Další vývoj situace ohledně dopadů amerických cel na české občany a firmy

Situace okolo amerických cel a kroků Trumpovy administrativy se neustále vyvíjí. Níže najdete aktuální informace o tom, jaká cla se diskutují, jaké dopady by mohla mít, co Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na podporu českých firem a další důležité informace.

Jaká cla prezident Trump zavedl

Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala po zahájení svého funkčního období implementovat opatření nastíněná v rámci America First Trade Policy a zavedla ad valorem cla zatím ve třech krocích:

1. Cla na ocel, hliník a jejich derivátové výrobky, měděné polotovary a derivátové výrobky ve výši 50 % – dne 12. března 2025 vstoupila v platnost cla ve výši 25 % na ocel a hliník a derivátové produkty, s platností od 4. června 2025 pak byla celní sazba na dotčené výrobky zvýšena na 50%. S platností od 4. dubna 2025 byl seznam zasaženého zboží rozšířen o hliníkové plechovky a plechovkové pivo. Od 1. srpna vstoupilo v platnost 50 % clo na dovozy měděných polotovarů a derivátových produktů. Platné prezidentské proklamace zahrnující přehled výrobků, na které se cla vztahují, naleznete zde,zde,zde,zde, zde, zde a zde.
2. Cla na dovozy automobilů, lehkých nákladních automobilů a autodílů (motory a jejich součástky, převodovky a hřídele, elektrické součástky) ve výši 25 % – cla na dovozy automobilů a lehkých nákladních automobilů vstoupila v platnost 2.dubna 2025, cla na dovozy autodílů pak dne 3. května 2025. Platnou prezidentskou proklamaci včetně kompletního přehledu výrobků, na které se nová cla vztahují, naleznete zde. Pro zmírnění dopadů na americký automobilový průmysl byla dne 29.4. zveřejněna úprava původní proklamace, která zavádí pro americké výrobce aut možnost odečtu dovozních cel na zahraniční díly až do hodnoty 3,75 % prodejní ceny vozidla.
3. Plošná cla na dovozy do USA ve výši 10 % – vstoupila v platnost 5. dubna 2025 a vztahují se na všechny dovozy do USA, kromě dovozů strategických komodit jako polovodiče, léčiva, dřevo (zde se potenciálně chystají podobná sektorová cla jako u aut a autodílů), energie a suroviny, které se ve Spojených státech netěží. Evropská unie a další země měly mít od 9. dubna 2025 individuální celní sazby, v případě EU konkrétně 20 %. Tato zvýšená cla (20%) však byla 10. dubna 2025 pozastavena, nejprve na 90 dní a následně do 1.srpna. Platnou prezidentskou proklamaci včetně kompletního přehledu výrobků, na které se nová cla vztahují, naleznete zde.  Dodatečně pak byla oznámena výjimka pro určitou elektroniku, její komponenty a příslušenství, zařízení pro telekomunikace a zpracování dat nebo polovodiče. Seznam zboží spadajícího do této kategorie naleznete zde. Od 8. srpna 2025 by měla vstoupit v platnost jednotná celní sazba 15 % (zahrnující MFN sazbu, tedy dále se o tuto sazbu nezvyšující) na většinu vývozů z Evropské unie (zboží doposud podléhající celní sazbě 10 % + MFN) na základě předběžné politické dohody. 

Celkově americká cla zasahují dovozy z EU do USA ve výši 380 miliard EUR, s náklady přibližně 80 miliard EUR na clech ročně. Plošná a sektorová cla na dovozy do USA se mezi sebou nesčítají, tj. na jednotlivé výrobky dovážené do USA se jako doposud vztahuje dovozní clo dle MFN sazby a k tomu je aplikováno ad valorem clo. V případě, že je MFN celní sazba 0 %, je aplikováno pouze ad valorem clo. MFN celní sazby pro jednotlivé výrobky je možné dohledat na stránkách Světové obchodní organizace (WTO). Aktuální informace o celních sazbách pro dovoz do USA lze dohledat na Access2Markets.

Kroky ze strany Evropské unie

Dne 24. července 2025 Evropská komise přijala provádějí nařízení, které sloučilo všechna doposud přijatá a navrhovaná protiopatření (původního prvního a druhé balíku). V souvislosti s dosažením politické dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií byla protiopatření 5. srpna 2025 suspendována. 

1. balík protiopatření připravila Evropská komise v reakci na cla na ocel, hliník a derivátové výrobky. Seznam výrobků, které jsou předmětem unijních protiopatření, zahrnuje americké zboží v hodnotě přes 20 mld. EUR. Většina těchto protiopatření měla vstoupit v platnost od 15. 4., v návaznosti na pozastavení plošných cel ve výši 20 % ze strany USA ale následně došlo k pozastavení reakce Evropské unie do 6. srpna 2025. 
2. balík protiopatření připravila Evropská komise v reakci na plošná cla na evropské dovozy do Spojených států a na 25 % cla na automobily a automobilové díly. Tento seznam byl v květnu a červnu tohoto roku veřejně konzultován a po zohlednění zaslaných podnětů a komentářů zahrnují  protiopatření seznam zboží v hodnotě 72 mld. EUR pro zavedení dovozních cel a exportní omezení vztahující se na železný a hliníkový šrot v hodnotě 94 mil. EUR. 

Protiopatření měla vstoupit v platnost v několika fázích:

• 7. srpna 2025 – většina položek zahrnuta v prvním balíku protiopatření, který byl schválen 14.4.2025
• 7. září 2025 – většina položek zahrnuta v konzultovaném druhém balíku protiopatření
• 1. prosince 2025 – položky zahrnuty v prvním seznamu protiopatření, u nichž je třeba delší časové období pro uzpůsobení dodavatelských řetězců (např. některé zemědělské produkty)
• 7. února 2026 – určité položky konzultované v rámci druhého balíku protiopatření

Vyrovnávací cla na americké produkty reflektují výši amerických cel na evropské zboží. U některých zahrnutých položek, na které zatím Spojené státy neuplatňují dodatečná cla, je dodatečné clo stanoveno na 0 %. Na seznamu však byly tyto položky ponechány pro usnadnění možnosti budoucí úpravy výše cla, pokud Spojené státy dodatečná cla zavedou. Kompletní seznam zahrnutého zboží naleznete v prováděcím nařízení Komise o obchodních vyrovnávacích opatřeních týkajících se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických.

V souvislosti s širšími dopady americké obchodní politiky byla na úrovni Evropské komise ustanovena pracovní skupina, která se zabývá možným přesměrováním obchodních toků ze třetích zemí na evropský trh a jeho potenciálními dopady. Více informací naleznete zde.

Dopady na export z České republiky

Český export do USA za rok 2024 činil přibližně 190 miliard korun (dle amerických statistik, které zohledňují i nepřímý obchod přes další země). Možné dopady na český export můžeme rozdělit do tří skupin:

1. Přímé dopady – ani se současným celním zatížením vývozů do USA nedojde k okamžitému či úplnému pozastavení obchodu s USA. Zcela určitě může dojít k výrazným ztrátám na straně českých exportérů, pokud nedojde k dohodě s USA.
2. Nepřímé dopady – nelze opomíjet také nepřímé dopady přes partnerské ekonomiky v EU, jako například Německo, Slovensko, ale také Mexiko.
3. Riziko přesměrování výrobků na trh EU – mezi pravděpodobné dopady patří také přesměrování výrobků z trhů zasažených americkými cly na ten evropský, Evropská komise situaci aktivně monitoruje a je v případě potřeby připravena aktivovat nástroje na ochranu obchodu.

Dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR by vlivem zavedení 25% cel na dovozy automobilů a 20% plošných cel mohlo dojít ke zpomalení růstu české ekonomiky dosáhnout o 0,6 až 0,7 p.b. Více informací zde. Současná situace a dopady amerických cel jsou průběžně konzultovány také s hospodářskými partnery, SP ČR, HK ČR, KZPS a AMSP a dalšími podnikatelskými reprezentacemi a subjekty.

Podpora českých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci ve spolupráci se sektorovými partnery aktivně monitoruje a předkládá pravidelné informace. O podpoře českých exportérů je možné mluvit především v následujících rovinách:

1. Národní nástroje – pomoc českým firmám na americkém trhu a při jejich expanzi do jiných teritorií a posilování diverzifikace exportních trhů. Pomoc českým firmám při vstupu na americký trh nabízejí zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu, Austinu a v New Yorku. Připravováno je otevření kanceláře v San Francisku. Kromě USA působí zahraniční kanceláře CzechTrade v 65 dalších zemích. České firmy se mohou obracet také na ekonomické diplomaty působící na českých velvyslanectvích. Asistenční a marketingové služby českým exportérům doplňují služby exportního financování a pojišťování poskytované ČEB a EGAP. 
   
2. Posilování obchodní politiky EU – akcelerace vyjednávání a schvalování obchodních dohod. Jako zásadní se jeví zejména schválení obchodní dohody EU-Mercosur Radou EU, prioritou je také pokročit v samotných vyjednáních s dalšími partnery jako Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Kromě toho je cílem posílit vztahy se stejně smýšlejícími partnery, jako je Kanada, Japonsko či UK. Zajímavé trhy pro české exportéry představují také Jižní Korea, či Vietnam, se kterými již obchodní dohody existují.

Další informace

Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Existují přitom jak české, tak americké statistiky zahraničního obchodu, které se mohou lišit – ať už kvůli metodice, načasování nebo započítání reexportů přes třetí země.

Nejvíce vypovídající je použití kombinace obou zdrojů. U vývozu zboží z Česka lze tedy vycházet z dat americké US International Trade Commission, která eviduje, co reálně dorazilo na americký trh (včetně reexportů), a u dovozu do Česka pak vycházet z údajů českých celních statistik. Tento postup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží a služeb mezi oběma zeměmi.