V každé úlitbě je skrytý ďábel, komentuje třídicí slevu Michal Stieber

„Snaha budovat kapacity pro energetické využívání odpadů je zásadní pro odklon odpadů od skládek,“ říká na úvod své přednášky Michal Stieber, výkonný ředitel, Veolia Vedlejší produkty ČR, která zazněla na on-line diskuzi společnosti Deloitte. „Není to ale tak, že by energetika ubírala odpady recyklačním kapacitám. Právě naopak, dnes těmto kapacitám odpady berou skládky,“ dodává.

Nová odpadová legislativa byla projednávána velmi dlouhou dobu. Legislativní proces byl složitý, protože do něj zasahovalo velké množství tlaků a různé zájmové skupiny se snažily do norem promítnout svůj pohled. Proto se ne vždy podařilo uhájit základní myšlenky přechodu na oběhové hospodářství a omezení skládkování. Dnes nejvíce brzdí rozvoj energetického využití odpadů posun zákazu skládkování, i na tento termín byl vyvíjen velký tlak. „Od začátku jsme počítali s původním rokem 2024, který se pro většinu sektorů ukázal jako nereálný. Nicméně si myslím, že i zde jsme mohli mít trochu větší ambice, rok 2030 je přeci jenom daleko,“ vysvětluje Stieber.

Podle Michala Stiebera je v novém zákoně o odpadech správně definován zákaz skládkování skrze parametr výhřevnosti a parametr biologické stability. Jako vůbec nejdůležitější počin ale označuje zvýšení poplatku za skládkování především využitelných odpadů. Jde o zcela zásadní impulz pro velké množství odpadových toků, s výjimkou směsného komunálního odpadu, který subjektům v odpadovém hospodářství říká, aby odpad odstraňovaly jinde než na skládkách. „Intenzivně se to projevuje už se dnes. I my na trhu zjišťujeme, že řada firem, svozových společností, skutečně hledá využití v odpadech, které dříve ve velkém skládkovaly,“ uvádí výkonný ředitel.

Poněkud problematická je ale v tuto chvíli třídicí sleva. „Z našeho pohledu zbytečně vytváří výjimku týkající se směsného komunálního odpadu, což je odpadový tok, který má jako zbytkový odpad z pohledu energetického využití a z hlediska hmotnosti největší potenciál. Nebo alespoň jeho kalorická frakce,“ vysvětluje Stieber. Třídicí sleva uchovává možnost levného skládkování, jelikož je zprávou pro obce, aby třídili a mohli lépe skládkovat či skládkovat levněji. „To není úplně správné, ale chápu, že spousta vlivných stakeholderů měla v tomto případě zájem, aby tomu tak bylo,“ říká Michal Stieber.

Argument tvrdící, že Česko nemá dostupné kapacity, a proto bylo nutné něco takového učinit, označuje za lichý. „Tento nástroj pouze odsouvá situaci do budoucna. Pro soukromý sektor, který potřebuje základní impulzy pro budování nových kapacit, to není vůbec příznivé,“ vysvětluje Stieber.