Jaké jsou dopady amerických cel na české občany a firmy

Situace okolo amerických cel a kroků Trumpovy administrativy se neustále vyvíjí. Níže najdete aktuální informace o tom, jaká cla se diskutují, jaké dopady by mohla mít, co Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na podporu českých firem a další důležité informace.

Jaká cla prezident Trump zavedl

Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala po zahájení svého funkčního období implementovat opatření nastíněná v rámci America First Trade Policy a zavedla ad valorem cla zatím ve třech krocích:

1. Cla na ocel, hliník a derivátové výrobky ve výši 50 % – dne 12. března 2025 vstoupila v platnost cla ve výši 25 %, s platností od 4. června 2025 pak byla celní sazba na dotčené výrobky zvýšena na 50%. S platností od 4. dubna 2025 byl seznam zasaženého zboží rozšířen o hliníkové plechovky a plechovkové pivo. Platné prezidentské proklamace zahrnující přehled výrobků, na které se cla vztahují, naleznete zde,zde,zde,zde, zde a zde.
2. Cla na dovozy automobilů, lehkých nákladních automobilů a autodílů (motory a jejich součástky, převodovky a hřídele, elektrické součástky) ve výši 25 % - cla na dovozy automobilů a lehkých nákladních automobilů vstoupila v platnost 2.dubna 2025, cla na dovozy autodílů pak dne 3. května 2025. Platnou prezidentskou proklamaci včetně kompletního přehledu výrobků, na které se nová cla vztahují, naleznete zde. Pro zmírnění dopadů na americký automobilový průmysl byla dne 29.4. zveřejněna úprava původní proklamace, která zavádí pro americké výrobce aut možnost odečtu dovozních cel na zahraniční díly až do hodnoty 3,75 % prodejní ceny vozidla.
3. Plošná cla na dovozy do USA ve výši 10 % - vstoupila v platnost 5. dubna 2025 a vztahují se na všechny dovozy do USA, kromě dovozů strategických komodit jako polovodiče, léčiva, dřevo (zde se potenciálně chystají podobná sektorová cla jako u aut a autodílů), měď, energie a suroviny, které se ve Spojených státech netěží. Evropská unie a další země měly mít od 9. dubna 2025 individuální celní sazby, v případě EU 20 %, Čína 34 %, Japonsko 24 % nebo Vietnam 46 %. Tato cla však byla 10. dubna 2025 pozastavena, s výjimkou dovozů z Číny. Platnou prezidentskou proklamaci včetně kompletního přehledu výrobků, na které se nová cla vztahují, naleznete zde.  Dodatečně pak byla oznámena výjimka pro určitou elektroniku, její komponenty a příslušenství, zařízení pro telekomunikace a zpracování dat nebo polovodiče. Seznam zboží spadajícího do této kategorie naleznete zde.

Celkově americká cla zasahují dovozy z EU do USA ve výši 380 miliard EUR, s náklady přibližně 80 miliard EUR na clech ročně.

Plošná a sektorová cla na dovozy do USA se mezi sebou nesčítají, tj. na jednotlivé výrobky dovážené do USA se jako doposud vztahuje dovozní clo dle MFN sazby a k tomu je aplikováno ad valorem clo. V případě, že je MFN celní sazba 0 %, je aplikováno pouze ad valorem clo.

MFN celní sazby pro jednotlivé výrobky je možné dohledat na stránkách Světové obchodní organizace (WTO). Aktuální informace o celních sazbách pro dovoz do USA lze dohledat na Access2Markets.

Kroky ze strany Evropské unie

V reakci na americká cla je primárním cílem EU s USA jednat a dosáhnout dohody. Nicméně EU je připravena také adekvátně reagovat vlastními protiopatřeními.

Komisař pro obchod a ekonomickou bezpečnost Maroš Šefčovič je v pravidelném kontaktu se zástupci USA. V rámci jednání apeluje na připravenost EU jednat o zájmových oblastech USA a také odstraňovat překážky obchodu.

Česko souhlasí a podporuje jednotný přístup. Na tom se shodli ministři odpovědní za obchod v Lucemburku, kde Česko zastupoval ministr Lukáš Vlček.

Evropská komise v reakci na cla na ocel, hliník a derivátové výrobky připravila protiopatření, jež cílí na americké dovozy do EU. Seznam výrobků, která jsou předmětem unijních protiopatření, zahrnuje motorky, potraviny či textilní výrobky. Celkově by měla být uvalena protiopatření na americké zboží v hodnotě přes 20 mld. EUR. Tato cla měla začít platit v několika fázích: od 15. 4., od 16. 5. 2025 a od 1.12.2025, v návaznosti na pozastavení plošných cel ve výši 20 % ze strany USA došlo k pozastavení reakce EU na 90 dnů. Toto pozastavení by mělo vytvořit prostor pro jednání s USA.

Prováděcí nařízení Komise o obchodních vyrovnávacích opatřeních týkajících se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických obsahující seznam dotčených položek naleznete zde.

Dne 8.5.2025 zveřejnila Evropská komise seznam možných protiopatření vztahujících se na plošná cla na evropské dovozy do Spojených států a na 25 % cla na automobily a automobilové součásti. Navrhovaná opatření zahrnují seznam zboží v hodnotě 95 mld. EUR pro zavedení možných dovozních cel a seznam možných exportních omezení týkající se některých vývozů ocelového šrotu a chemických výrobků z EU do USA v hodnotě 4,4 mld. EUR. Tyto seznamy by mohly po řádné proceduře sloužit jako rebalanční protiopatření proti uvaleným clům ze strany Spojených států, nicméně Evropská komise zároveň nadále pokračuje ve vyjednávání a zdůrazňuje, že samotné zveřejnění seznamu ke konzultaci neznamená, že budou opatření aplikována. Je ovšem třeba, aby EU měla připravenu možnost pro vyrovnání negativních dopadů zavedených cel pro případ, že nedojde k jejich odstranění na základě dohody.

Seznam zboží navrhovaného k zavedení možných dovozních cel naleznete zde.

Seznam možných exportních omezení ze strany EU naleznete zde.

Dne 10.6. byla uzavřena veřejná konzultace Evropské komise k navrhovaným protiopatřením a seznam bude nyní podléhat úpravám.

Dopady na export z České republiky

Český export do USA za rok 2024 činil přibližně 190 miliard korun (dle amerických statistik, které zohledňují i nepřímý obchod přes další země). Možné dopady na český export můžeme rozdělit do tří skupin:

1. Přímé dopady – ani se současným celním zatížením vývozů do USA nedojde k okamžitému či úplnému pozastavení obchodu s USA. Zcela určitě může dojít k výrazným ztrátám na straně českých exportérů, pokud nedojde k dohodě s USA.
2. Nepřímé dopady – nelze opomíjet také nepřímé dopady přes partnerské ekonomiky v EU, jako například Německo, Slovensko, ale také Mexiko.
3. Riziko přesměrování výrobků na trh EU – mezi pravděpodobné dopady patří také přesměrování výrobků z trhů zasažených americkými cly na ten evropský, Evropská komise situaci aktivně monitoruje a je v případě potřeby připravena aktivovat nástroje na ochranu obchodu.

Dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR by vlivem zavedení 25% cel na dovozy automobilů a 20% plošných cel mohlo dojít ke zpomalení růstu české ekonomiky dosáhnout o 0,6 až 0,7 p.b. Více informací zde.

Současná situace a dopady amerických cel jsou průběžně konzultovány také s hospodářskými partnery, SP ČR, HK ČR, KZPS a AMSP a dalšími podnikatelskými reprezentacemi a subjekty.

Podpora českých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci ve spolupráci se sektorovými partnery aktivně monitoruje a předkládá pravidelné informace.

O podpoře českých exportérů je možné mluvit především v následujících rovinách:

1. Národní nástroje – pomoc českým firmám na americkém trhu a při jejich expanzi do jiných teritorií a posilování diverzifikace exportních trhů. Pomoc českým firmám při vstupu na americký trh nabízejí zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu, Austinu a v New Yorku. Připravováno je otevření kanceláře v San Francisku. Kromě USA působí zahraniční kanceláře CzechTrade v 65 dalších zemích. České firmy se mohou obracet také na ekonomické diplomaty působící na českých velvyslanectvích. Asistenční a marketingové služby českým exportérům doplňují služby exportního financování a pojišťování poskytované ČEB a EGAP. 
   
2. Posilování obchodní politiky EU – akcelerace vyjednávání a schvalování obchodních dohod. Jako zásadní se jeví zejména schválení obchodní dohody EU-Mercosur Radou EU, prioritou je také pokročit v samotných vyjednáních s dalšími partnery jako Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Kromě toho je cílem posílit vztahy se stejně smýšlejícími partnery, jako je Kanada, Japonsko či UK. Zajímavé trhy pro české exportéry představují také Jižní Korea, či Vietnam, se kterými již obchodní dohody existují.

Další informace

Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Existují přitom jak české, tak americké statistiky zahraničního obchodu, které se mohou lišit – ať už kvůli metodice, načasování nebo započítání reexportů přes třetí země.

Nejvíce vypovídající je použití kombinace obou zdrojů. U vývozu zboží z Česka lze tedy vycházet z dat americké US International Trade Commission, která eviduje, co reálně dorazilo na americký trh (včetně reexportů), a u dovozu do Česka pak vycházet z údajů českých celních statistik. Tento postup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží a služeb mezi oběma zeměmi.

Na koho se obrátit

Oddělení Amerik Ministerstva průmyslu a obchodu, ameriky@mpo.gov.cz

České velvyslanectví v USA, Washington.commerce@mzv.gov.cz

Regionální kancelář CzechTrade v Severní Americe, www.czechtrade-usa.us