Zasedání obou vlád se tentokrát konalo v Bratislavě. Mezi hlavní témata setkání obou ministrů patřila urychlená ratifikace tzv. klimatické dohody z Paříže, průběh čerpání evropských prostředků z programového období 2014–2020 a spolupráce v oblasti vodního hospodářství včetně problematiky sucha.
V Bratislavě dnes proběhlo společné zasedání české a slovenské vlády. Ministr životního Richard Brabec se již poněkolikáté setkal se svým slovenským protějškem Lászlem Sólymosem.
Jedním z aktuálně diskutovaných témat nejenom v ČR či na Slovensku je rychlá ratifikace tzv. Pařížské klimatické dohody, kterou v posledních 14 dnech ratifikovali jedni z největších světových producentů skleníkových plynů – USA a Čína (společně se podílejí z 38 % na celosvětové produkci skleníkových plynů).
V rámci EU byla smlouva zatím ratifikována ve Francii, Maďarsku, Německu, Rakousku a nově také na Slovensku.
Česká republika intenzivně pracuje na ratifikaci Pařížské dohody, vláda schválila návrh ratifikace této nové smlouvy 21. září a Parlament ČR jej začne projednávat s největší pravděpodobností hned na první schůzi po krajských volbách.
„Je důležité, aby EU a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu co nejdříve a mohly se tak plně zapojit do rozhodovacích procesů nezbytných pro její implementaci, a to již od prvního zasedání smluvních stran Pařížské dohody. ČR současně podporuje schválení návrhu rozhodnutí k ratifikaci Pařížské dohody jménem Evropské unie a podpoří v tomto ohledu kroky slovenského předsednictví EU,“ řekl při jednání ministr Brabec.
Smlouva se stane závaznou 30 dní poté, co ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 % emisí skleníkových plynů. K 26. září 2016 ratifikovalo Pařížskou dohodu 61 smluvních stran, které pokrývají v souhrnu 47,79 % globálních emisí GHG.
Do splnění druhé podmínky, tj. dosažení 55% podílu na globálních emisí GHG zbývá tak přibližně 7,1 %. Při současném stavu je reálné, že by dohoda mohla vstoupit v platnost už před 22. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne ve dnech 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku.
Evropská komise proto aktuálně jedná o způsobu, jak umožnit přijetí Pařížské dohody v rámci EU i bez ratifikace všech jednotlivých členských států. 30. září 2016 proto proběhne mimořádné zasedání evropské Rady pro životní prostředí, na jehož programu bude i jednání o ratifikaci dohody jménem EU.
Ministři diskutovali i o dalších tématech. Patřilo mezi ně sucho a oblast vodohospodářství, respektive technická opatření, která jsou v ČR realizována v rámci současného programového období 2014–2020 směrem do vodohospodářského sektoru.
„V Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již čtyři výzvy zaměřené na vodohospodářské projekty. Ze strany žadatelů bylo podáno celkem 399 žádostí s požadavkem dotace z EU přes 6,6 miliardy korun. Z toho bylo schváleno 220 projektů s dotací ve výši cca 4,8 miliardy korun,“ řekl dnes ministr Brabec.
Nejvíce finančních prostředků u aktuálně schválených projektů bude rozděleno na projekty výstavby a rozšíření kanalizačních systémů a výstavbu i intenzifikaci čistíren odpadních vod. Alokace byla původně stanovena na 3,3 miliardy korun.
Vzhledem k velkému zájmu ze strany žadatelů a kvalitně zpracovaným projektům byla navýšena na 3,7 mld. Kč. Z nich bude podpořeno 88 čistíren odpadních vod, vybudováno 714 km stokových systémů, 58 km rozvodů pitné vody a 8 úpraven pitné vody.
Další miliardy z OPŽP jsou již čerpány nebo půjdou na přírodě blízká opatření v krajině, která jsou pro boj se suchem klíčová. Ministerstvo životního prostředí do konce roku 2016 vyhlásí z evropských fondů výzvy za další 3 miliardy korun, které se budou zaměřovat na udržení vody v krajině jako zvyšování retence vody v půdě a realizace drobných opatření v krajině.
„Ministerstvo životního prostředí uvolňuje peníze na opatření proti suchu z OPŽP také v souladu se Strategií boje se suchem, o níž dnes slovenští kolegové vyjádřili velký zájem. Domluvili jsme se proto na konkrétní spolupráci v této oblasti," řekl ministr Brabec.
Ministři životního prostředí se naposledy setkali při příležitosti jednání států Visegrádské 4, které se konalo letos v Lednici (více zde). Slovensko od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 předsedá Radě EU. Jednou z priorit slovenského předsednictví je i energetická unie a politika v oblasti klimatu zaměřená do budoucnosti.
Komentáře