V Tallinnu proběhly diskuse o novém návrhu uspořádání trhu s elektřinou

Samotné neformální radě předcházela 19. září velmi kvalitně zastoupená konference věnovaná vhodné budoucí struktuře trhu s elektřinou odpovídající výzvám a změnám, kterými projde evropská energetika v následujících letech.

Diskutovaly se otázky efektivního zapojení spotřebitelů do trhu a do řízení energetických soustav, efektivní řešení výzev spojených s vysokým podílem (neřiditelných) obnovitelných zdrojů do systému a v závěru velmi aktuální a politicky nesmírně senzitivní otázka, zda je možné mít do budoucna prostý trh s elektřinou (tzv. energy-only-market), nebo zda a jaké kapacitní mechanismy budou nutné pro udržení dlouhodobé výkonové přiměřenosti. 

„Z pohledu České republiky a jejího dlouhodobého přístupu k designu trhu bylo velmi povzbuzující úvodní prohlášení předsedy ITRE výboru Evropského parlamentu Jerzyho Buzka o tom, že trh s elektřinou není nástrojem klimatické politiky, od toho máme EU ETS“ prohlásila NM Kovačovská. 

„K dalším důležitým prohlášením, které na konferenci zazněly a neměly by rozhodně zapadnout, patří i to, že trhy jsou velmi dobré při zajišťování efektivnosti, nikoliv však rovnosti. Toto je zcela zásadní argument, který jen podtrhuje nesouhlas ČR se zavedením tzv. regionálních provozních center (ROCs), které by měly optimalizovat rozhodnutí o řízení sítí na úrovni celoregionálního blahobytu a tzv. VoLL, které budou nutně k neprospěchu chudších států regionu.“

V rámci pracovního oběda na okraj samotné konference ministři diskutovali aktuální návrh nařízení o správě energetické unie. Hlavní otázkou, kterou členské státy společně s Evropskou komisi momentálně řeší, je, jak zajistit, aby bylo v roce 2030 opravdu dosaženo stanovených cílů. Během diskuse tak měli ministři předložit své návrhy na řešení tohoto problému.

NM Lenka Kovačovská ve svém vystoupení mimo jiné zdůraznila, že členské státy nesmí být penalizovány za to, že by neplnily cíle v oblasti energetické účinnosti a musí jim být ponechána dostatečná míra flexibility pro naplnění vlastních ambicí v obnovitelných zdrojů tak, aby celý proces byl ekonomicky efektivní.

Hlavním tématem samotné Rady byl nový návrh uspořádání trhu s elektřinou. Pro diskusi připravilo estonské předsednictví dvě otázky, které se zaměřily na roli konečného zákazníka a regionální spolupráci.

Členské státy se ve svých vystoupeních shodly, že konečný zákazník by neměl být nucen k tomu, aby aktivně jednal. Měly by mu však být poskytnuty takové nástroje a možnosti, aby v případě zájmu mohl svou spotřebu elektrické energie účinně ovládat. V této souvislosti je také nutné zaměřit se na dostatečnou ochranu dat. 

„V rámci jedné z pracovních skupin, kterou jsem měla tu čest moderovat, bylo jedním z hlavních výstupů, že nemá smysl za každou cenu „nutit“ každého jednoho spotřebitele k tomu, aby byl aktivní na trhu. Není smyslem dělat z každého spotřebitele experta na trhy s elektřinou a nutit ho ve volném čase optimalizovat své spotřebitelské chování.

Naopak, výzvou pro nás všechny je nastavit taková pravidla trhu, která pobídnou vznik a efektivní fungování prostředníků na trhu, kteří budou tyto optimalizace ve prospěch spotřebitele činit, aniž by to ohrozilo bezpečnost zásobování s elektřinou.“

V otázce regionální spolupráce panovala shoda nad tím, že je žádoucí a nezbytná. Je však třeba k ní přistupovat „od zdola nahoru“, tj. nevytvářet shora uměle nefunkční celky. Úroveň zapojení vlád členských zemí by měla být pečlivě zvážena.

Posledním diskutovaným bodem, ke kterému se připojili také ministři pro dopravu, byl Nástroj pro propojení Evropy, tzv. CEF. Závěr z diskuse byl jednoznačný; CEF je úspěšný nástroj, který pomáhá projektům, které by jinak nevznikly. Bude však nutné zamyslet se nad jeho propojením s dalšími finančními nástroji a propojením jednotlivých sektorů (energetika, doprava, informační technologie) navzájem.

Jednou z hlavních priorit estonského předsednictví rad je otázka digitalizace a jejích možných pozitivních dopadů na řízení hospodářství i efektivnější státní správu.

Význam digitalizace pro energetiku budoucnosti a jeho systematické podchycení a správné uchopení v sobě zahrnuje talinská e-energy deklarace, k níž se během dvou dnů Česká republika prostřednictvím podpisu NM Kovačovské připojila. S jejím textem se můžete seznámit v příloze.

Přílohy ke stažení: