Tato novela má díky tomu přímý dopad na zhruba 38 procent produkovaných kalů z ČOV, které musí splnit nová hygienizační kritéria, přičemž platnost nového předpisu byla stanovena již třicátým dnem po jeho vyhlášení.
Jde o „problém“ očekávaný, ale problémem je okamžitá účinnost na rozdíl od vyhlášky 437/2016 Sb. Jde zatím ale o jednodušší úkol. Je třeba zajistit hygienické vlastnosti kalu či kompostu. Cílově jde ale o jiný stav, zabránit šíření drog, zbytků léků, prostředků zdravotní péče, hormonů, endokrinních disruptorů atd. do půdy a vody.
Je ale skutečností, že se kvalita čistírenských kalů dramaticky zhoršila, především díky mikropolutatům.
V poslední době se zcela mění pohled na čistírenský kal. Je to zdroj např. uhlíku a fosforu či energie, ale také koncentrovaný zdroj škodlivin. Vyhláškami č.237/2017 Sb. a č. 437/2016 Sb. stále zůstáváme u čistírenských kalů a u principu rizika.
Nicméně návrh nové EU směrnice o hnojivech přechází u certifikovaných hnojiv na princip na základě nebezpečí, kdy se škodlivé látky regulují na základě jejich vnitřních vlastností, aniž by byla brána v úvahu expozice předmětné škodlivé látce. Jedná se o princip předběžné opatrnosti. Návrh revize směrnice EU o hnojivech (Reg. (EC) 2003/2003) a současné zavedení nové certifikace v oblasti hnojiv (návrh předložen 17. 3. 2016) bude v evropském parlamentu projednán koncem října v prvním čtení. V tomto návrhu je vyloučeno použití čistírenských kalů (a dalších látek) jako vstupních látek pro výrobu kompostu z důvodu zdravotních a ekologických rizik pro půdu, plodiny, vodu a celý potravinový řetězec. Současně se však otevírají možnost pro materiálovou transformaci čistírenských kalů na struvit, popel z monospalování a biochar.
To bude nová situace, ale problém ochrany zdraví a životního prostředí je primární. Proto je potřeba osvěta a postupná příprava.
Komentáře