Rekonstrukce kotelen, tepelných rozvodů, systémů osvětlení a využívání obnovitelných zdrojů energie však mohou firmám zajistit výrazně levnější provoz a tím i vylepšit jejich konkurenceschopnost. To je jeden ze závěrů nové publikace, kterou dnes představila Aliance pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s Českou spořitelnou a. s.
Publikace s názvem „Příležitosti energetických úspor v průmyslu – impuls pro lepší ekonomiku i energetickou nezávislost firem“ představuje širokou škálu projektů realizovaných v rámci strojírenských firem, textilek, pivovarů nebo menších zemědělských podniků. V řadě případů nejde pouze o instalaci úsporných technologií, ale o komplexní energetické služby.
Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká spořitelna chtějí upozorněním na inspirativní projekty z praxe chtějí posunout diskuzi o dalším využití úspor energie v Česku. Publikace může také sloužit jako návod, jak postupný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a energeticky efektivních technologií využít k efektivnějšímu provozu i dalšímu posílení společenské odpovědnosti.
Publikaci lze stáhnout na této adrese.
„Česká republika je druhou nejprůmyslovější zemí v EU. Energetická náročnost české ekonomiky sice klesla za posledních 20 let o 40 %, stále však zůstáváme v žebříčku unijních států na nelichotivém třetím místě za Bulharskem a Estonskem.
Zmapováním projektů energetických úspor v průmyslu chceme nabídnout inspiraci dalším podnikům, které se pomocí modernizace zdrojů energie nebo instalací vysoce účinných technologií mohou bránit výkyvům v cenách energie i přispět svým dílem ke zlepšení životního prostředí,“ říká Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny.
„Výměna osvětlení, zateplení budovy, optimalizace zdroje energie nebo výrobní technologie patří mezi cesty, které mohou zvýšit konkurenceschopnost podniků a snížit částky na fakturách za teplo nebo elektřinu. Využití příležitostí modernizace zlepší také pracovní prostředí zaměstnancům.
Symbolem průmyslu 4.0 jsou pak firmy, které využívají chytré řídicí systémy osvětlení nebo se snaží využít také energie z obnovitelných zdrojů doplněnou případně o akumulaci energie,“ shrnuje popsané příklady dobré praxe Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a hlavní autor publikace.
Příkladem energeticky úsporné investice je Pivovar Rohozec, a. s., který díky výměně kotle a rekonstrukci kotelny včetně tepelných rozvodů ročně uspoří až 700 tun uhlí a zhruba půl milionu korun v nákladech. Díky nejmodernějším technologiím navíc došlo k výraznému snížení emisí pevných částic a ke zlepšení lokální kvality ovzduší. Financování projektu zajistila přímo Česká spořitelna.
K častým opatřením vedoucím ke snížení spotřeby elektřiny patří výměna zdrojů světla. Staré zářivky lze nahradit LED osvětlením. Přidání chytrého řídícího systému pak umožňuje svítit pouze tam, kde se potřeba nebo měnit intenzitu osvětlení dle aktuálního programu výroby. Podobné opatření uspořilo u velkosériového kovovýrobce KOVONA SYSTEM emise oxidu uhličitého až o 72 tun za rok, projekt připravila společnost ČEZ ESCO.
Součástí projektů snižování energetické náročnosti výroby však nadále zůstávají také klasické soubory opatření, které obsahují zateplení obvodových stěn nebo dveřních výplní, optimalizace systémů vytápění doplněné o kvalitní prvky regulace.
Příkladem takového řešení je projekt připravený poradenskou firmou RENARDS dotační pro podnik NOVASERVIS spol. s r. o., ve kterém došlo prostřednictvím náhrady předimenzovaného zařízení pro vytápění budovy a zateplení stěn k celkové úspoře energie ve výši 52,9 %. Přepočteno na úsporu nákladů to činí 732,5 tisíc korun za rok. Dalším přínosem projektu je i zlepšení životního prostředí, jelikož došlo ke snížení emisí oxidu uhličitého o 205 tun za rok.
Nově posilujícím trendem je pak zájem firem o zvýšení energetické soběstačnosti pomocí instalace fotovoltaické elektrárny na střechu kanceláří nebo výrobních hal. Při využití podpory v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu lze dosáhnout na zajímavou návratnost.
Zcela novým řešením je pak pilotní projekt propojující energie ze solární elektrárny, kogenerační jednotky a baterií. Takové řešení, které je schopno fungovat v systému nezávislém na elektrárenské síti realizovala společnost TEDOM v rámci svého výrobního areálu ve Výčapech na Třebíčsku.
Projekt ukazuje trend, který může přijít po schválení takzvaného Zimního energetického balíčku Evropské unie. Aktuální návrh nových strategií totiž pracuje se záměrem posílení samovýrobců elektřiny nejen v domácnostech, ale také v družstvech nebo právě výrobních podnicích.
K dalším popsaným příkladům energetických úsporných projektů v publikaci patří komplexní rekonstrukce tepelného hospodářství včetně energetického managementu ve společnosti Gumotex připravený společností Amper savings, energetický management v pivovaru Starobrno nebo kancelářské budovy nové generace LIKO-NOE a Otevřená zahrada Nadace Partnerství.
Potenciál energetických úspor v podnicích však není zdaleka vyčerpán. Česká spořitelna s experty v rámci programu TOP Energy Effect navštívila více jak 30 firem, ve kterých byla identifikována úsporná opatření s potenciální úsporou 9 900 megawatthodin ročně a vyčíslenou úsporou pro podniky v objemu 15,5 milionu korun ročně.
Dalším impulsem pro pokračování realizace projektů energetických úspor bude očekávané přijetí tzv. Zimního energetické balíčku EU, který obsahuje cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by měla Evropa, a tedy i členské státy, zajistit snížení spotřeby energie o 30 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 27 % (ve hře je však také cíl pro obnovitelné zdroje až ve výši 35 %).
Komentáře