V návaznosti na článek z minulého týdne Utopit miliardy v hygienizaci kalů životnímu prostředí moc neprospěje otevíráme polemiku k problematice využívání kalů na zemědělské půdě, které by mělo být omezeno zavedením přísnějších limitů pro mikrobiologické ukazatele.
Hygienizace dle odborníků neodstraňuje organické polutanty, mezi něž patří per a polyfluorovaných látky. Jedná se o velkou skupinou tisíců syntetických chemických látek, o kterých toho mnoho nevíme. PFAS látky jsou široce používány v celé společnosti, zároveň jsou obtížně odbouratelné a hromadí se v životním prostředí. Mikrobiologie je další oblast, nad kterou se vedou vášnivé diskuze.
Nabízí se proto dvě otázky:
- Představuje použití kalů na zemědělské půdě riziko z mikrobiologického hlediska?
- Je nutné, aby současná legislativa řešila PFAS látky?
Vilém Žák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
1) SOVAK ČR svůj postoj k aplikaci kalů z ČOV na zemědělskou půdu opírá o historické studie prováděné v rámci EU a závěry studie „Mikrobiální kontaminace půdy a zemědělských plodin po aplikaci kalů“, kterou pro ministerstvo zemědělství zpracovával Ústřední zkušební a kontrolní ústavu zemědělský. Závěry této studie ukazují, že aplikace nehygienizovaných kalů na zemědělskou půdu z mikrobiologického hlediska nezvyšují riziko kontaminace. Z tohoto pohledu je proto požadavek na provádění hygienizace kalů neobhajitelný. Hygienizace kalů nemá věcně žádný vliv na obsah polutantů ze skupiny PFAS a PFOA.
2) Legislativně ignorovat látky ze skupiny PFAS a PFOA samozřejmě možné není zejména v situaci, kdy máme omezené informace o faktických vlivech na lidské zdraví a životní prostředí. Na druhou stranu je ze stejného důvodu velmi diskutabilní snažit se nastavit nějaké limity pro obsah těchto látek v čistírenských kalech minimálně ze dvou důvodů. Tím prvním je, že když neznám přesný účinek dané látky na lidské zdraví, tak nastavení správného limitu je v rovině pouhého odhadu.
Důvod druhý je ještě pragmatičtější. Polyfluorované látky jsou z podstaty své existence všude kolem nás (od koberců, přes potravinářské jednorázové obaly až po oblečení) a tím pádem nastavení limitů v kalech by bylo řešením od konce, tzn. řešením důsledku nikoliv příčiny. Nutné je ukončit výrobu těchto látek a jejich uváděním do životního prostředí. Ruku v ruce s tím pak musí jít jejich odstraňování z odpadních vod jako jedno z opatření, které však samo o sobě problém těchto látek nevyřeší. Správné a reálné nastavení limitů pro PFAS a také vhodně zvolené technologie pro odstraňování těchto látek rozhodnou o celkových investičních a provozních nákladech. Stávající technologie používané na čištění komunálních vod tento typ chemických sloučenin odstraňovat bezezbytku neumí.
RNDr. Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství
1) Podle opakovaných studií ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) nikoli. Zde mi dovolte malou odbočku: každý příčetný politik či manažer by měl vycházet z odborných podkladů, a v tomto případě kredit ÚKZÚZ krom jiného je zvýšen tím, že je držitelem certifikátu ISO 9001/2015 pro výkon státní správy,úřední kontroly, odborného dozoru a souvisejícího zkušebnictví v oblasti vstupů do zemědělství.
A právě jeho nedávné opakované ověření, že není v případě použití čistírenských kalů mikrobiologické riziko, které by odůvodnilo nákladné a přitom nesmyslné nakládání s tak cennou surovinou, jako jsou čistírenské kaly, je hlavním důvodem současné novelizace Vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Co si však také zaslouží pozornost je komplexní pohled oběhového hospodářství (dopady ekonomické a sociální zavedených či chystaných opatření a jejich logika)v době energetické a surovinové krize. V zemědělských půdách chybí živiny a současný velký nárůst cen strojených hnojiv by byl dalším z impulsů pro nárůst cen potravin. Uvědomme si, že původní znění Vyhlášky bylo přijímáno v době, kdy ještě studie ÚKZÚZ nebyly k dispozici.
Z našeho pohledu je nejvyšší doba novelu Vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, týkající se mikrobiologických aspektů, nikoliv limitů pro PFAS, předložit do meziresortního připomínkového řízení.
2)Ano, nejen PFAS, ale i rezidua hormonů, antibiotik a dalších cizorodých látek v potravním řetězci. PFAS jsou všudypřítomné, a proto je důležité řešit otázku: „Jakým způsobem eliminovat výrobu a spotřebu látek, které PFAS obsahují, aby se neuvolňovaly do prostředí?“ Čili navrhujeme jako ČAObH vyřešit včas – to je novelou Vyhlášky č. 273/2021 do konce prosince 2022 – parametry v oblasti mikrobiologické a další aspekty – rezidua rizikových látek a další - podrobit obdobnému kvalifikovanému prozkoumání a z jeho závěrů pak vycházet.
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava
1) V regionu působnosti SmVaK Ostrava jsou předávány kaly vzniklé v čistírenském procesu externí společnosti, která je dál jako substrát dodává pro rekultivační práce, případně pro modelaci terénu po infrastrukturních stavbách (dálnice, železniční koridory). Kaly tedy nejsou využívány pro zemědělskou produktivní činnost.
2) Na úrovni komise pro ČOV Sdružení oboru vodovodů a kanalizací se vedla diskuze o tom, že v první řadě je nezbytné získat relevantní data, aby bylo možné s jejich využitím odpovědně argumentovat. Tato vzorkovací kampaň by měla odpovědět na otázky, jakých limitů je možné dosáhnout, s jakými náklady a za využití jakých technologií. Samotná informační zpráva EurEau poukazuje na mezery ve znalostech ohledně monitorování PFAS v kalové matrici. Všechny tyto aspekty je nezbytné mít na paměti u případné revize/novelizace směrnice o kalech z čistíren odpadních vod.
Filip Wanner, CzWA – Asociace pro vodu ČR
1) Mikrobiologickou bezpečnost ošetřovala dostatečně již předchozí (zrušená) vyhláška upravující aplikaci kalů na zemědělskou půdu. Vymezovala jasně, jaké plodiny a kdy mohou být na půdě po aplikaci kalu pěstovány. Například zelenina a brambory nemohly být pěstovány tři roky po aplikaci kalu.
2) Limitovat PFAS je předčasné, protože toho o jejich výskytu v životním prostředí víme zatím málo. Na druhou stranu je na místě velká obezřetnost, protože se skutečně jedná o velmi nebezpečné a do budoucna problematické sloučeniny. Pro účinné a smysluplné nastavení limitů PFAS v kalech je nutné zjistit aktuální stav v ČR, vyhodnotit jednotlivé vstupy do životního prostředí vč. např. atmosférické depozice, která podle některých zjištění může na určitých místech znamenat zásadnější zdroj kontaminace než vnos kaly. Následně je možné diskutovat o zavedení limitů. Podobně jako u dalších kontaminantů je nejdůležitější zabránit vstupu PFAS do odpadních vod a životního prostředí už tam, kde se takové látky používají.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
1) Kompetentním orgánem, který v ČR dlouhodobě dozoruje kvalitu půd je UKZUZ, spadající pod Ministerstvo zemědělství. UKZUZ podle požadavku Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny zpracoval k této otázce podrobnou empirickou studii s analýzou velkého množství konkrétních vzorků. Z obsáhlé studie a z polních pokusů vyplývá, že použití kalů na zemědělské půdě neznamená mikrobiologické riziko, resp. že stanovené legislativní požadavky v ČR jsou neúměrně přísné, a to bez objektivní potřeby.
Zde je třeba rovněž připomenout, že ani v rámci legislativy Evropské unie nejsou v tomto směru stanoveny podobné omezující parametry týkající se mikrobiologie. Kaly jsou v řadě států vnímány jako velmi potřebný zdroj nutrientů a zejména organické hmoty. Nedostatek organické hmoty v půdách v České republice, je naopak kritický, což následně souvisí s nízkou schopností půd vázat vodu a s riziky plošných záplav, které jsou stále častější. Je proto třeba hledat aktivně cesty, jak půdám efektivně pomoci.
Ze studií ČZU a z cca 25 letých pokusů jednoznačně plyne, že kaly z ČOV vyhovující dlouhodobě platným limitům obsahů těžkých kovů (ty nikdo nezpochybňuje), jsou velmi přínosným materiálem, kterého je v českých půdách široce třeba. Na závěr důležité konstatování z praxe. Půda má extrémní samočistící schopnost ve vztahu k mikroorganismům. Zemědělská statková hnojiva obsahují mnohdy řádově více mikroorganismů, než kaly. Pro hnůj přesto neplatí přísné limity pro hygienizaci a zemědělci hnůj i tak využívají k hnojení půd….
Rizika spojená s kritickým nedostatkem organické hmoty v půdách v ČR jsou násobně závažnější, než „předběžná opatrnost“ ve vztahu k případné mikrobiologické zátěži v kalech. Reálný vliv této možné mikrobiologické zátěže byl navíc empiricky prokázán jako nepodstatný. Kaly jsou cenným materiálem a měli bychom hledat cesty, jak je v potřebné míře materiálově využít pro zlepšení kvality půd.
2) Myslím, že k legislativě je třeba přistupovat systémově. Na úrovni EU se tyto otázky řeší a zpracovávají se studie o obsahu a případném reálném vlivu vybraných látek na definované chráněné zájmy, jako např. lidské zdraví. Zatím se v rámci EU nepotvrdily výsledky takovýchto studií, které by vedly k potřebě definování legislativní změny, a to ať formou směrnice, či nařízení EU.
Pokud by se v EU u jakýchkoli látek studiemi potvrdily negativní dopady v příslušné míře, nepochybně by EU definovala potřebný legislativní rámec. V takovém případě jsem samozřejmě zcela pro, abychom aktivně taková omezení prosazovali v rámci ČR. Zatím však taková situace nenastala, a proto bychom neměli legislativu zbytečně dále zaplevelovat případnými českými specialitami. Již tak už jich máme opravdu mnoho a měli bychom se spíše systémově zaměřit na jejich redukci.
Komentáře