1/2022

Role systému EU ETS v roce 2022? Na konci roku by mohla stát tuna CO2 až 110 eur

| autor: Pavel Mohrmann0

pexels-marcin-jozwiak-3641377.jpg
zdroj: pexels

Válka na Ukrajině postavila energetiku do situace, o které se jí ještě před 24. únorem ani nesnilo. Povolenky hrály roli, pro kterou byly zavedeny a zdroje se s tímto systémem více či méně úspěšně vyrovnávaly. Nyní je ale doba jiná.

Poradenská společnost Vertis Environmental Finance pro Průmyslovou ekologii zanalyzovala celou situaci, kterou jsme následně probrali s Patrikem Petráškem, který je ve společnosti zodpovědný za český a slovenský trh s emisními povolenkami.

Ceny v evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) v roce 2021 vzrostly o 145 % a dosáhly tak historického maxima: téměř 100 eur za tunu CO2. V březnu však cena klesla zpět na 55 eur a ustálila se v blízkosti úrovně 80 eur. Co se změnilo?

V roce 2021 došlo na trhu s uhlíkem k nebývalému nárůstu, ovšem ceny emisních povolenek a dalších energetických komodit vzrostly i v jiných systémech ETS po celém světě. Zotavení z pandemie zvýšilo poptávku po energii ve všech odvětvích ekonomiky. Nabídka energie z obnovitelných zdrojů ovšem zůstala nízká a kvůli pandemii se rovněž zpozdily investice do nových infrastruktur.

V důsledku toho nemohla nabídka držet krok s poptávkou a výrobci se vrátili k silně znečišťujícím palivům, jako je černé a hnědé uhlí, dokonce i k topnému oleji, což vedlo ke zvýšení emisí. Údaje zveřejněné Evropskou komisí v prvních dubnových dnech ukázaly, že ověřené emise zařízení systému EU ETS se v roce 2021 oproti předchozímu roku zvýšily o 8,7 % a dosáhly 1,333 miliardy tun CO2.

Růst cen přilákal na trh s uhlíkem řadu subjektů, které nejsou povinny účastnit se systému EU ETS. Počet finančních hráčů, kteří v systému EU ETS vlastní otevřenou pozici, od ledna 2021 do začátku února 2022 narostl ze 189 na 373.

V posledních únorových dnech se v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu nálada na trhu změnila. Finanční investoři se přeorientovali na nejbezpečnější investice, jako je americký dolar nebo zlato, a redukovali pozice na nestálém trhu s uhlíkem. Povinné subjekty se potýkaly s prudce rostoucími cenami plynu a elektřiny, které vedle problémů s dodávkami surovin nadměrně zatěžovaly firmy. Tyto subjekty zároveň obdržely velkou část svých bezplatných povolenek na roky 2021 i 2022, které mohou využít letos v dubnu, a proto v březnu na trh nevstoupily. V důsledku toho se cena ustálila v blízkosti úrovně 80 eur.

Jaký je očekávaný vývoj na trhu s povolenkami v tomto roce?

Ačkoli Evropská unie měla ambiciózní plány na dekarbonizaci své ekonomiky již v roce 2019, tyto plány skutečně nabyly na významu až v důsledku pandemie a invaze na Ukrajinu. Dosažení stanoveného cíle tak nyní hraje větší roli. Jednání o balíčku „Fit for 55“ se zrychlila a někteří poslanci Evropského parlamentu jsou pro další cílené snižování emisí. Užší nabídka vytváří tlak na povinné subjekty, v důsledku čehož je trh s uhlíkem atraktivní i pro finanční instituce. Pokud by trend dlouhodobě rostoucích cen pokračoval, mohl by trh do konce roku zaznamenat ceny přes 100–110 eur za tunu CO2.

Od začátku války většina účastníků trhu zaujala vyčkávací postoj, protože stále není jasné, jak konflikt ovlivní energetickou bezpečnost, dodávky surovin a vysokou inflaci. Cena se tak stabilizovala nejprve kolem 80 eur za tunu a poté před koncem cyklu plnění povinností pro rok 2021 vzrostla na téměř 85 eur, kde se ustálila.

V případě dlouhotrvající války nebo eskalace konfliktu by ovšem cena mohla klesnout pod tyto úrovně.

Jaké události ovlivní ceny v tomto roce?

Po uplynutí lhůty pro splnění povinností na konci dubna se pozornost bude nadále soustředit na válku a její ekonomické důsledky pro odvětví, na něž se vztahuje EU ETS, protože tento systém má značný dopad na výkonnost i emise firem. Zásadní bude, jak členské státy dokážou nahradit ruskou ropu, plyn a uhlí a jak se bude vyvíjet energetický mix. Navzdory závazku zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie je dočasné zvýšení spotřeby uhlí podle všeho nevyhnutelné.

Z právního hlediska budou mít na podobu trhu vliv jednání o reformě. Průmyslové podniky by rády viděly konečnou verzi mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by dovozcům ukládal povinnost platit za svázané emise dováženého zboží a postupně by zrušil bezplatné přidělování povolenek dotčeným odvětvím.

Je systém EU ETS v současnosti pro emitenty CO2 stejně důležitý jako v době jeho zavedení?

Systém EU ETS byl vytvořen s cílem snížit emise v odvětvích, na která se vztahuje. Po finanční krizi v roce 2008 ceny klesly na úrovně, které nemotivovaly k investicím do nízkouhlíkových technologií, avšak reformy provedené v letech 2014 a 2019 zvedly cenu na smysluplné hladiny, které již byly motivační pro modernizaci v mnoha odvětvích, například ve výrobě elektřiny, cementářském průmyslu či ocelářství.

Při současných vysokých cenách plynu a elektřiny mají firmy na tento druh investic méně finančních prostředků, ovšem díky kombinaci domácích a evropských fondů (jako jsou inovační a modernizační fondy) je stále možné tyto změny výrobních procesů realizovat.

Co může Vertis udělat pro své klienty?

Vertis poskytuje podporu povinným subjektům již od vzniku systému EU ETS. Těmto subjektům poskytujeme nejen přístup na trh, ale také jim pomáháme zavádět obchodní strategie. Prostřednictvím našeho výzkumného a analytického týmu můžeme nabízet relevantní a včasné informace, které našim klientům usnadňují rozhodování. Naším cílem je pomoci jim plnit povinnosti vyplývající ze systému EU ETS nákladově efektivním způsobem.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO