Příprava projektů ZEVO Komořany a ZEVO Chotíkov začínaly zhruba ve stejnou dobu. Zatím co v Chotíkově se téměř veškerý směsný komunální odpad z Plzeňského regionu energeticky využívá již několik let, technologie ZEVO Komořany je zatím pouze na papíře.
„Bez odpadu nikdy žádná spalovna nebude fungovat, bez vašeho odpadu nebude fungovat ta naše, nabízíme Vám řešení….“ řekl zástupcům měst a obcí ústeckého regionu technický ředitel společnosti United Energy, a.s. Petr Mareš. Exkurze v ZEVO Chotíkov, kterou United Energy pro zástupce obcí uspořádalo, představilo moderní technologii energetického využívání odpadů jako smysluplné zhodnocení jinak nevyužitelných odpadů. ZEVO jako součást komplexního odpadového hospodářství je nepostradatelné. Vyspělá odpadová hospodářství evropských zemí jsou toho důkazem.
ZEVO je také velmi důležitým prvkem procesu dekarbonizace a transformace českého teplárenství. Komořanskou teplárnu nevyjímaje. Obrovskou výhodou pro výstavbu ZEVO je umístění. Bude využívat stávající rozvodné sítě CZT. „My v podstatě chceme pouze vyměnit kamna, stávající elektrickou a horkovodní distribuční síť ponecháme,“ upozornil přítomné Petr Mareš.
Dalším cílem projektu je nabídnout regionu službu. „Chceme spojit příjemné s užitečným. Chceme a dnes už vlastně musíme odejít od uhlí, které nahradíme odpadem, tím nabízíme odstranění už jinak nevyužitelných komunálních odpadů a využít je při výrobě tepla a elektřiny,“ odhalil technický ředitel a dodal: „V období roku 2030 - 2050 by měla naše teplárna stát na 3 nohách. Jednou jsou odpady, druhou je biomasa a třetí je plyn.“
Projekt ZEVO Komořany je zamýšlen na spotřebu 150 tisíc tun odpadů ročně a výroba pokryje 2/3 spotřebovaného tepla ve městech Most a Litvínov, což představuje 35 tisíc domácností. „Projekt nemá ambice zrušit skládkování. To asi nikde zcela nepůjde. Jen chceme nabídnout lepší řešení,“ odhalil Petr Mareš.
Prohlídku ZEVO Chotíkov měli na starost kolegové z Plzeňské teplárenské, a.s., kteří mají bohaté zkušenosti nejen s výstavbou, ale také s problematikou investic, povolovacích procesů, administrativních procesů a dalších problémů, které vznik a realizace projektu ZEVO Chotíkov mělo. Zástupci obcí a měst ústeckého kraje se dověděli vše o problematice svozu, o charakteru odpadu, které se v chotíkovském ZEVO využívají a veškeré další informace, potřebné pro pochopení výhodnosti a nutnosti existence ZEVO v ústeckém regionu.
Zkušenosti některých zúčastněných zástupců obcí a měst se skládkováním a spoluprací se skládkařskými společnosti, jsou velmi často negativní. Uvědomují si, že nemožnost výběru technologie nakládání s odpadem a pronájem veškeré odpadové infrastruktury od nádob, přes svoz, vlastnictvím skládky konče, vrhá obce do velmi slabé vyjednávací pozice a odpadové firmy toho mnohdy zneužívají. I tato témata byla probírána na setkání energetiků a zástupců obcí ústeckého kraje.
I přes to, že komořanský projekt není primárně o konci skládkování, hraje v této problematice podstatnou roli. Švýcarsko před lety došlo ke správnému závěru. Skládky jsou nebezpečné vůči životnímu prostředí, především vůči podzemní vodě. To byl jeden z hlavních důvodů, proč Švýcarsko skládkování zakázalo. Odpady, které do té doby putovaly na skládky, se přesunuly k materiálovému využití a co zbylo šlo do nově vybudovaných švýcarských ZEVO.
„Po využití odpadu zůstane jen inertní materiál, který je hmotnostně třetinový, objemově dokonce jen desetinový a ten se musí skládkovat, nebo strusku, po vytřídění kovů, využívat v liniových stavbách,“ řekl Pavel Veselý, provozní ředitel ZEVO Chotíkov a dodal: „Ve využívání strusky ze ZEVO v liniových stavbách jsou nejdále v Dánsku. My již pracujeme na tom, abychom mohli využívat strusku i u nás.“
Současná situace maže jasné kontury budoucnosti. Před deseti lety byl investiční odhad realizace ZEVO Komořany kolem 2,7 mld kč, loni se odhad zvedl nad 3,5 mld korun. „Bohužel ceny všeho, tedy i technologií letí stále vzhůru a není úplně jednoduché odhadnout vliv tohoto současného trendu na očekávanou cenu investice“ zamyslel se Petr Mareš. Stejné obavy a nejistotu vznesl nad provozními náklady. „Víme, že plyn byl, je a bude, jen nevíme za kolik.“
Pro tato nejasná kritéria je velmi obtížné udat přesnější cenu, kterou likvidace tuny odpadu budou muset obce a města platit. V tuto chvíli by se odhadovaná cena mohla pohybovat do 2 200 korun za tunu využitého odpadu.
V současné době je projekt ve fázi přípravy výběrového řízení na dodavatele, které bude vypsáno do dvou měsíců. „Do roka počítáme, že budeme mít výsledek výběrového řízení a realizace projektu bude dokončena v roce 2026,“ zakončil Petr Mareš.
Doba pokročila a postoj obcí a měst k výstavbě ZEVO již není tak skeptický. Zájem o technologii energetického využití odpadů na spalovně v Chotíkově to dokazoval. Slovo „spalovna“ již není sprosté a ZEVO má svou důležitou roli jak v procesu dekarbonizace a transformace české energetiky, tak v přechodu z lineární na cirkulární ekonomiku. A podobně jako ve vyspělých zemích, má a musí mít silné slovo i v českém odpadovém hospodářství.
Komentáře