Dánsko, Německo, Nizozemsko, Estonsko, Finsko, Lucembursko a Lotyšsko varují Brusel před velkými a unáhlenými změnami na evropském trhu s elektřinou v reakci na stávající energetickou krizi. Místo toho nyní volají po omezených úpravách systému. V případě větších změn vyzývají k hloubkové analýze navrhovaných opatření. Evropská komise konzultační proces k reformě trhu s elektřinou již spustila a své první návrhy úpravy stávající legislativy by měla představit během března letošního roku.
Evropská komise v druhé polovině minulého měsíce zveřejnila výzvu žádající odborníky o zpětnou vazbu k vybraným tématům a možným změnám v uspořádaní trhu s elektřinou. Názory na stávající model trhu se liší, dle části odborníků je stávající model vhodný pouze pro dobu hojnosti, kdy je dostatek výrobních zdrojů a komodit . Proto by se měl nyní reformovat.
Další část odborníků však podotýká, že ceny elektřiny byly v uplynulé dekádě natolik nízko, že nemotivovaly k velkým investicím do nových zdrojů a koncoví odběratelé z konceptu trhu těžili. Růst cen se pak dle nich dal dříve či později do určité míry předpokládat i vzhledem k odstavování uhelných nebo jaderných elektráren a nedostatku řiditelného výkonu v síti souvisejícího se zmíněným nedostatkem investic. Velké změny by tak mohly naopak ohrozit důvěru investorů v době, kdy ceny komodit vzrostly,
Nynější schéma trhu aktuálně zajišťuje, že trh uspokojí poptávku a nedochází k výpadkům v dodávkách. Rychle tak jsou dle některých analytiků nutné pouze dílčí změny zamezující opakování extrémních cen z loňského roku. Pro zajištění bezpečnosti dodávek by s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) například mohlo být potřeba zavedení kapacitních mechanismů.
Obdobný názor zastávají i výše zmíněné státy v čele s Dánském. Ty zdůrazňují, že dílčí změny mají zajistit, že trh zůstane funkčním a zároveň bude podporovat výstavbu OZE.
Jedním z možných opatření je ponechání v platnosti cenové stropy pro výrobce elektřiny. Ty jsou nyní pouze dočasné a nastaveny v obecné výši 180 EUR/MWh, tuto obecnou výši si mohou jednotlivé členské státy EU nastavit individuálně. Právě toto opatření by však dle Dánska a dalších mohlo ohrozit důvěru investorů, stejně jako zvažovaná možnost povinného uzavírání CfD (dvoustranný rozdílový kontrakt) mezi státem a výrobcem, a doporučují se jim nyní vyhnout.
„Jakákoli reforma, která přesahuje cílené úpravy stávajícího rámce, by měla být podložena hloubkovým posouzením dopadů a neměla by být přijímána v krizovém režimu,"uvádí se v dopise Komisi, který měla agentura Reuters k dispozici.
Komentáře