Evropský parlament se na svém hlasování v noci z úterý na středu těsnou většinou shodl na podpoře většího emisního cíle do roku 2030. Podle europoslanců by měla Evropa snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého o 60 %, Evropská komise v září navrhla 55% cíl. Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost pozici Evropského parlamentu vítají. Evropa by se podle nich jasně přihlásila k rozvoji moderní energetiky a útlumu uhlí.
Evropské státy se loni dohodly na snížení emisí o 40 % do roku 2030. Evropská komise pak letos připravila v rámci Zelené dohody pro Evropu návrh na zvýšení cíle na 55 %. Nyní budou pokračovat jednání mezi členskými státy a Evropským parlament o aktualizaci emisního cíle.
“Již dnes je jasné, že Evropa sníží emise nejméně o 55 procent a s tím by také měla počítat česká vláda. Hlasování Evropského parlamentu by mělo Česko probudit, naše vláda musí skoncovat se současným vlažným přístupem k rozvoji obnovitelných zdrojů a využití potenciálu energetických úspor,” komentuje výsledky hlasování Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
“Rychlejší redukce emisí vytvoří příležitosti pro nové investice, které přinesou miliony pracovních míst. Sníží také závislost Evropy na dovozu energetických surovin a zlepší ovzduší ve městech,”vysvětluje Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost, přínosy klimatické politiky pro obyvatele Evropy.
Česko může přispět k evropské ochraně klimatu. Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu. “Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Moderní energetika skýtá obrovský prostor pro inovace. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” dodává Martin Sedlák.
Ekonomický potenciál obnovitelných zdrojů může vést k výstavbě více než 5 000 MW solárních elektráren na střechách budov (obytných i průmyslových) či na průmyslově znečištěných lokalitách (bývalé skládky, plochy po těžbě, další typy brownfieldů). Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v ČR v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů.
Lze uvažovat také o výstavbě více než 1000 MW větrných turbín. Výhodou větrné energetiky jsou domácí producenti tubusů a gondol pro větrné elektrárny, ale i převodovek a hřídelí. Ideálním opatřením na podporu nové výstavby nových obnovitelných zdrojů je vhodně nakombinovaný mix investičních podpor a technologicky neutrálních aukcí.
“Česko v rozvoji moderní energetiky propadá i za Polskem, které je v Evropě symbolem fosilního průmyslu. Francie, Španělsko, Německo, Maďarsko, Slovensko - všichni okolo nás sázejí do budoucna na sluneční energii. A to nejen na střechách, ale i na brownfieldech, vodních plochách nebo ve spojení se zemědělstvím. Česko může pomocí obnovitelných zdrojů v bývalých těžebních lokalitách nastartovat zcela nový rozvoj těchto regionů. Výstavba a provoz obnovitelných zdrojů dá lidem smysluplnou práci a přiláká do regionů nové investory,” uzavírá Martin Madej.
Komentáře