Můžeme-li se řídit každoročními veletrhy automobilů, očekává se, že elektromobily poháněné bateriemi zanedlouho vstoupí na hromadný trh, a to díky rychlému vývoji technologií a očekávanému poklesu cen nových modelů v nadcházejících letech díky levnějším bateriovým systémům.
Výrobci automobilů využívají rostoucí poptávky po ekologičtějších a méně znečišťujících vozidlech v souvislosti s rostoucími obavami o zdravotní dopady znečišťování ovzduší. Přední automobilky prohlašují, že novější elektrické modely poháněné bateriemi jsou spolehlivější a mají delší životnost. Obavy o kvalitu ovzduší také otřásly poptávkou po naftových vozech.
Prodeje elektromobilů na baterie po celé Evropské unii od roku 2008 prudce rostou a v roce 2015 vzrostly o 49 % ve srovnání s úrovní z roku 2014. I přes pomalejší růst v roce 2016 se očekává, že tento rostoucí trend bude v dlouhodobém měřítku pokračovat. Auta na naftový a benzínový pohon však stále zůstávají králi silnic.
V roce 2016 bylo 49,4 % všech nových osobních vozidel registrovaných v EU s naftovým pohonem a 47 % s benzínovým. Elektromobily na baterie a hybridní vozy s možností napojení na elektrickou síť se svými 1,1 % všech nových vozidel prodaných v EU stále představují jen zlomek celkových prodejů.
Na základě dnešního trhu se očekává, že budoucí tržní podíl nových elektromobilů bude do roku 2020–2025 na úrovni 2–8 %.
Několik studií dospělo k závěru, že hlavním důvodem, proč spotřebitelé dosud plně nepřijali elektromobily, je cena a také spolehlivost této nové technologie. Obavy o dojezdovou vzdálenost vozidla a životnost baterie, dostupnost dobíjení a nákladů na vlastnictví, včetně daní a údržby jsou také problematické.
Konec benzinu
Navzdory těmto výzvám jsou elektromobily prosazovány jako klíčový prvek pro vybudování udržitelného systému mobility, který otřese dlouhodobou závislostí dopravy v Evropě na spalovacích motorech a ropě.
Nárůst zavádění elektromobilů, především pokud budou poháněny energií z obnovitelných zdrojů, může hrát významnou roli pro cíl EU spočívající ve snižování emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050 a cestě směrem k nízkouhlíkové budoucnosti.
Vozidla poháněná elektřinou jsou obecně energeticky mnohem účinnější než ta poháněná fosilními palivy. V závislosti na způsobu výroby elektřiny může zvýšené používání elektromobilů poháněných bateriemi vést k významně nižším emisím C02 a látek znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy dusíku a pevných částic, které jsou hlavní příčinou problémů s kvalitou ovzduší v mnoha evropských městech.
Ze všech evropských zemí je na prvním místě v zavádění elektrických automobilů Norsko. V současné době se v této zemi používá 100 000 elektromobilů a cílem norské asociace pro elektromobily je zvýšit toto číslo do roku 2020 o 400 000. V mnoha evropských zemích dochází k nárůstu elektromobilů díky mnoha pobídkám a dotacím, které dokáží přilákat řidiče k ekologičtějším variantám.
Patří sem osvobození od daně, slevy na dobíjení a parkování zdarma pro elektrické automobily. Tyto systémy podpor mohou mít významný dopad na prodej. V Nizozemsku a Dánsku došlo po omezení daňových pobídek a dotací k výraznému poklesu prodeje těchto hybridních vozů s možností napojení na elektrickou síť nebo elektromobilů na baterie. Dánsko však v roce 2017 některé daňové pobídky znovu zavedlo, aby prodeje zvýšilo.
Dopady na kvalitu ovzduší a změnu klimatu
Rozmach používání elektromobilů povede ke snížení emisí skleníkových plynů a lepší kvalitě vzduchu v centrech měst a kolem klíčových dopravních koridorů. Rostoucí poptávka po elektřině coby pohonu aut však bude pro poskytovatele elektřiny představovat jiný druh výzvy.
Analýza agentury EEA naznačuje, že dosáhne-li využívání elektromobilů 80 % do roku 2050, bude to vyžadovat 150 gigawattů elektrické energie navíc k jejich dobíjení. Celková spotřeba elektřiny elektromobily v Evropě by se zvýšila z přibližně 0,03 % v roce 2014 na 9,5 % v roce 2050.
V závislosti na použitém zdroji elektřiny by pozitivní dopady na klima a kvalitu ovzduší mohly být vyváženy emisemi navíc ze souvisejícího energetického odvětví. Zvýšení emisí by bylo zřetelnější, kdyby byla dodatečná poptávka po elektřině uspokojována z uhelných elektráren.
Intenzivnější využívání uhlí pro výrobu elektřiny by v některých regionech mohlo vést k dodatečným emisím oxidu siřičitého. Celkově by se však zabránilo emisím oxidu uhličitého, oxidů dusíků a pevných částic ze silniční dopravy, což by odhadem převážilo vyšší emise z výroby elektřiny v EU.
Síti hrozí vyčerpání kvůli rozmachu elektřiny
Boom elektřiny by také mohl představovat těžkou zkoušku pro současnou elektrickou infrastrukturu a rozvodnou síť, především v zemích, které využívají více elektřiny z obnovitelných zdrojů. Většina národních rozvodných sítí je v současné době nedostatečně vybavena pro zvládnutí rozšířenějšího používání bateriemi poháněných automobilů a mnoho zemí nemá řádnou infrastrukturu na podporu dobíjení.
Většina zemí v Evropě má pouze několik tisíc dobíjecích míst, která jsou většinou pomalými dobíjecími zdroji a umožňují dobíjení automobilu prostřednictvím běžných domácích nízkonapěťových zásuvek a kabelů se střídavým proudem.
Rychle dobíjecí zdroje na druhé straně poskytují vysoké napětí (stejnosměrný proud), který umožňuje mnohem rychlejší dobití. Jsou však mnohem nákladnější a přenosem při dobíjení dochází k větším ztrátám elektřiny.
Existují také obavy, že většina lidí by zapojila své automobily po práci, což by znamenalo další tlak na energetickou soustavu ve špičce. Nové elektromobily však lze naprogramovat tak, aby se dobíjely v určitou hodinu, nikoli jen po zapojení do sítě.
Ve Spojeném království například v rámci výzkumného projektu využívajícího systém rozhraní mezi vozidlem a sítí bude národní soustava moci ve špičce získat energii z automobilových baterií jako způsob vyrovnání dodávky a poptávky a zároveň tak zajistí, že vozidla budou do rána zcela dobita.
EU podporuje výstavbu a modernizaci přepravní infrastruktury v Evropě s cílem zrychlit instalaci dobíjecích míst na klíčových tazích.
Cesta vpřed
Je ve světle těchto výzev elektrifikace našeho systému silniční dopravy reálná? Tvůrci politik, včetně evropských vlád a Evropské komise, a také někteří výrobci automobilů a subjekty energetického odvětví si to nejspíše myslí.
Elektromobily poháněné energií z obnovitelných zdrojů mohou hrát významnou úlohu na cestě směrem k ekologičtější a udržitelnější silniční dopravě. Je jasné, že tato změna sama o sobě nevyřeší všechny současné problémy, jako jsou zácpy, parkování a výstavba a oprava silnic, s nimiž se města aktuálně potýkají, ani nebude dostatečná pro splnění cíle EU na cestě k nízkouhlíkovému hospodářství.
Nedávné průzkumy ukazují zvýšené povědomí veřejnosti o nutnosti přechodu na elektrické automobily s cílem snížit úroveň znečištění ovzduší a závislost na fosilních palivech. Nahrazení naftových nákladních automobilů elektrickými vozidly pro dodávky ve městě by zcela jistě pomohlo zlepšit kvalitu ovzduší ve městech.
Zavádění programů pro sdílení vozů v různých evropských městech také ukazuje, že se lidé začínají ptát, zda vlastnictví auta je či není zásadní součástí jejich životního stylu, když jiné způsoby mobility mohou být pohodlnější a většinou i levnější.
EU a vlády jednotlivých zemí již přijaly legislativu na podporu rozvoje technologií v dopravě, které vypouštějí méně emisí, a pro stanovení cílů, díky nimž budou pro veřejnost dostupná dobíjecí místa.
Průmysl podporovaný půjčkami a spolufinancováním z prostředků EU již začíná investovat do budování potřebné infrastruktury pro rychlé dobíjení podél klíčových dálnic po celé Evropě, což pomůže řešit obavy o spolehlivost. Velké evropské energetické společnosti považují příštích 5–10 let za klíčové pro zajištění, že bude k dispozici infrastruktura zabezpečující elektrifikaci odvětví dopravy.
V několika zemích byly zavedeny dotace a jiné pobídky, například osvobození od daně, aby se nákup elektromobilů zatraktivnil. Orgány na regionální nebo místní úrovni byly také aktivní a budovaly zvláštní prostory pro parkování zdarma a dobíjecí místa pro elektromobily v rušných centrech měst a také osvobozují elektromobily od silničních poplatků nebo na ně nabízejí slevy.
Energetické odvětví i některé členské státy EU vyvíjejí tlak na EU, aby zajistila vybudování odpovídající infrastruktury pro připojení v okolí pracovišť a domovů a také poblíž městských bytů. Usnadnění a zrychlení dobíjení je považováno za klíčové pro rozsáhlejší přechod k elektromobilům.
Sami výrobci automobilů začali investovat do systémů na sdílení automobilů vhodných pro chytré telefony, což je další způsob jak mohou propagovat své elektromobily. Elektromobily jsou díky bateriím s dojezdem 150–300 km v podmínkách skutečného provozu pro většinu sdílených jízd ideální.
Výrobci také investují do elektrických vozidel bez řidiče (autonomních vozidel), což by podle odborníků mohlo v budoucnosti snížit počet používaných automobilů o více než 90 %.
Někteří výrobci již začali zkoumat elektrická vozidla jako prostředek pro silniční přepravu zboží. Švýcarská společnost E-Force již vyrábí nákladní automobily zcela na elektrický pohon s dojezdem až 300 km k použití převážně v městské a meziměstské dopravě. Další výrobci je následují.
Města po celé Evropě začala na některých linkách veřejné dopravy zavádět elektrické autobusy. Jaký bude další průlom? Nákladní lodě s plachtami ze solárních panelů nebo kombinovaná železniční a silniční infrastruktura, která by umožnila pohon veškeré pozemní dopravy čistou elektřinou. Letadlo na solární pohon již bylo vyvinuto a dokončilo svůj let okolo světa v délce 40 000 km.
Komentáře