Český plynárenský svaz (ČPS) v této souvislosti upozorňuje na absenci normativních pravidel pro užití vodíku v plynárenské infrastruktuře a odpovídajících technicko-ekonomických plánů rozvoje plynárenských soustav. Podle posledních údajů totiž až dvě třetiny států EU, včetně České republiky, dnes neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury.
„Vodíková strategie představená Evropskou komisí je založena na tom, že podíl vodíku nebo jeho směsi s jinými plyny ve stávající plynárenské infrastruktuře postupně poroste. Je ale samozřejmě zapotřebí ověřit vodíkovou kompatibilitu plynárenské soustavy a také vytvořit normy kvality pro nové směsi plynů a postupně na ně připravit i koncové spotřebiče,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích Komise připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti.
Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni. Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami.“
V České republice se dosud nezačaly realizovat projekty v oblasti výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem, spoléháme proto na data ze zahraničních studií. Podle ČPS lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 %.
„V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,“ vysvětlila L. Kovačovská.
Výsledky zahraničních studií potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do 10 %) v zemním plynu nijak dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod. Stále však platí, že každé zařízení může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům.
Při koncentracích do 10 % nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku 10-30 % je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj.
To samé platí pro celou plynárenskou infrastrukturou, která na úrovni České republiky představuje ohromný technologický komplex. Jeho součástí jsou technologie začínající těžbou zemního plynu a končící hlavním uzávěrem u odběrných plynových zařízení.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard eur. Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.
Foto: pixabay
Komentáře