Reklama

29. 5. 2016  |  Zpravodajství  |  Autor: (rak)

Legislativa exkluzivně: Novela Vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny

Přečtěte si vyznačeny změny, které do vyhlášky č. 82/2011 Sb. přinesla vyhláška č. 152/2016 Sb. ze dne 6. května 2016.

Ve sbírce zákonů vyšla novela Ministerstvo průmyslu a obchodu č. 152/2016 Sb. ze dne 6. května 2016, kterou se mění vyhláška č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb.

Červenou barvou jsou vyznačeny části, které jsou navrženy na zrušení, modrou barvou ty, které mají být nové/doplněny. Stáhněte si zde také kompletní návrh vyhlášky.

VYHLÁŠKA
82/2011 Sb.
ze dne 17. března 2011
o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.

§ 1
Způsoby měření elektřiny

(1) Zajišťováním měření elektřiny je instalace, provozování, obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení včetně zařízení hromadného dálkového ovládání, odečítání, zpracovávání, přenos a uchovávání údajů měření.

(2) K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používá v pořadí od nejvyššího typu k nejnižšímu typu, jednotarifové nebo vícetarifové

a) měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení, nebo

b) měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem, nebo

c) měření typu S M, kterým je průběhové měření s dálkovým přenosem údajů, které není měřením typu A ani měřením typu B a průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem, nebo

d) měření typu C, kterým je ostatní měření; měření typu C není průběhové, může být s dálkovým přenosem údajů

(3) Měření elektřiny se člení na

a) přímé měření, kdy elektroměrem prochází veškerá měřená elektřina a nejsou použity měřicí transformátory,

b) nepřímé měření, kdy je elektroměr použit v zapojení s měřicími transformátory proudu, kterými prochází veškerá měřená elektřina, a případně i s měřicími transformátory napětí; podle strany transformátoru, na kterou jsou měřicí transformátory připojeny, je měření rozděleno na primární (na straně vyššího napětí) nebo sekundární (na straně nižšího napětí) měření.

§ 2
Umístění měřicích zařízení

(1) Měřením typu A musí být měřena elektřina v

a) předávacích místech mezi přenosovou soustavou a zahraničními soustavami,

b) předávacích místech mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou s napětím vyšším než 1 kV,

c) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z přenosové soustavy,

d) předávacích místech mezi jednotlivými distribučními soustavami s napětím vyšším než 1 kV,

e) předávacích místech výroben elektřiny s napětím vyšším než 1 kV přímo připojených k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

f) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím vyšším než 52 kV,

g) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem nad 250 kW,

h) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem nad 400 kW.

(2) Alespoň měřením typu B musí být měřena elektřina v

a) předávacích místech mezi jednotlivými distribučními soustavami s napětím do 1 kV s nepřímým měřením,

b) předávacích místech výroben elektřiny s napětím do 1 kV přímo připojených k distribuční soustavě, s instalovaným výkonem nad 10 kW

c) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem do 250 kW včetně,

d) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV s nepřímým měřením,

e) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem do 400 kW včetně, prostřednictvím kterých je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW

f) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV s rezervovaným příkonem od 100 kW nebo s hlavním jisticím prvkem o jmenovitém proudu od 200 A, a to od první změny dodavatele elektřiny,

g f) výrobnách elektřiny nebo u každého výrobního zdroje elektřiny výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny.

(3) Elektřina v předávacích místech a v odběrných místech podle odstavce 2 může být měřena měřením typu A.

(4) Měřením typu S může být měřena elektřina v odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy o napětí do 1 kV.

(4) Alespoň měřením typu M musí být měřena elektřina v

a) předávacích místech výroben elektřiny s napětím do 1 kV přímo připojených k distribuční soustavě s instalovaným výkonem do 10 kW včetně,

b) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, prostřednictvím kterých je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně.

(5) Elektřina v předávacích místech a v odběrných místech podle odstavce 4 může být měřena měřením typu B.

(5 6) Alespoň měřením typu C, pokud se nejedná o odběr elektřiny podle odstavce 6 7, musí být měřena elektřina v

a) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, která nejsou uvedena v odstavcích 1 až 4,

b) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, předávacích místech mezi distribučními soustavami a předávacích místech výrobců elektřiny připojených k distribuční soustavě nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny, kde není technicky a ekonomicky možné instalovat měření podle odstavců 1 až 4.

(6 7) V případě, že je ve smlouvě o připojení stanoven odběr elektřiny bez měřicího zařízení, může zákazník odebírat elektřinu bez měřicího zařízení, nejvýše však do rezervovaného příkonu 1 kW v jednom odběrném místě; poplachové sirény a zabezpečovací zařízení železniční dopravní cesty mohou mít vyšší rezervovaný příkon.

(7 8) Pro uplatnění podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo z druhotných energetických zdrojů formou ročního zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny u výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 5 kW včetně samostatné měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu C. V případě uplatnění hodinového zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny měření vyrobené elektřiny měřením typu B alespoň měřením typu M.

§ 3
Měření elektřiny

(1) U měření typu A je

a) základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00,

b) základní vyhodnocovací interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 01:00:00 kalendářního dne,

c) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízení 1 kalendářní den.

(2) U měření typu B a M je

a) základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00,

b) základní vyhodnocovací interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 01:00:00 kalendářního dne,

c) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízení 1 měsíc.

(3) U měření typu S je základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů pro měřicí zařízení 1 měsíc.

(4 3) U měření typu C je zpracování a přenos údajů prováděn nejméně jedenkrát za rok.

Údaje z měření elektřiny

§ 4

(1) Údaje z měření elektřiny účastníci trhu s elektřinou předávají v kWh, kW, kVArh, kVAr nebo v MWh, MW, MVArh, MVAr s rozdělením podle tarifů.

(2) Údaji z měření elektřiny jsou

a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,

b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“),

c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.

(3) Výpočet Pokud nejsou dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením, výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.

(4) Náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce elektřiny při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhadem na základě údajů získaných z měření v předcházejícím srovnatelném období nebo ze samoodečtu nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné v následujícím srovnatelném období na základě kontrolního odečtu.

(5) Pro odhad spotřeby stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny u měření typu C se využívá použije přiřazeného přepočteného typového diagramu dodávky, počtu vyhodnocovaných kalendářních dní a výše poslední roční spotřeby elektřiny. Maximální počet odhadů pro vyúčtování odběru nebo dodávky elektřiny jsou 2 po sobě jdoucí odhady.

(6) Samoodečty a odhady spotřeby elektřiny pro vyúčtování lze provést nejvýše třikrát po sobě.

(7) Stanovení údajů o spotřebě elektřiny u měření typu C k datu změny regulovaných cen elektřiny provádí

a) provozovatel distribuční soustavy

1. na základě předcházejících známých stavů odečtu měřicího zařízení a průběhu spotřeby elektřiny podle přiřazeného typového diagramu dodávky, nebo

2. rovnoměrně na části úměrné délce období od data předchozího fakturačního odečtu do 31. prosince a od 1. ledna do data dalšího fakturačního odečtu, nebo

b) účastník trhu s elektřinou samoodečtem.

(8) Při změně dodavatele elektřiny, provozovatele distribuční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na měřicím zařízení musí být vždy provedeno zpracování údajů z měření elektřiny.

§ 5

(1) Směr toku elektřiny do příslušného odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka trhu s elektřinou je považován za kladný. Směr toku elektřiny z příslušného odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka trhu s elektřinou je považován za záporný.

(2) Při asymetrickém toku elektrické energie v třífázové soustavě se vyhodnocují směry toku energie v jednotlivých fázích u nově zřizovaných nebo rekonstruovaných odběrných míst.

(3 2) Jalová energie je označena jako kladná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 08 < j < 1808 0° < j < 180°. Jalová energie je označena jako záporná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 1808 < j < 3608 180° < j < 360°.

(4 3) Měření a předávání skutečných a náhradních hodnot se provádí v zimním nebo v letním čase. Posledním dnem při změně zimního času na letní je 23hodinový den, prvním dnem při změně letního času na zimní je 25hodinový den.

(5 4) Povolená odchylka mezi odečtovou centrálou a reálným časem je maximálně +/- 5 sekund.

(6 5) Pro měření typu A je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 5 sekund.

(7 6) Pro měření typu B je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 1 minuta.

(8 7) Pro měření typu S M je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/- 3 minuty.

(9 8) Pro měření typu C se odchylka nestanovuje.

§ 6
Podmínky měření elektřiny

(1) Část měřicího zařízení, která je instalována v měřicím místě, je umístěna v odběrném místě zákazníka nebo ve výrobně elektřiny nebo u provozovatele distribuční soustavy co nejblíže k předávacímu místu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo předávacích míst umístění měřicího zařízení stanoví příslušný provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozvaděče nebo výměna ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372