Jak se dívat na použité oděvy a textil?

Domníváme se, že na použité oděvy a textil neexistuje v ČR legislativně jednotný postup a že firmy, které s tímto materiálem či odpadem pracují, s ním nakládají tak, jak jim kdo dovolí. Rádi bychom tímto článkem otevřeli diskusi, jak s touto komoditou z pohledu odpadového zákona zacházet, aby výsledkem byly např. jednotné a srozumitelné výklady nebo v budoucnu přesněji nastavená legislativa.

Jak nahlížet na textil a použité oděvy?

Nejprve by asi bylo vhodné rozdělit textil podle toho, odkud pochází. Zda z průmyslové či podnikatelské činnosti nebo z komunální sféry, tzn. od občanů. Z pohledu průmyslu je jasné, že nepotřebný a použitý textil, kterého se podnikatel zbavuje, bude odpadem.

Mnohdy bývá znečištěný a nelze ho použít k původnímu účelu. V některých případech, např. při výrobní činnosti, je ale možné hovořit o tzv. vedlejším produktu, a to za splnění zákonných podmínek.

Vedlejší produkty pak nepatří do režimu odpadů. Nesmí se ani jako odpad evidovat. V komunální sféře je ale situace složitější. Zde by textil a použité oděvy mohly dostat nálepku použitého výrobku, který sice někdo nechce např. z módních důvodů, ale někomu jinému by taková věc ještě službu udělala.

Možná, že by zde mohla platit stejná pravidla jako na výrobky (elektrozařízení, pneumatiky, …), které jsou v odpadovém hospodářství řešeny v rámci tzv. zpětného odběru.

Dalším neméně důležitým pohledem je samotné předcházení vzniku odpadů. Právě v komunální sféře a v případě textilu je předcházení vzniku odpadů docela dobře možné. Snadno lze zajistit přednostní využití a nejlépe ke stejnému účelu, ke kterému byl příslušný textil vyroben.

Myslíme si, že je nutné na textil pohlížet jako na věc, která sice někomu již přestala vyhovovat, ale stále ještě neztratila svou funkčnost a kvalitu a může posloužit jiné osobě. Jedná se o různé obdoby charity, sociální šatníky, podporu v oblastech zasažených katastrofou nebo do zemí třetího světa.

Sběr textilu a použitých ...