2/2023

Loni se v Česku vyprodukovalo celkem 39 mil. tun odpadů

| autor: redakce| zdroj: ČSÚ0

pexels-tom-fisk-3174348
zdroj: pexels

Ačkoliv celková produkce odpadů v loňském roce meziročně poklesla o zhruba 0,3 %, vyprodukovalo se více komunálních odpadů než v roce předešlém. Konkrétně o 1,3 %.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že celková produkce odpadů dosáhla v Česku v loňském roce hodnoty 39,2 milionu tun, přičemž 60,9 % tvořily stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhou největší měrou se na vyprodukovaných odpadech podílel kovový odpad (13,4 %), následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem s podílem 7 %.

Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahoval pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily celkově necelá 4 % vyprodukovaného odpadu. V absolutním vyjádření to bylo 1,56 milionu tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Produkce v krajích

Nepřekvapivě bylo nejvíce odpadů vyprodukováno v nejlidnatějším Středočeském kraji (5,3 mil. tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 mil. tun). „Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatelů,“ uvádí ČSÚ. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na jednoho obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele loni vyprodukováno 145 kg. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, a to 284 kg na obyvatele. Nejméně nebezpečného odpadu bylo vytvořeno v Praze, a to 67 kg na obyvatele.

28002023m2

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily většinu směsné odpady 59,1 %, dále pak nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů měl s podílem 45,5 % na svědomí odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Nakládání s odpady

Z celkového množství34,1 milionu tun odpadů byl drtivá většina využita (29,5 mil. tun), přičemž nejvíce odpadů bylo zrecyklováno (17,5 mil. tun). 7,9 mil. tun odpadů se využilo na zasypávání, tzn. že se odpady využily na povrchu terénu pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Spálením bez energetického využití, uložením na skládku nebo jiným způsobem bylo odstraněno 4,6 mil. tun. Oproti roku 2021 došlo ke zvýšení množství odstraněných odpadů, částečně na úkor jejich využití.

28002023g1

I v roce 2022 byla poměrně vyrovnaná situace v nakládání s komunálními odpady, které se stále hojně skládkují, ovšem oproti předchozímu roku došlo ke zlepšení. 2,4 mil. tun komunálních odpadů bylo v loňském roce uloženo na skládku a 2,7 mil. tun jich bylo využito. V roce 2021 přitom bylo využito 2,65 mil. tun komunálních odpadů a skládkováno 2,62.

28002023g2

Oproti roku 2021 došlo také k poklesu množství importovaného odpadu o 3,4 %. Z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tvořil kovový odpad.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP