Současný systém není levný, je byrokratický
Byrokracie patří mezi odbornou i neodbornou veřejností k Evropské unii, stejně jako máslo na chléb. Toto povědomí je občas i oprávněné. Ale ne vždy tomu tak je. EU často nabízí administrativně nenáročné nástroje a mnohdy nešťastnou transpozicí z nich uděláme obludný byrokratický příběh. Následně pak vinu svalíme na EU. Je nutné zdůraznit, že byrokratická žába na prameni není často EU, ale naše lokální úřady.
Plnit cíle ve zpětném odběru vysloužilého elektrozařízení je problematické. Zejména proto, že se nesprávně stanovuje hmotnost EEZ uvedených na trh v příslušném roce. To je způsobeno problémy souvisejícími s evidencí. Prvním problémem je situace, že EEZ uváděná na trh nejsou správně evidována a reportována státu. Metodika není úplně správná. Mnohdy je třeba jako EEZ nahlašován výrobek, který obsahuje elektronické součásti, ale zařízení samo o sobě nenaplňuje definici elektrozařízení, čímž dochází k nadhodnocení následné povinnosti pro zpětný odběr.
Čísla jdou opačným směrem v případech, kdy EEZ nahlášená vůbec nejsou. Jde například o neznalost právní úpravy při internetovém prodeji z jiného státu mimo EU, nebo i snaha získat konkurenční výhodu nezahrnutím recyklačního příspěvku do ceny zboží.
V současné době je v ČR systém sběru elektroodpadu nastaven tak, že elektroodpad sbírají zejména kolektivní systémy prostřednictvím uzavřené sběrné sítě. Tyto kolektivní systémy za poskytnutou exkluzivitu sběru získávají povinnost zajistit pro stát potřebná množství.
V jiných zemích EU se podobný systém prakticky nepoužívá. Tam se na sběru elektroodpadu podílejí i obce a odpadové firmy. Nicméně to občas komplikuje složitá byrokracie, která nutí obce a odpadové firmy vést složitou evidenci sebraného elektroodpadu.
Řešení přichází z EU a není složité
EU proto zavedla systémové řešení, které chce realizovat prostřednictvím Nařízení č. 2017/699, a které umožňuje obcím a odpadovým firmám využít pro stanovení množství EEZ právě tzv. podložené odhady. Společná metodika pro výpočet podložených odhadů množství EEZ uvedených na trh musí zohledňovat, že množství EEZ uvedených na trh na území členského státu by mělo být vykazováno jako hmotnost EEZ dostupných na trhu, s vyloučením veškerých EEZ, jež byla po uvedení na trh vyvezena z jeho území.
Výpočet hmotnosti EEZ uvedených na trh měl být založen na údajích o domácí výrobě EEZ v dotyčném členském státě, a také i na údajích o dovozech EEZ do tohoto členského státu z jiných členských států nebo ze třetích zemí a na vývozech EEZ z tohoto členského státu do jiného členského státu nebo třetí země. Údaje by měl poskytovat Eurostat.
Zvýšené požadavky vyžadují zahrnutí co největšího a nejpřesnějšího množství OEEZ, která byla v daném roce odebrána od konečných uživatelů a spotřebitelů a předána oprávněným osobám ke zpracování.
Podložené odhady jsou jednoduchou a nízkonákladovou cestou
Jedná se o metodiku, která zahrnuje do množství zpětného odběru co největší podíl skutečně zpracovaných OEEZ, jejichž látkový tok na zpracovatelská zařízení nemusí být pouze z uzavřeného systému zpětného odběru OEEZ prostřednictvím kolektivních systémů.
Přístup je zaměřen na „do-zjištění“ podílu využitého OEEZ určité skupiny, zpracovaného společně s odpady v režimu odpadů, tedy mimo evidované toky OEEZ. Množství takto zpracovaných OEEZ lze počítat ze zastoupení hlavních materiálových podílů v toku určitého druhu odpadu. Podmínkou je průkazné zjištění podílu na základě rozboru uvedeného látkového toku určitého odpadu při dostatečné statistické jistotě.
Takto stanovený podíl – podložený odhad - je možné využít k doplnění vykazovaného množství zpětného odběru OEEZ dané skupiny v daném období. Nezbytná pravidelná verifikace podílu OEEZ v určeném odpadním proudu pak umožňuje systematicky a objektivně stanovovat sběrné cíle pro jednotlivé kolektivní systémy v příslušných obdobích, snížené právě o takto zjištěné podložené odhady pro daný rok. Takto lze do plnění zahrnout i ta EEZ, která se nestala předmětem zpětného odběru, přestože byla uvedena na trh.
Na trh jsou totiž uváděny téměř totožné výrobky, které mohou být vykazovány jako EEZ, ale i výrobky konstrukčně zcela totožné, které ale nespadají z hlediska definice EEZ do systému zpětného odběru - např. boiler s pevným spojením se stavbou a odbornou montáží. Podobně je tomu s řadou výrobků, které vyžadují odbornou montáž, nebo jsou součástí nějakého celku.
Výhody jsou zásadní a nesporné
Pokud existuje možnost využití podložených odhadů OEEZ tak by nemělo dojít k požadavkům na plnění nereálně vysokých cílů, pokud na daném trhu není dostatek příslušného OEEZ. To by byla cesta k jistému prodražování systému zpětného odběru i u komodit s kladnou ekonomickou hodnotou.
Výhody užití principu podložených odhadů OEEZ z nehlášených toků OEEZ jsou:
- snížení administrativní (i finanční) náročnosti kontroly systému
- snížení nákladů na sběr a zpracování, tzn. snížení recyklačních poplatků pro konečné uživatele a spotřebitele
- možnost individuálního nastavení sběrných kvót pro kolektivní systémy, snížené o množství stanovené na základě podložených odhadů OEEZ
Užití podložených odhadů není experimentem, ale praxí ověřená metodika. Například ve Velké Británii na základě systematického rozboru lehkého železného šrotu určili, že 11 % hmotnostních tohoto odpadu pochází z velkých spotřebičů. V praxi to znamená, že v roce 2014 se jednalo o 273 tis. tun velkých spotřebičů, v roce 2015 pak již o 366 tis. tun.
Jedná se o tzv. nepovinný OEEZ, který může být vykázán v odebraném OEEZ. Podobně postupuje i španělská vláda, která na základě podložených odhadů definuje roční sběrné cíle jednotlivých povinných kolektivních systémů pro dané skupiny EEZ.
Komentáře