Už z názvu je patrné, na jakém principu fungují tepelná čerpadla země-voda. Tato zařízení čerpají ze země teplo, které předávají do vody. Existují další dva typy tepelných čerpadel: vzduch-voda a voda-voda. Dnes se ale zaměříme právě na čerpadla země-voda, u kterých je sice nutné vynaložit vyšší počáteční investici, tu ale vyváží nesporné výhody.
Jak funguje tepelné čerpadlo?
Princip, na kterém fungují tepelná čerpadla, by se dal přirovnat k běžným chladícím zařízením. Čerpadla využívají vlastností speciální látky, chladiva, která se stlačením zahřívá, expanzí ochlazuje a mění v plyn. Zatímco chladnička odebírá teplo potravinám, tepelné čerpadlo získává teplo z venkovního prostředí. Ochlazené chladivo může předehřívat vzduch, voda nebo země.
Nejvyšší účinnosti dosahují tepelná čerpadla země-voda a voda-voda, naproti tomu čerpadla vzduch-voda jsou vhodná i pro oblasti s častými mrazy. Zemní kolektory a vrty jsou totiž umístěné pod zemí, kde je celoročně stabilní teplota.
Vlastnosti tepelného čerpadla země-voda
Tepelná čerpadla země/voda disponují tichým chodem. Současně nabízí nejvyšší možnou účinnost třídy A++, a mají až o 30% nižší spotřebu než čerpadla typu vzduch-voda. Jejich nespornou výhodou je, že v letních měsících je možné je používat i k chlazení, a to bez nutnosti práce kompresoru. Vyznačují se nízkými provozními náklady, jelikož jde o nejefektivnější typ tepelného čerpadla a bezúdržbovostí. Vhodné jsou zejména pro novostavby bez zařízené zahrady.
Přes všechny výhody mají tato čerpadla i své limity a nevýhody. Nejprve si budete muset zvolit, zda pro čerpadlo vytvoříte hlubinný vrt, anebo postavíte plošný kolektor. Kolektory se umisťují pod zem, což znamená, že do budoucna budou vaše možnosti zemních výkopových prací pozemku omezeny. Například pokud v budoucnu plánujete stavbu bazénu nebo sklípku, bude třeba se podzemním kolektorům vyhnout. V případě vrtu, kdy není budoucí úprava pozemku výrazněji omezena jako v předchozím případě, může být zřízení samotného vrtu poměrně finančně náročné. Proto je nutné tyto alternativy před konečným rozhodnutím dobře zvážit.
Teplo ze zemních vrtů nebo ze zemních kolektorů?
K odebírání tepla z půdy, které se odevzdává topné vodě, může docházet dvěma způsoby. Jak už bylo zmíněno, buď se do půdy vyhloubí vrty, nebo se do ní umístí plošné kolektory. Venkovní okruh představuje potrubí, které je naplněno nemrznoucí kapalinou. Potrubí je uloženo pod plochou zahrady v nezámrzné hloubce, kde je stálá teplota cca 4 °C, nebo je zapuštěno do vrtu v půdě. Teplo z půdy ohřeje nemrznoucí kapalinu v potrubí o několik stupňů Celsia a ta pak proudí do výměníku tepelného čerpadla.
Zemní vrty jsou různě hluboké v závislosti na požadovaném výkonu tepelného čerpadla. Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla se počítá s hloubkou vrtu přibližně 15 – 18 metrů. Maximální hloubka vrtu je 100 – 150 metrů, v případě potřeby se provádí vrty dva. Výhodou je, že zahrada nemusí být svou plochou tak velká jako při použití zemních kolektorů.
Kolektor je soustava trubek uložených v půdě. Teplo se odebírá z půdy, proto na ní nesmí být postavena žádná budova. Délka trubek je závislá na požadovaném výkonu tepelného čerpadla. Vzdálenost trubek od sebe je přibližně 35 – 70 cm. Pro získání tepelného výkonu 1 kW se počítá s plochou půdy přibližně 30 až 40 m2. Celková délka trubek zemního kolektoru může být podle požadavku na výkon tepelného čerpadla až několik stovek metrů.
Pořizovací a provozní náklady
Pořizovací cena tepelného čerpadla země-voda je zhruba o polovinu vyšší než investice do plynového kotle. Na druhou stranu za dobu životnosti tepelného čerpadla se provozem ušetří mnohem více peněz než při topení plynovým kotlem. Cena tepelného čerpadla země-voda se včetně montáže pohybuje podle výkonu a vybavení tepelného čerpadla pro rodinný dům od 200 000 Kč do 250 000 Kč. Provozní náklady zahrnují spotřebu elektrické energie, kterou je poháněn kompresor. Tento typ tepelného čerpadla je takřka bezúdržbový stroj, takže nevznikají další vyšší provozní náklady.
"Za rok můžete používáním tepelného čerpadla ušetřit zhruba 50 – 60 % nákladů oproti elektrokotli nebo kolem 30 % ve srovnání s plynovým kotlem. Podle využitelnosti tepelného čerpadla se u rodinných domů počítá s návratností obvykle okolo 5 – 8 let," vysvětluje Martin Havelka ze společnosti Viessmann a dodává: "Výrobci nejčastěji uvádějí, že životnost těchto čerpadel je 15 až 20 let. Seriózní výrobci dávají záruku na tepelné čerpadlo 5 až 7 let při zajištění servisu. U kvalitních výrobků bývá záruka 10 let na kompresor."
V současné době můžete na tepelná čerpadla využít podporu v rámci programu Nová zelená úsporám ve výši až 75 000 Kč. Jinou možností je finanční příspěvek v dotačním programu Kotlíkové dotace, který lze možné čerpat až do výše 127 500 Kč. Kritériem pro získání státní dotace je využití akumulační nádoby v topné soustavě s tepelným čerpadlem. Díky těmto dotacím se vstupní náklady mohou výrazně snížit.
Komentáře