka, přičemž shrnul jejich nejvýznamnější poznatky a vyvodil z nich nové důležité závěry.
Je doloženo, že klimatická změna má významný dopad na lidské zdraví a zdravotní rizika se budou do budoucna zvyšovat. „Řešení jsou na dosah, a zařídíme-li se podle současných vědomostí, můžeme leccos odvrátit, k tomu je však zapotřebí politická vůle,“ konstatuje EASAC v tiskové zprávě vydané k podrobnému šedesátistránkovému reportu.
„Při současném trendu vývoje emisí skleníkových plynů odhadujeme [na základě projekcí klimatických modelů] do konce tohoto století průměrné globální navýšení teploty o více než 3 °C ve srovnání s předprůmyslovou úrovní.
Nárůst teploty bude vyšší nad pevninou než nad oceány, a vystaví tak celosvětovou populaci bezprecedentnímu urychlování klimatické změny, čímž přispěje k rozmachu chorob a předčasné úmrtnosti,“ varuje EASAC.
Ke konkrétním zdravotním rizikům spojeným se změnou klimatu patří podle EASAC následující:
- Lidé budou stále častěji vystaveni vysokým teplotám a extrémním vlivům, jako jsou záplavy, sucha a zvýšené koncentrace znečištění atmosféry škodlivými látkami a pylovými alergeny.
- Poroste riziko nedostatku potravin a podvýživy.
- Poroste riziko nucené migrace.
- Poroste výskyt některých infekčních onemocnění (včetně chorob šířených komáry, vodou a potravou).
EASAC zdůrazňuje, že včasné kroky proti současným a budoucím dopadům na lidské zdraví se do budoucna vyplatí i z ekonomického hlediska. Hlavním krokem by přitom mělo být omezení emisí skleníkových plynů.
EASAC v této souvislosti vybízí nejen k urgentnímu omezení využívání fosilních paliv, ale také ke zdravější, udržitelnější výživě. Potravinové systémy se na emisích podílejí téměř z jedné třetiny a podle EASAC by tento podíl bylo možno odpovědnějším přístupem snížit až o 40 %.
„Jestliže nezačneme neprodleně jednat, abychom snížili emise a udrželi teplotu pod limitem dvou nebo méně stupňů Celsia zakotveným v Pařížské klimatické dohodě, budeme čelit dost možná nezvratným změnám, které budou mít dalekosáhlé dopady na mnoho aspektů lidského zdraví,“ upozornil Andy Haines z London School of Hygiene & Tropical Medicine, který je jedním z hlavních autorů zprávy.
„Vědecká obec má důležitou roli v generování znalostí a vyvracení dezinformací. Doufáme, že tato ucelená zpráva poslouží jako budíček, který přitáhne pozornost k nutnosti jednat, zvláště co se týče opatření pro dekarbonizaci ekonomiky. V opatřeních zaměřených na zmírnění dopadů klimatické změny a adaptaci na tuto změnu je třeba více připomínat ochranu zdraví,“ uzavřel Haines.
Tisková zpráva EASAC (v angličtině) je k dispozici zde.
O EASAC
EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy EASAC
Komentáře