Na úvod jednání Evropská komise představila návrh mandátu pro vyjednávání s Ruskou federací o podmínkách provozu chystaného plynovodu Nord Stream II. K tomuto bodu proběhla diskuse ve vyhrazeném režimu.
Hlavními body jednání bylo schválení obecného přístupu ke dvěma legislativním návrhům – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED), a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD).
Cílem revize směrnice o EPBD je urychlení efektivní renovace budov, odstranění neaktuálních požadavků a reflektování technologického vývoje. Do původního návrhu Komise byly vedle připomínek členských států zapracovány také požadavky České republiky.
„Výsledek vyjednávání vítáme, protože se nám podařilo prosadit většinu požadavků, které jsme měli vůči původnímu návrhu Komise, a může započít vyjednávání s Evropským parlamentem.“ uvedla náměstkyně ministra Lenka Kovačovská. Členské státy se shodly na společné pozici k návrhu směrnice a schválily obecný přístup.
V rámci debaty ke směrnici o energetické účinnosti byly diskutovány dva klíčové prvky - cíl energetické účinnosti, který má EU dosáhnout do roku 2030 a závazek povinných každoročních úspor energie. Česká republika hrála konstruktivní roli při konečné formulaci textu k oběma těmto bodům a rovněž přispěla k nalezení kompromisního řešení k vyjádření povahy cíle, který dlouhodobě rozděloval členské státy.
České republice se dále podařilo společně s dalšími zeměmi prosadit do textu flexibility, které na národní úrovni usnadní naplnění závazku povinných úspor energie na nákladově efektivní úrovni. To umožní členským státům snižovat spotřebu energie dle národních specifik, ale zároveň významně nesnižují ambice tohoto páteřního nástroje směrnice o energetické účinnosti.
„Podporujeme odhodlání snížit spotřebu energie v EU o 30 % do roku 2030, zároveň ale vyžadujeme respekt ke specifickým národním podmínkám i volbě cesty k dosažení tohoto cíle. Jsem velmi ráda, že Česká republika hrála na dnešním jednání důležitou roli při zrodu finální podoby textu.
Z tohoto důvodu se nám podařilo prosadit v textu flexibilní prvky a zároveň najít kompromisní řešení pro směřování ke 30 % cíli bez stanovení jeho závaznosti.“ Většina členských států souhlasila s kompromisní podobou návrhu a schválila obecný přístup k jejímu dalšímu projednání s Evropským parlamentem.
Po debatě o EED a EPBD dostali delegáti příležitost vyjádřit se ke Zprávě o pokroku, která se zabývala ostatními legislativními návrhy Zimního balíčku. Tato legislativa je součástí dlouhodobé strategie Energetické unie. Jejím cílem je reagovat na aktuální globální dění a dosažení energetických a klimatických cílů Evropské unie do roku 2030.
Následovala rozprava k interkonektorům. Přeshraniční obchod s elektřinou hraje klíčovou roli v evropské energetice zejména s ohledem na růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Evropská rada v roce 2014 stanovila cíl pro interkonektivitu na úrovni 10 % instalované kapacity pro výrobu elektřiny do roku 2020.
Mnohé státy však stanoveného cíle nejsou schopny dosáhnout. Španělsko, Portugalsko, ale také státy Pobaltí proto požadují, aby legislativní návrhy balíku „Čistá energie pro všechny Evropany“ tuto skutečnost zohlednily.
Dalším bodem zasedání byla výměna názorů o vnější energetické politice Unie, zmíněny byly úspěchy ve spolupráci s Japonskem, Čínou, Íránem, zeměmi středozemního regionu a Afriky. Na závěr Estonsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU v nadcházející polovině roku 2017.
Komentáře