Nehoří pouze skládka Celio, hoří samozřejmě všechny skládky v republice a protože jsme skládkařská velmoc, jsou požáry na denním pořádku. Hasiči nasazují vlastní životy a obrovské náklady na zásahy statečných hasičů platíme z daní nás všech. Vlastní odpadky kupíme ve vlastní krajině, a na druhé straně z ní dolujeme uhlí. Spalování uhlí v jakémkoli zdroji je k životnímu prostředí mnohonásobně horší, než spalování odpadu.
Následně zničené životní prostředí za obrovské částky dekontaminujeme, revitalizujeme, rekultivujeme a projektujeme umělou náhradní krajinu. Za skládkování odpadků platíme naše obrovské peníze především zahraničním firmám. Například nadnárodní společnost Marius Pedersen pochází z Dánska, kde se jí nástupem ZEVO přestalo skládkování a přehrabování odpadů vyplácet a tak prchli do „zaostalého“ Česka, kde jsou nyní za hvězdy, které to s odpady přeci umí.
Chce to razantní postup, jinak se nic nezmění
Četnost požárů v Celio zvedla vlnu kritiky u občanů i vedení města Litvínova. Jeho bezpečnostní rada podala stížnost na Krajský úřad Ústeckého kraje a ten jednal. V polovině února letošního roku vydal rozhodnutí, jímž se mění integrované povolení pro zařízení Skládkový komplex Celio. Toto rozhodnutí mělo významně předcházet vzniku požárů v komplexu a obsahovalo mimo jiné tyto body, které provozovatel skládky musí plnit:
udržování minimální aktivní části skládky;
zajištění pravidelné (1x za hodinu) obchůzky skládkového areálu za účelem kontroly, zda uložené odpady nevykazují příznaky zvyšování teploty;
nepřetržitý celoplošný monitoring teploty odpadů uložených ve skládce s automatickým záznamem dat;
při návozu odpadu důkladná kontrola druhu a složení odpadu; druh odpadu, který by mohl způsobit zahoření, nebude ve skládkovém komplexu ukládán;
v návaznosti na úkol zpracování dokumentace ke zdolávání požárů (výpočet sil a prostředků potřebných ke zdolání nejsložitější varianty požáru) zajištění vypočteného množství pěnidla.
Je jasné, že se někde stala chyba a změna IP nebyla dodržena. Pokud by opravdu byly tyto podmínky dodržovány, asi by nemuseli být hasiči povoláni. Zajímavý bude tedy další postup úřadu, který podmínky stanovil. Přistoupí k nějakému postihu za nedodržení podmínek IP? Funguje dostatečně kontrola ze strany státní správy, jí nastavených podmínek? A co inspekční orgán životního prostředí (ČIŽP)? Zdalipak využívá všech svých pravomocí a možností k omezení těchto incidentů?
V nedalekých Komořanech je již téměř 10 let připraven projekt na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Jedná se o využití zbytkového odpadu z Ústeckého kraje po třídění komunálního odpadu. Již deset let naráží na překážky, projekt proto stále stojí. I přesto, že je s ním počítáno v krajském plánu odpadového hospodářství platného do roku 2025, kde si jako hlavní priority kraj stanovil krom jiného: „energetické využití SKO doprovázené zásadním omezením popřípadě ukončením jeho ukládání na skládky“.
Takto hořelo v areálu Celio v září loňského roku/e-mostecko.cz
Důvodů je mnoho, dva za všechny
Není legislativa.
Není především proto, že skládkovat odpad je dnes obrovsky finančně zajímavý byznys. Skládkaři proto využijí jakéhokoli argumentu, který jim pomůže zachovat stávající „status quo“ a dál vozit odpad na skládky. Jedním ze zaklínadel je slovo, na které každý slyší: "recyklace" – dobře vědí, že recyklovat všechno nelze, že uvést recykláty na trh je velmi náročné jak finančně tak technologicky a když se to nepovede, šup s tím na skládku. Dalším argumentem je neúnosné zdražení odpadů občanům ČR. Sice to není pravda, ale který politik by v českých krajích riskoval naštvat voliče, byť obhajujíc pravdu a moderní řešení.
Absence legislativy dává prostor další účelové argumentaci skládkařů. Mantrou skládkařských firem bývají třídičky a mechanicko – biologické úpravny všeho druhu. Co ale s produkty, které vylezou z těchto zařízení, to říci neumějí. Ohánějí se bioplynkami a kompostárnami, ale jediné co skutečně realizují je navýšení kapacity skládek po celém kraji. Nemusíme jít daleko, příkladem je žádost o rozšiřování skládky Tušimice. A tam kde už nejde zvýšit kapacita, tam to jako náhodou prostě občas zahoří.
Nevládní neziskové organizace nejsou proti
Tiše tolerují skládkování, byť je pro životní prostředí absolutně nejhorší variantou nakládání s odpadem. Neprotestují, když hořící skládka zamořuje okolní regiony životu nebezpečnými emisemi, neprotestují proti prosakování skládkových vod do vod spodních.
Chtějí směsný komunální odpad recyklovat a materiálově využívat – což bohužel lze jen velice draze a většinou to nelze vůbec. To, co je v černé popelnici je prostě recyklovatelné jen výjimečně. Takže než by zelené nevládky povolili využívat odpad energeticky, raději budou tolerovat skládkování, rozšiřování skládek i přes všechna jejich environmentální negativa a tím jen zvětšovat a prohlubovat problém a odsouvat jeho drahé řešení na naše děti a vnoučata. Je přeci všem jasné, že tyto skládky nemají neomezenou životnost.
Je s podivem, že tyto organizace, rády se často pasující do role „hlasu prostého lidu“, neprotestují a nedožadují se odpovědí. Nikdy se neptají jaká je například zbytková životnost dnes plněných, tedy otevřených skládek? Nebo kdo bude jejich likvidaci a odstranění v budoucnu řešit? Proč nikoho nezajímá, kam jde voda či jiný hasící prostředek, když se hasí skládka, a to opakovaně?
Vše výše popsané není pro tyto organizace, ostatně stejně tak jako pro mnohé dnešní politiky, dost populární téma. Mnohem populárnější je vést boj proti spalovnám a démonizovat jejich dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Samozřejmě ani spalování odpadů není všespásné a bez dopadů a problém s nadprodukcí odpadů a recyklací nevyřeší, nicméně je to velmi důležitý článek v řetězci kroků, který na západ od nás už léta skvěle funguje.
Závěrem
Skládka Celio hoří každou chvíli a ani změna integrovaného povolení to nezměnila. Překážky jsou zatím asi nezdolatelné a tak se nabízí dotaz, jak dlouho budou muset lidi z Mostu a Litvínova trpět tohle arogantní přehlížení kvality jejich života a hazard s kvalitou života a půd, kterou tak úspěšně dnes plníme odpadky a přenecháme ji tady pro příští generace?
Komentáře