Podle nového výzkumu každý rok čelí 25 zemí extrémně vysokému nedostatku vody a pravidelně spotřebuji téměř veškeré zásoby vody.
Voda je jednou z nejběžnějších věcí, jejíž dostupnost je pro nás samozřejmostí. Jenomže to neplatí po celém světě. Polovina světové populace se potýká s nedostatkem vody a očekává se, že situace se bude zhoršovat. Neznamená to problém jenom pro spotřebitele a průmysl, ale i pro politickou stabilitu zemí.
Jde o globální problém
Od roku 1960 se poptávka po vodě po celém světě více než zdvojnásobila, takže dnes převyšuje nabídku. V Evropě a USA poptávka sice stagnuje, nicméně v Africe prudce stoupá. Předpokládá se, že do roku 2050 by se celosvětová poptávka po vodě mohla zvýšit o 20 až 25 %.
Za zvýšenou poptávkou po vodě stojí růst populace, urbanizace a rozvoj průmyslových odvětví, přičemž některá z nich jsou na vodu velmi náročná. Zásoby vody mohou ovlivnit i nedostatečné investice do vodohospodářské infrastruktury nebo neudržitelné využívání vody.
Právě souvislosti mezi dostatkem a nedostatkem vody hodnotí nezisková organizace World Resources Institut, která porovnala úrovně vodního stresu v jednotlivých státech po celém světě. Vodní stres vyjadřuje poměr mezi poptávkou a nabídkou po vodě a měří „boj“ o vodní zdroje v dané lokalitě. Čím menší je rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, tím je místo citlivější na nedostatek vody.
Hladina vodního stresu se dělí do pěti úrovní: extrémně vysoká úroveň, vysoká, středně vysoká, středně nízká a nízká. Země, které čelí „extrémnímu nedostatku vody“, spotřebovávají 80 a více procent dostupných zásob vody. Vysoká úroveň vodního stresu znamená, že lokalita odebírá 40 - 80 % svých zásob. Naproti tomu nízká úroveň představuje méně než 10 %.
Bude hůř
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře