Změna klimatu v Evropě: reakce na katastrofy a příprava na nejistou budoucnost

Jak se mohou komunity adaptovat na změnu klimatu a připravit na katastrofy s ní spojené a reagovat na ně? Zeptali jsme se Sergia Castellariho, odborníka agentury EEA na dopady změny klimatu, zranitelnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

Co znamená přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof?

Změna klimatu má již nyní v Evropě i jinde ve světě širokou škálu důsledků a společnosti musejí být schopné na to reagovat. Přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof zahrnují řadu různých prostředků k řízení klimatických rizik a budování odolných společností.

Přístup založený na přizpůsobování se řeší zejména nebezpečí spojená s počasím a klimatem, jako jsou sucha a záplavy, a zaměřuje se na budoucnost, zatímco snižování rizika katastrof se zaměřuje na současnosti a řeší stávající rizika plynoucí ze všech nebezpečí. Jinak řečeno, tyto dva přístupy mají jiný časový rámec.

Pomocí snižování rizik reagujeme na bezprostřední či blížící se problémy, zatímco přizpůsobování má dlouhodobější charakter, jedná se o přípravu na nejistou budoucnost při měnícím se klimatu.

Proč je to důležité a jaké jsou hlavní výzvy v této oblasti?

V posledních letech je čím dál víc pozornosti věnováno snižování rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu kvůli zvyšující se četnosti a intenzitě případů extrémního počasí a událostí souvisejících s klimatem, které s sebou často nesou velký počet lidských obětí a velké ekonomické a sociální náklady.

To vidíme například u povodní a lesních požárů v Evropě a aktuálně také u hurikánů v Karibiku a USA. Hlavním cílem přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof je jednak snížit naši zranitelnost vůči změně klimatu a jednak zvýšit naši odolnost vůči ní. Oba přístupy se potýkají s podobnými problémy, jako jsou neúplné a nejisté poznatky a omezené zdroje.

Existují nějaké mezinárodní iniciativy?

Na světové a evropské úrovni je prioritou zvyšovat soudržnost a integraci mezi politikami a praxí v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof. Pozornost vědců a politiků věnovaná integraci těchto dvou aspektů vedla ke konkrétním opatřením na světové úrovni v OSN v roce 2015, kdy byl přijat Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a Pařížská dohoda.

Přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof jsou rovněž jedny z hlavních cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 OSN.

Co EU dělá pro podporu snižování rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu?

EU má zavedené různé politiky, které upravují snižování rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu, jako je Mechanismus civilní ochrany Unie, Akční plán EU týkající se Sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 a Strategie EU k přizpůsobování se změně klimatu.

Jak přizpůsobování se, tak snižování rizik bylo navíc začleněno do klíčových politik a strategií EU v řadě oblastí, včetně např. ochrany kritické infrastruktury, životního prostředí, financí, zemědělství, potravinového zabezpečení a správy pobřeží. Na národní úrovni již také probíhá řada iniciativ, včetně nových modelů pojištění, sítí měst a přírodních řešení. Některé z těchto iniciativ představíme v chystané zprávě na toto téma.

Jakou úlohu při snižování rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu hraje agentura EEA?

Díky naší síti Eionet máme přístup k velké znalostní základně obsahující informace o národních politikách a opatřeních pro snižování rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu. Pravidelně vypracováváme komplexní hodnocení dopadů změny klimatu v Evropě, dopadů očekávaných v různých regionech a zranitelných míst těchto regionů.

Uvedené poznatky poté sdílíme s tvůrci politik na úrovni EU a členských států. V nadcházejících týdnech ale zveřejníme novou zprávu, která je první svého druhu, jelikož spojuje tyto dva „časové rámce“. Cílem této zprávy je přispět k evropským, národním, regionálním a místním strategiím a plánům pomocí lepší soudržnosti mezi snižováním rizika katastrof a přizpůsobování se změně klimatu.

Konkrétnějizkoumá to, jak veřejné politiky a postupy v oblasti řízení rizik mohou tuto soudržnost posílit a do jaké míry může předávání poznatků a zkušeností z místních metod a nástrojů umožnit vzájemně přínosné učení a budování kapacit.