Reklama

4. 2. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová

Německo v potížích, není místo na větrníky. Jak je to v Česku?

Na cestě k tranformaci energetiky na „zelenější“ se Německo dostalo do potíží. Ubývá míst, kde je možné instalovat onshore větrné elektrárny a to kvůli průtahům s povolováním. Vláda zvažuje zavedení pravidel minimální vzdálenosti elektráren od obydlí, od kterého si slibuje vyřešení patové situace a opětovný rozjezd sektoru. Můžeme se i my dostat do stejné situace?

Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce (v roce 2019 - pozn. redakce),“ uvádí portál oEnergetice.cz.

Zdá se, že německý větrný průmysl se dostal do situace, kdy vybudovat dostatek onshore větrných elektráren a zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dle klimatických cílů, nebude jen tak. Vedle námitek části veřejnosti ji brzdí i návrh zmíněného pravidla minimální vzdálenosti, které se netýká jen obytných domů, ale i radiomajáků. Posledně jmenované musí být vzdáleny od větrných elektráren alespoň 15 km.

V České republice se výstavba větrných elektráren prakticky zastavila a podíl produkce větrné elektřiny je u nás takřka zanedbatelný. Obrátili jsme se proto na předsedu Komory obnovitelných zdrojů energie, Štěpána Chalupu, aby nám přiblížil, za jakých pravidel je možné „větrníky“ postavit v Česku.

Má Česká republika stanovenou minimální vzdálenost od obydlí pro výstavbu větrných elektráren?

Stejně jako i ve většině evropských zemí, ani v Česku neplatí minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí. Domnívám se, že je přínosnější, a to jak pro obyvatele v lokalitách možných větrných elektráren, tak pro investory, posuzovat každou lokalitu zvlášť, individuálním výpočtem a následným ověřovacím měřením. Je rovněž nutné dodat, že hlukové limity jsou v ČR přísnější, než v sousedním Německu.

Jaké podmínky musí v ČR lokalita splňovat, aby na ní bylo možné postavit větrnou elektrárnu?

Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek – akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 decibelů (dB) ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci.

Jestliže panují pochyby, zda turbíny limity dodržují, uskuteční se tzv. hygienické měření. Při něm se výsledky akustické studie ověřují přímo měřením hluku u nejbližších obytných domů. Měření musí porovnávat hluk z provozu větrné elektrárny s přirozeným hlukem okolního prostředí. Úroveň hluku záleží na terénu a jeho povrchu, ale od určité rychlosti větru (obvykle 7–8 m/s) převažuje hluk okolního prostředí, například vítr v korunách stromů, nad hlukem větrných elektráren.

Naopak při mírném větru až bezvětří nehlučí ani větrné elektrárny, protože aerodynamický zvuk je slabý nebo je turbína úplně vypnuta. Pokud by hrozilo překročení hygienických limitů hluku, lze situaci řešit pevným nastavením ovládacího programu ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372