Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a hliníkových nápojových obalů na více než 5 miliard Kč. Náklady na provoz pak ročně přesáhnou miliardu korun.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) si nechal zanalyzovat náklady na zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. K analýze svaz přistoupil proto, že chce předejít problémům, které mají se zavedením záloh na Slovensku.
„Dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů předcházející implementaci zálohového systému vede k neefektivitě a řadě negativních dopadů na maloobchodní řetězce," vysvětluje SOCR ČR. Konkrétně se jedná o nedostatečný svoz vybraných obalů, nespolehlivou evidenci vrácených obalů, zpožděné platby operátora systému nebo neodpovídající výše handling-fees (manipulační poplatky).
Proveden byl anonymizovaný průzkum mezi členy svazu ze sekce maloobchodu. Záměrem analýzy nebylo „normativně rozhodnout o správnosti systému, ale naopak objektivně kvantifikovat veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika". Výsledky ukázaly, že zavedení efektivního systému zálohování PET lahví a hliníkových nápojových obalů vyjde na bezmála 5,2 miliardy Kč. Na provoz pak bude zapotřebí téměř 1,3 miliardy Kč ročně.
„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení tzv. handling fee, tedy poplatku za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvádí Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které analýzu zpracovalo.
Z analýzy vyplynulo, že největšími nákladovými položkami při zavedení systému zálohování budou stavební úpravy, které se vztahují na umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a cena za pořízení samotných automatů. Další jsou pak personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů.
Otazník visí nad způsobem svozu sebraných obalů. V dotazníkovém šetření převládl názor, že obchodník by měl mít možnost dopravit sebraný materiál vlastním či externím dopravcem do svých distribučních center, odkud si jej následně vyzvedne operátor. V otázce vlastnictví obalového materiálu je nejvíce preferována varianta, kdy je vlastníkem správcem systému (operátor). Obchodníci ovšem potřebují mít zajištěný materiál pro výrobu vlastních privátních značek.
„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90% míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům. Z dlouhodobého hlediska je třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci provozních nákladů podle aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému pro všechny zainteresované strany,“ doplňuje Fanta.
Svaz v analýze dodává, že detailní způsob správy zálohového systému a povinnosti pro správce musejí být ve vznikající legislativě pevně ukotveny. V průběhu února 2023 SOCR představí první návrh.
„Debatu o zálohovém systému na nápojové obaly a jeho parametrech je nyní žádoucí přesunout na půdu ministerstva životního prostředí, které by mělo připravit legislativní rámec zálohového systému i prováděcí předpisy, aby systém stál na pevném právním základu. Veškerá naše data dáme ministerstvu k dispozici, aby mohlo při přípravě legislativy stavět na faktech,“ dodává Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Komentáře