Reklama

1. 7. 2016  |  Zpravodajství  |  Autor: Zdroj: Evropská komise

Často kladené otázky ohledně endokrinních disruptorů

Co to jsou endokrinní disruptory? Endokrinní disruptory jsou chemické látky, které mají vliv na hormonální systém zvířat a lidí. Mají tři kumulativní charakteristiky: hormonální funkci, nepříznivé účinky a příčinnou souvislost mezi nimi.

Ve srovnání s jinými chemickými látkami jsou charakteristické zejména tím, že se nezabýváme pouze jejich účinkem, ale rovněž způsobem působení. Ve skutečnosti je zaměření pozornosti na narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí poměrně nový způsob nahlížení toxicity chemických látek, který nám umožňuje pochopit, jak vznikají některé nepříznivé účinky.

Obvyklým postupem pro stanovení toxicity chemických látek je určení „koncových bodů“ – tedy toho, zda existuje nepříznivý účinek. Novým, doplňkovým prvkem je pojem „způsob působení“, tedy způsob, jakým chemická látka působí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2002 definovala endokrinní disruptory jako látky či směsi, které mění funkci (funkce) endokrinního systému, a mají tak nepříznivý účinek na zdraví intaktního organismu, jeho potomků nebo (sub)populací.

Co je v sázce?

Jak se zvyšovalo povědomí o endokrinních disruptorech, narůstal také veřejný a politický zájem o ně.Evropská komise v roce 1999 zareagovala sdělením nazvaným „Strategie pro endokrinní disruptory“.

Sdělení obsahuje řadu opatření na úrovni EU, která zahrnují krátkodobé (výzkum a mezinárodní spolupráce), střednědobé (zkušební metody) a dlouhodobé (regulační opatření) kroky.

Hlavním cílem bylo přijetí právně závazných vědeckých kritérií, na jejichž základě by se stanovilo, co je to endokrinní disruptor.

Komise v posledních 15 letech úzce spolupracovala s členskými státy, obdržela podněty od regulačních agentur EU, nezávislých vědeckých výborů, které Komisi poskytují poradenství, od interního vědeckého orgánu Komise (Společné výzkumné středisko) a také připomínky, které vzešly z vícestranné a dvoustranné vědecké a regulační spolupráce se třetími zeměmi, a rovněž udržovala rozsáhlé kontakty se zúčastněnými stranami.

Jednání ukázala, jak je toto téma složité: stačí si uvědomit, že žádná jiná země doposud právně závazná vědecká kritéria pro stanovení toho, co to je endokrinní disruptor, nepřijala.

Komise ve světle těchto skutečností znovu potvrdila svůj jednoznačný závazek daný spolutvůrcům právních předpisů EU, tedy ukončit probíhající práci a předložit kritéria do začátku léta 2016, a provedla důkladnou přípravu příslušných opatření.

Jsou již endokrinní disruptory zohledněny v právních předpisech EU?

Ano. Regulační agentury EU, nezávislé vědecké výbory, Komise a členské státy se již endokrinními disruptory zabývají. Jejich činnost je regulována prostřednictvím odvětvových právních předpisů v oblastech, jako je lidské zdraví (včetně spotřebitelů a pracovníků), zdraví zvířat a životní prostředí.

Příkladem jsou právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (například právní předpisy o chemických činitelích používaných při práci se vztahují na všechny chemické látky, včetně endokrinních disruptorů), bezpečnosti potravin a krmiv (kde se na toxikologická rizika, včetně rizik vyplývajících z endokrinních disruptorů, vztahuje úplné posouzení rizik), spotřebního zboží (například kosmetické přípravky a hračky a REACH), nebo také environmentální legislativa.

Navíc v oblasti biocidů a přípravků na ochranu rostlin již existují právní předpisy, které upravují regulační důsledky pro endokrinní disruptory, a byla zavedena přechodná kritéria (viz další otázka).

Jak právní předpisy EU regulují endokrinní disruptory v přípravcích na ochranu rostlin a v biocidních přípravcích?

Evropská unie má jeden z nejpřísnějších systémů na světě pro posuzování přípravků na ochranu rostlin („pesticidy“, například herbicidy) a biocidních přípravků (například přípravky pro dezinfekci rukou). Stovky látek prošly nebo procházejí přísným vědeckým hodnocením. Chemické látky jsou v EU povolovány pouze na omezenou dobu (nejvýše na 15 let) a toto povolení se musí pravidelně obnovovat.

V praxi právní předpisy EU vyžadují, aby všechny chemické látky používané v přípravcích na ochranu rostlin a biocidních přípravcích byly před svým uvedením na trh schváleny na úrovni EU. Tento postup se nazývá „předchozí schválení“.

To znamená, že veškeré chemické látky mohou být uvedeny na trh a používány pouze tehdy, pokud se prostřednictvím důkladného vědeckého posouzení prokáže jejich bezpečnost. Obzvláště nebezpečné látky, jako jsou látky, které mohou způsobovat rakovinu či mít dopad na reprodukci, nebo endokrinní disruptory, na které se nevztahují specifické výjimky, navíc tímto hodnocením rizik vůbec neprocházejí, ale rovnou, ze samotné své podstaty, nejsou schváleny.

Jestliže se objeví nové relevantní vědecké a technické poznatky, mohou být rozhodnutí o schválení látek kdykoli přezkoumána, což může vést ke zrušení jejich schválení nebo zavedení přísnějších podmínek použití.

Vzhledem k postupu „předchozího schválení“, rozsáhlým požadavkům na údaje a rozhodování zohledňujícímu nebezpečnost jsou právní předpisy EU pro přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky považovány za jedny z nejspolehlivějších na světě.

Z jakého regulačního rámce vychází rozhodování o chemických látkách „založené na nebezpečnosti“ a rozhodování „založené na riziku“?

K regulaci chemických látek lze přistoupit dvěma různými způsoby: na základě nebezpečnosti nebo na základě rizika. Přístup založený na nebezpečnosti reguluje látky na základě jejich přirozených vlastností, aniž by zohledňoval expozici dané látce. Přístup založený na riziku zohledňuje expozici. ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372