Reklama

18. 9. 2016  |  Zpravodajství  |  Autor: Pavel Mohrmann

100 let od největší vodohospodářské katastrofy

Na počátku minulého století bylo rozhodnuto vyřešit jednou pro vždy trápení obyvatel horských vesniček s častými ničivými záplavami. Řešení měla přinést přehrada.

Neustálé záplavy způsobené potoky v Jizerských horách a především říčkou Bílá Desná, znamenaly veliké škody na majetku a povodeň na přelomu století si vyžádala dokonce 120 lidských životů. Konec řádění vodnímu živlu měla učinit přehrada.

Stavbu hráze ale od počátku sužovaly problémy. Betonovou hráz nebylo možno ve skále ukotvit, proto se projektanti rozhodli pro hráz sypanou. Stavba byla v roce 1913 vážně poškozena prudkými lijáky a o rok později vyplavaly napovrch problémy ekonomické, které byly spojené s počátkem I. světové války. Vysoká inflace donutila investora významně šetřit, což se projevilo na kvalitě stavby.

Přehrada byla dokončena a zkolaudována na podzim roku 2015. Bohužel život stavby nebyl delší než jeden rok. 18. září 2016 byla nádrž naplněna z poloviny. To znamenalo zhruba 260 tis. krychlových metrů vody. Hrázný, který ovládal výpustní potrubí seděl v tzv. šoupátkové věži. Tam byl také upozorněn dvěma lesními dělníky, že v hrázi trhlinou teče malý pramínek vody.

Hrázný ihned zpravil o této skutečnosti správce stavby. Ten nařídil okamžitě naplno vypouštět. Hráznému se však podařilo otevřít výpusti pouze ze tří čtvrtin. Víc již nestihl a nezbylo mu nic jiného, než zachránit holý život útěkem.

Lidé ve vesničkách pod přehradou nic netušili. Ve chvíli protržení hráze sice vyšla varovná zpráva, ale evakuovat obyvatelstvo již nebyl čas. Přívalová vlna sebou nesla nejen zeminu a kameny. Její ničivou sílu znásobil i fakt, že jí v cestě stála pila a kmeny připravené na zpracování, zkázu prohlubovaly.

Umírali nic netušící lidé, umírali ti, kteří jim šli na pomoc, umírala hospodářská zvířata, k zemi šly domy, továrny. Vše, co bylo v cestě, bylo zničeno.

Po půl hodině byla Bílá Desná opět poklidnou horskou říčkou, která si teče jako by se nic nestalo. Účet byl ale hrozivý. 33 domů zcela zničeno, 69 domů bylo vážně poškozeno, 11 brusíren skla přestalo existovat a přes 1000 lidí se tím pádem ocitlo bez práce. Nejhorší je ale číslo 67. Tolik lidských obětí si tato katastrofa vyžádala.

Stavba, která měla obyvatele horských vesniček zbavit jednou pro vždy ničivých povodní, tak sama způsobila ničení a zabíjení. V neděli tomu bylo přesně 100 let.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372