Dne 5. listopadu 2026 se v Kigali ve Rwandě v rámci 38. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu (MOP38) uskutečnil kulatý stůl segmentu na vysoké úrovni věnovaný desátému výročí přijetí Kigalského dodatku. Diskuse pod názvem „Ten Years of the Kigali Amendment: Political Leadership, Achievements and Ways Forward“ se zaměřila na zhodnocení dosavadních výsledků při snižování spotřeby částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), sdílení národních zkušeností a stanovení priorit pro další období.
Účastníci zdůraznili, že úspěšná implementace Kigalského dodatku vyžaduje propojení klimatických politik s energetickou účinností, podporu inovací, rozvoj odborných kapacit a intenzivní mezinárodní spolupráci. Za Českou republiku vystoupil náměstek ministra životního prostředí Ivo Marcin, který představil zkušenosti České republiky a Evropské unie s postupným omezováním HFC a upozornil na význam odborného vzdělávání, certifikace techniků, boje proti nelegálnímu obchodu s regulovanými látkami, mezinárodní spolupráce, výzkumu, prosazování opatření a výměny zkušeností jako klíčových předpokladů pro dosažení klimatických cílů Kigalského dodatku v nadcházejícím desetiletí.
Náměstek ministra následně vystoupil také v plénu segmentu na vysoké úrovni. Ve svém projevu připomněl, že návrat do Kigali deset let po přijetí dodatku je příležitostí ocenit význam mezinárodní spolupráce a výsledky dosažené na základě vědeckých poznatků. Zdůraznil, že smluvní strany již odstranily téměř 99 % regulovaných látek poškozujících ozonovou vrstvu a že plná implementace Kigalského dodatku může do konce století zabránit oteplení planety o 0,3 až 0,5 °C. Současně upozornil na potřebu průběžně reagovat na nové vědecké poznatky, včetně sledování nevysvětlených emisí a rozdílů mezi hlášenými údaji a atmosférickými měřeními, aby rozhodnutí smluvních stran i nadále přinášela měřitelné environmentální přínosy.
Česká republika ve svém vystoupení rovněž zdůraznila význam důvěry a vzájemného respektu mezi smluvními stranami, potřebu účinného prosazování pravidel a podpory rozvojových zemí prostřednictvím Mnohostranného fondu. Náměstek ministra upozornil, že přechod na alternativní technologie musí být posuzován z pohledu celého životního cyklu a měl by spojovat používání chladiv s nízkým potenciálem globálního oteplování s energeticky účinnými technologiemi. Česká republika potvrdila svůj závazek k plnění Montrealského protokolu a Kigalského dodatku a deklarovala připravenost sdílet své zkušenosti v oblasti implementace právních předpisů, dozoru nad trhem a vymáhání práva.
Na okraj zasedání se náměstek Marcin setkal s náměstkyní generálního tajemníka OSN a zástupkyní výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Elizabeth Marumou Mremou. Při jednání podpořil koordinační roli UNEP v procesu reformy environmentálních agend OSN v rámci iniciativy UN80. Za klíčové označil řešení roztříštěnosti mezinárodních procesů v oblasti životního prostředí, které by mělo zvýšit efektivitu a zacílení na konkrétní výsledky. Zástupkyně výkonné ředitelky Mrema ocenila aktivní roli ČR v mezinárodních environmentálních úmluvách.
Komentáře