Podobný blackout jako ve Španělsku a Portugalsku není v Česku pravděpodobný. Česká energetika si však musí dávat pozor na jiné aspekty.
Atmosférický jev, který se v Česku nevyskytuje
Výpadek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku podle prozatím dostupných informací způsobil pravděpodobně vzácný atmosférický jev způsobující chvění vzduchu v důsledku velkých výkyvů teplot. Tím došlo k vibracím na vedení a následnému poškození/výboji. Dle našich informací není podobná situace v Česku pravděpodobná a nemělo by k ní dojít.
Propojení systémů je ve zbytku Evropy mnohem lepší
Dalším rozdílem mezi ČR a zmiňovanými zeměmi je povaha tamního systému, který není tak dobře propojený a zálohovaný, jako je standardem u nás ve střední Evropě. ČR je s okolními státy velice dobře propojena (máme napojení na vedení všech sousedních států). Pokud u nás vypadne jeden prvek soustavy, lze jej nahradit nějakou zálohou. Naproti tomu propojenost Španělska a Portugalska je s dalšími státy velmi omezená. Španělsko je propojeno pouze s Francií a Marokem, Portugalsko je zcela odkázané na propojení se Španělskem.
Ve střední Evropě došlo k havarijní situaci vloni na Balkáně (snížení frekvence). Díky mezinárodnímu propojení a masivnímu dovozu elektřiny to ale soustava utáhla.
Záložní zdroje nepomohly
Co je ale zarážející, a z toho by si měla ČR vzít příklad do budoucna, je, že v Portugalsku nedokázali výpadek nahradit alternativními zdroji např. plynovými nebo paroplynovými. Instalovaný výkon v Portugalsku tvoří téměř 87% obnovitelné zdroje energie. Nedostatek zdrojů s řiditelným výkonem zcela jistě prodloužil daný blackout.
ČR musí co nejrychleji splnit své domácí úkoly
Je proto stěžejní, i v kontextu aktuální analýzy zdrojové přiměřenosti ENTSO-E, která předpovídá v roce 2030 v Česku až 20 hodin nedostatku výkonu, hlavně v zimním období, aby stát v návaznosti na úpravu podmínek pro urychlení výstavby strategické infrastruktury, připravil také pravidla pro zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje s řiditelným výkonem. Dále je důležité také například dotáhnout podpis a samotnou realizaci jaderného tendru na EDU II či dále zkracovat povolovací procesy.
Ceny energie a zajištění bezpečnosti dodávek zůstávají pro průmysl jednou z klíčových priorit. Průmysl navíc prochází dekarbonizací, kdy bude výrazně růst poptávka po elektřině. Vláda skutečně musí udělat vše pro to, aby nebyla ohrožena energetická bezpečnost a provoz, potažmo konkurenceschopnost průmyslu.
Komentáře