Změny v legislativě pohonných hmot v roce 2020

Dne 26. února 2020 byl v Částce 22 Sbírky zákonů publikován zákon č. 48/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) ve znění pozdějších předpisů. (přílohy č. 1 a 2)

Dne 11. prosince 2020 byla v Částce 212 Sbírky zákonů publikována vyhláška č. 516/2020 Sb. o požadavcích na pohonné hmoty a provedení některých dalších ustanovení zákona o pohonných hmotách (příloha č. 3)

Nový zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2020, s výjimkou ustanovení s odloženou účinností, která nabyla účinnosti 1. ledna 2021.

Nový zákon upravil změny ve třech oblastech. První z nich se týká výjimek v definicích distributora pohonných hmot. Předchozí právní úprava se ukázala jako nedostatečná z pohledu právní jistoty podnikatelských subjektů, které při své činnosti nakládají s pohonnými hmotami a při striktním uplatnění zákona by se na ně vztahovala definice distributora pohonných hmot, ačkoliv tuto činnost prakticky nevykonávají.

Tyto výjimky se vztahují na zaměstnavatele poskytující služební vozidla pro soukromé účely zaměstnancům, pronajímatele vozidel, strojů a zařízení poskytující k těmto i pohonné hmoty, vydavatele a zprostředkovatele karet pro pořízení pohonných hmot a dále pro insolvenční správce. Druhou oblastí, kde si praxe vyžádala úpravy, je zpřesnění definice výdeje pohonných hmot pro vlastní potřebu a také zařízení, kde k tomu dochází.

Na činnost těchto výdejních jednotek nelze pohlížet jako na provoz veřejně přístupné čerpací stanice, a proto byly provedeny úpravy v oblasti evidence výdejních jednotek a evidence pohonných hmot vydaných výdejní jednotkou. Třetí oblast navazuje na požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v souvislosti s rozvojem elektromobility, která představuje zcela nové a dynamicky se rozvíjející průmyslové odvětví.

Proto byl do novely zákona zapracován požadavek zpřesňující strukturu dat poskytovanou provozovateli dobíjecích stanic pro potřeby státní správy a zprostředkovaně i pro veřejnost.

Nová vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení s odloženou účinností, které nabude účinnosti 12. listopadu 2021.

Nová vyhláška upravuje, v souladu se zmocněním zákona o pohonných hmotách v aktuálním znění, především aktuální požadavky na složení a jakost pohonných hmot a na způsob sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot. Stanovuje také provedení dalších ustanovení zákona o pohonných hmotách, zejména obsah souhrnných zpráv o prodaných pohonných hmotách a o výsledcích sledování složení a jakosti pohonných hmot.

Nová vyhláška zahrnuje především formální i neformální změny technických požadavků na fosilní i alternativní paliva, ve smyslu změn ve vymezení pojmů a aktualizace příslušných technických norem, které vyhláška činí závaznými. Současně byly do vyhlášky zapracovány definice nových alternativních paliv, resp. byly zpřesněny pojmy stávající, jako jsou bioplyn, biometan, syntetické palivo, motorová nafta s vysokým obsahem FAME a další paliva, především na bázi obnovitelných zdrojů.

V souladu se zmocněním nového zákona o pohonných hmotách vyhláška stanovuje způsob předávání údajů o množství elektřiny spotřebované pro dobíjejí vozidel v dobíjecích stanicích za předchozí kalendářní rok (příloha č. 7 vyhlášky).

Podrobněji je možné se s oběma legislativními předpisy seznámit v přílohách této zprávy.

Ke stažení: