Na 16. října připadá Světový den výživy, který připomíná, že otázka potravin dnes není jen o jejich dostupnosti a kvalitě, ale také o tom, kolik jich zbytečně končí jako odpad. K potravinovému odpadu totiž nedochází jen v domácnostech – významná část potravin se znehodnotí už během výroby, skladování, přepravy nebo distribuce.
Omezit potravinový odpad proto znamená hledat řešení napříč celým dodavatelským řetězcem. A roli v tom může hrát i obal – pokud dokáže potravinu ochránit před tím, aby se odpadem vůbec stala.
S vyhozeným jídlem mizí i vložené zdroje
V zemích Evropské unie se každoročně vyhodí značné množství potravin, které podle dřívějších odhadů dosahovalo přibližně 90 milionů tun, tedy více než 170 kg na obyvatele. V České republice byla uváděná hodnota nižší, přibližně 81 kg na osobu. Významnou část potravinového odpadu přitom tvoří potraviny, které jsou stále poživatelné a mohly by být využity k lidské spotřebě. Každá zbytečně znehodnocená potravina přitom znamená také promarněnou vodu, energii, suroviny a práci vložené do její výroby a distribuce. Pro podniky se tyto ztráty promítají do odpisů zásob, reklamací i nákladů na likvidaci. K problému se vyjadřují odborníci „Plýtvání potravinami má negativní dopady na celou společnost. Ovlivňuje nejen potravinovou bezpečnost, ale také ekonomiku a fungování společnosti jako celku “, pronesla bývalá evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin, Stella Kyriakides.
Méně materiálu nesmí znamenat více škod
Smyslem optimalizace je odstranit nadbytečný materiál a současně zachovat potřebnou ochranu. Příliš slabý obal může zvýšit počet poškozených výrobků, zbytečně rozměrný zase zabírá kapacitu skladu a dopravy. Na tento problém upozorňuje i praxe internetového prodeje. „Vícevrstvé balení zboží v e-shopech sice zajišťuje jeho ochranu, zároveň však vede k nadměrné produkci odpadu a neefektivnímu využívání logistického prostoru,“ komentuje situaci Zdeněk Suchitra, CEO pro střední a jihovýchodní Evropu ve společnosti Smurfit Westrock. Také u potravin je proto důležité hledat rovnováhu mezi dostatečnou ochranou výrobku, spotřebou obalového materiálu a efektivitou přepravy.
Pevnější obal může snížit reklamace i náklady
Propojení ochrany zboží s efektivnější logistikou ukazuje obal Hol(e)y tray od společnosti Smurfit Westrock, který využívá např. společnost Avena pro balení potravinářských olejů. „Ročně pomáhá snížit uhlíkovou stopu o 43 tun CO₂, zákazníkovi ušetří 600 000 Kč, a díky úspoře místa vyjede méně kamionů na silnice. Navíc se zvýšila stabilita i pevnost palet,“ uvádí Jan Kaprhál ze společnosti Smurfit Westrock. Uvedené úspory se vztahují ke konkrétnímu řešení u zákazníka. Zkušenost z provozu doplňuje Rostislav Hrbáček mladší ze společnosti Avena: „Kromě úspory financí, papíru, obalových materiálů a celkové ‚zelenosti‘ je výrazně pevnější. Co se týče balení a převozu, tak nám prakticky zmizely reklamace.“
Větší balení potravin nemusí znamenat větší úsporu
O tom, kolik potravin skončí v odpadu, se může rozhodovat už při volbě velikosti balení. Velké balení sice může snížit spotřebu obalového materiálu na kilogram výrobku, jeho přínos se ale zmenšuje, pokud zákazník obsah nestihne spotřebovat. Pro výrobce je proto důležité zohlednit i životnost potraviny po otevření a způsob jejího používání. Menší porce, možnost opětovného uzavření nebo snadné vyprázdnění obalu mohou pomoci využít větší část obsahu. Při návrhu tak dává smysl sledovat nejen cestu výrobku do prodejny, ale také to, co se s ním děje po nákupu.
Rozhoduje celý životní cyklus
Udržitelnost obalu je proto potřeba posuzovat v souvislosti s výrobkem, který chrání. Vedle spotřeby materiálu a možností recyklace má smysl vyhodnocovat také míru poškození zboží, využití přepravní kapacity a množství potravin, které se podaří uchovat pro spotřebu. Pro výrobce i obchodníky z toho vyplývá praktický závěr. Obalová strategie patří ke stejnému stolu jako řízení kvality a logistiky. Úspěšný redesign se pozná podle toho, že šetří zdroje a zároveň bezpečně dostane potravinu k zákazníkovi.
Komentáře