Reklama

13. 7. 2016  |  Zpravodajství  |  Autor: Tisková zpráva MŽP

Ministři životního prostředí v Bratislavě diskutovali o vodním hospodářství, ochraně klimatu a jejím udržitelném financování

Ministři životního prostředí Evropské unie na svém neformálním setkání v Bratislavě diskutovali o hospodaření s vodou v souvislosti se změnou klimatu a o postupu v mezinárodním klimatickém vyjednávání.

Na společném zasedání ministrů odpovědných za životní prostředí a energetiku zastupoval MŽP náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Mezi další témata patřily finanční nástroje a systém řízení ve vazbě na klimaticko-energetické cíle EU do roku 2030.

Během dvoudenního neformálního zasedání Rady pro životní prostředí se v Bratislavě uskutečnila konference ke zlepšení hospodaření s vodou s cílem zajistit soulad s ostatními složkami životního prostředí. Ministři si při této příležitosti vyměnili zkušenosti s řešením problematiky sucha, které naposledy probírali i ministři Visegrádské skupiny na setkání v Lednici [1].

„Pro Českou republiku toto téma patří mezi hlavní priority, a to i pro české předsednictví v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje v letošním roce. ČR je velmi aktivní v řešení aktuální problematiky sucha. Vedle chystaných strategických dokumentů zaměřených na boj se suchem, na nichž spolupracuje MŽP s dalšími resorty, jsou pro obce a města dalším nástrojem dotace z Operačního programu ŽP 2014–2020 či národních programů.

Ministři evropské osmadvacítky také probrali stav mezinárodního vyjednávání o ochraně klimatu, a to především v souvislosti s přípravou na 22. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku.

Ministři ocenili výsledek 21. zasedání v Paříži, na němž byla přijata Pařížská dohoda, která bude, jakmile vstoupí v platnost, sloužit jako nový globální právně závazný nástroj pro ochranu klimatu.

„Pro navazující jednání a co nejrychlejší uvedení Pařížské dohody v život je důležité, aby byla ratifikována co nejdříve,“ podotkl náměstek Smrž a zdůraznil, že ratifikace dohody ze strany ČR i EU by měla být dokončena ještě před jejím předpokládaným vstupem v platnost (tedy před r. 2020).

Dále je z pohledu ČR důležité, aby následující jednání probíhala konstruktivně, v mezích mandátu Pařížské dohody, a aby nebyla znovu otvírána problematická témata, která se podařilo vyřešit již během dosud uskutečněných jednání.

Na úrovni EU byl v roce 2014 přijat cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % v porovnání se základním rokem 1990. Požadovaný alespoň 40% redukční cíl pro rok 2030 předpokládá snížení emisí na úrovni EU o 43 % v sektorech EU ETS a 30 % v sektorech mimo EU ETS oproti roku 2005.

Česká republika považuje EU ETS za hlavní nástroj ke splnění stanovených cílů efektivním způsobem a s co nejnižšími náklady a zároveň s napětím očekává nový návrh, který Evropská komise právě připravuje pro sektory non-ETS, včetně sektoru LULUCF [5] který by měl být ještě v červenci zveřejněn.

Na závěr ministři pro životní prostředí a ministři pro energetiku diskutovali o finančních nástrojích a systému řízení s ohledem na dosažení uvedených cílů EU v oblasti klimatu a energetiky.

Této části jednání se vedle náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže zúčastnil i zástupce českého ministerstva průmyslu a obchodu. Snahou EU v této oblasti je dosáhnout vhodného nastavení mechanismů řízení a financování. V rámci revize systému EU ETS se za tímto účelem plánuje vytvoření dvou nových finančních nástrojů: tzv. Modernizačního a Inovačního fondu.

Poznámky:

[1] Podrobnosti k výsledkům jednání v Lednici najdete na této adrese

[2] Podrobnosti k výzvě z Národního programu Životní prostředí najdete na tomto odkazu .

[3] Více o chystaných opatřeních proti suchu i dotačních programech najdete na tomto odkazu av prezentaci zde .

[4] Tzv. Adaptační strategie ČR byla schválena vládou ČR 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 rezortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii najdete na tomto odkazu .

[5] LULUCF: Land Use, Land Use Change and Forestry – využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví.

V OPŽP byly zahájeny výzvy pro projekty řešící rekonstrukce úpraven vody a propojování vodárenských soustav, na chytré hospodaření s vodou nebo na zadržení vody v krajině přírodě blízkými opatřeními. Dále MŽP v těchto dnech otvírá příjem žádostí o dotaci na nové i průzkumné vrty řešící zdroje pitné vody, včetně jejich napojení na vodovodní řady.

Připraveno je ve výzvě pro města, obce či dobrovolné svazky obcí 300 mil. Kč [2],“ uvedl k tématu náměstek Vladislav Smrž. Mezi další opatření na boj se suchem v ČR lze zmínit dále např. vznikající podklady pro tzv. Plán pro zvládání sucha [3].

Na téma sucha navázal první bod jednání ministrů EU – otázka vodního hospodářství v souvislosti s dopady klimatické změny. „Nedostatek vody působí nerovnováha mezi spotřebou a disponibilními zdroji, proto je nutné se zaměřit na efektivní využívání vody v zemědělství, průmyslu a ve městech. Co se týká vodních zdrojů, je nezbytné správně hospodařit na zemědělské půdě i v lesích a zaměřit se na realizace přírodě blízkých opatření, která jsou ze své podstaty efektivnější než výstavba nových nádrží,“ prozradil k této otázce náměstek Smrž.

Aktuální stav sucha v České republice monitoruje a vyhodnocuje ČHMÚ ve spolupráci s dalšími organizacemi. Podle dostupných projekcí klimatických modelů lze v dalších desetiletích s velkou pravděpodobností očekávat další růst teploty a s tím související vyšší výpar vody a větší riziko výskytu a trvání sucha.

Vztahu sucha a klimatické změny se věnuje v ČR loni vládou schválená Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [4]. Ve vazbě na tuto strategii vznikne ještě letos tzv. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. „Ten bude formulovat již konkrétní opatření určená k realizaci, včetně výše finančních nároků, které by měly jednotlivé resorty každoročně v průběhu příštích pěti let vyčlenit ze svých rozpočtových kapitol. Akční plán chce MŽP předložit vládě ke schválení do 31. 12. 2016,“ vysvětlil náměstek Smrž.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372