Reklama

6. 11. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Petr Jarolímek

Polemika: Myšlenka zálohování PET lahví budí kontroverze

Když jsme v létě informovali (ZDE) o výsledcích studie Institutu evaluací a sociálních analýz (INESAN) o zálohování PET lahví, obrátila se na naši redakci paní Andrea Brožová z firmy Mattoni 1873, která tvrzení studie zpochybnila. Oslovili jsme proto pana Romana Lyacha z INESAN a požádali ho o stanovisko. Obě reakce vám nyní přinášíme.

Andrea Brožová, PR manažerka Mattoni 1873

S údivem sledujeme postup odpůrců záloh, kteří místo aby zpracovali vlastní vědecké analýzy, které by posoudily jimi navrhovanou cestu intenzifikace sběru a třídění odpadu, nad nimiž bychom mohli všichni společně seriózně debatovat, tak žádný dialog vést nechtějí a jen vytahují další a další neprofesionální elaboráty, navíc prostřednictvím nastrčených subjektů jako je Spotřebitelské fórum. Vůči hlavním tvrzením, která se objevují ve zprávě Spotřebitelského fóra ze dne 13.9.2019, uvádím tyto naše konkrétní argumenty:

SF: „Lidé nemají dostatečné informace k fungování systému záloh na PET lahve. Po seznámení s navrhovanými parametry podpora záloh klesá….“ a že „... Informovaní respondenti obecně hodnotili systém zálohovaných lahví spíše negativně, zatímco neinformovaní ho hodnotili spíše pozitivně…“

Fakta: ve čtvrtek 12.9. (den před zprávou SF) zveřejnila iniciativa ZÁLOHUJME dva čerstvé výzkumy veřejného mínění ze září 2019 (ke stažení na https://www.zalohujme.cz/) ve kterých bylo respondentům výslovně vysvětlováno, co zálohový systém na PET lahve a plechovky přinese.

Zpráva vyšla i v ČTK: „…Tři čtvrtiny Čechů chtějí zálohovat PET lahve i s vědomím, že by je museli skladovat nezmačkané. Vyplývá to ze dvou průzkumů, které pro iniciativu Zálohujme zpracovaly agentury Kantar TNS a Ipsos. Téměř celá populace podle průzkumů chápe myšlenku, že by se ceny nápojů kvůli zálohám navýšily o vratnou zálohu, tak jako u některých nápojů ve skle….“ Takže tvrzení SF, že „lidé zálohový systém nechápou, a když se jim vysvětlí, tak ZS spíše odmítají“, již dnes není pravdivé.

SF: „Ve chvíli, kdy si lidé mysleli, že se mohou lahve vracet v každé prodejně, měli k zálohovaným obalům kladný vztah. Pokud ovšem měli informaci, že je možné vracet lahve pouze ve velkých prodejnách (nad 300 metrů čtverečních plochy prodejny), jejich postoj byl negativní, a to především u lidí žijících mimo velká města.“

Fakta: návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme od začátku (tj. od ledna 2019, kdy byl představen) počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodu s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m2. Je to podrobně uvedeno ve studii „Systém záloh pro Českou republiku“ (zpracovala Eunomia pro Zálohujme) v bodu 5.4.3. na straně 23 (ke stažení na https://www.zalohujme.cz).

Tzn. dané tvrzení SF je obyčejná podpásová manipulace, podsouvající čtenáři, že zálohový systém je údajně navrhován tak, že lahve bude možné vracet jen velkých prodejnách (viz použitý zpochybňující výraz „lidé si mysleli“, ve srovnání s vyzněním druhého výrazu „pokud měli informaci“).

Roman Lyach, zpracovatel studie, INESAN

Ponechávám stranou probíhající mediální diskurs mezi tzv. „podporovateli“ a „odpůrci“ záloh, neboť podobné nálepkování jednotlivých zainteresovaných stran nepovažuji za vhodný způsob vedení seriózní debaty či dialogu. Zpracovaná studie se zaměřila na nestranné posouzení výsledků výzkumů, které byly k datu zadání této studie k dispozici.

Účelem této studie bylo systematicky porovnat výsledky dosažené v rámci jednotlivých výzkumů, zjistit, do jaké míry jsou jejich výsledky skutečně porovnatelné (s ohledem na podobnosti a rozdíly v použité metodice) a lépe pochopit zjevné diference ve výsledcích jednotlivých výzkumů.

Podobná srovnání bývají poměrně běžná a reagují na přirozený jev, kdy se výsledky různých výzkumů na stejné téma liší v důsledku jinak koncipovaných otázek, odlišných strategií při dotazování, vlivem zvolené metody sběru dat apod.

Pokud jde o nově publikovaný výsledek o podpoře zálohového systému, ten pochopitelně nemohl být zohledněn ve zpracované studii. Z mého pohledu je pozitivní, že byly zveřejněny další poznatky, které přispívají k objasnění aktuálních postojů obyvatel k jednotlivým možnostem, jak s odpady nakládat.

Nelze učinit spolehlivý závěr týkající se nově zveřejněných výsledků bez podobně důkladné analýzy, jaká byla provedena v případě pěti dřívějších výzkumů. Bylo by nutné zasadit nová zjištění do kontextu ostatních poznatků a najít adekvátní vysvětlení. Interpretovat dílčí samostatné údaje bez posouzení jejich souvislostí by nebylo korektní. Navíc je patrné, že na základě aktuálních postojů nelze budoucí chování obyvatel úspěšně predikovat.

V případě vztahu mezi velikostí prodejny a postojů k zálohám se v rámci přípravy studie ukázalo, že tyto dva jevy spolu významně souvisejí. Proto na ně studie poukazuje, nicméně uvádí jen, že takováto souvislost existuje. Ze studie nelze v této souvislosti dovozovat, že by v systému zálohovaných obalů bylo umožněno vracení použitých PET lahví výlučně v prodejnách s prodejní plochou přesahující 300 m2.

Z mého hlediska nejde ani o rozporování zálohového systému, ani o jeho apriorní odmítání, natož pak o cílenou manipulaci. To koneckonců při analýze sekundárních dat ani není technicky možné, neboť zpracovatel studie neformuloval otázky kladené respondentům, nerealizoval sběr dat a neprováděl ani analýzu primárních dat.

Provedená studie se snažila vyváženým způsobem shrnout, syntetizovat a zobecnit poznatky o důležitém tématu. Skutečnost, že její výsledky jsou různými zainteresovanými stranami akceptovány v různé míře, je v takovém případě přirozené. Z výzkumného hlediska jsem však rád za seriózní debatu a důkladnou problémově zaměřenou analýzu.

 

ilustrační foto/publicdomainpictures

 

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372