České organizace se zapojují do řady hlavních témat energetického výzkumu programu Horizont Evropa. Rozsahu tohoto tematického zastoupení však neodpovídá výše získaného příspěvku EU ani četnost koordinace projektů.
Průměrný příspěvek na českou účast je nižší než průměr za celý analyzovaný soubor projektů souvisejících s energetickým výzkumem, a také přepočet finančního příspěvku na obyvatele ukazuje odstup od většiny porovnávaných zemí. České instituce navíc přebírají vedení mezinárodních konsorcií poměrně zřídka. Nejvíce finančních prostředků putuje do ČR na výzkum baterií a elektrochemického ukládání energie. Vodík, druhé nejsilnější české téma, hraje v Česku menší roli, než jaký má v evropském měřítku.
České organizace se zapojily do 86 energetických projektů
Z celkových 995 analyzovaných projektů mají české organizace zastoupení v 86. Databáze eCORDA v nich eviduje 117 českých účastí s celkovým čistým příspěvkem EU 38,5 mil. eur. Jednou účastí se rozumí zapojení jedné organizace do jednoho projektu; počet účastí tedy nelze zaměňovat s počtem různých organizací.
Podle interní klasifikace projektů databáze eCORDA tvoří největší část příspěvku pro české účastníky projekty zařazené do kategorie Energetika – Horizont Evropa: 27,66 mil. eur, tedy 71,8 % celkové české částky. Následují doprava s 5,43 mil. eur, Clean Hydrogen Joint Undertaking s 2,70 mil. eur a průmysl s 1,64 mil. eur. Při podrobnějším třídění projektů podle hlavních programových částí programu Horizont Evropa získávají čeští účastníci nejvyšší příspěvek v destinaci D3 – Udržitelné, bezpečné a konkurenceschopné dodávky energie, dále v souhrnné kategorii dalších energetických témat klastru 5 a misí EU a v projektech partnerství BATT4EU.
Z hlediska tematického zaměření získávají nejvyšší příspěvek české organizace v oblasti baterií a elektrochemického ukládání energie, celkem 6,80 mil. eur. Následují vodík a palivové články s 4,86 mil. eur a solární energetika s 4,35 mil. eur. Významné částky získávají také české týmy v projektech městských, komunitních a lokálních energetických systémů, v oblasti koordinace, politiky, zavádění do praxe, dovedností a standardizace a v geotermální a vodní energetice.
České instituce koordinují čtyři projekty
Z 86 projektů s českou účastí vedou české instituce čtyři, což odpovídá koordinační míře 4,7 %. Tento ukazatel vyjadřuje podíl projektů koordinovaných danou zemí na všech projektech, do nichž se její organizace zapojily. Ve stejném souboru jedenácti zemí je česká hodnota druhá nejnižší; nižší míru vykazuje pouze Estonsko. Pro srovnání v Portugalsku činí 10,6 % a v Rakousku 17,2 %.
Českými koordinátory jsou Univerzita Palackého v Olomouci u projektu TRANS2DCHEM, Ministerstvo průmyslu a obchodu u projektu SET Plan, ČVUT v Praze u projektu AutoConstruct-EU a VŠCHT Praha u projektu HyAcademy.EU. Koordinace celého projektu představuje významnou odpovědnost za vedení konsorcia, není však jedinou podobou vedoucího zapojení. Databáze eCORDA například systematicky nezachycuje vedení pracovních balíčků, takže z počtu koordinací nelze odvozovat úplný rozsah odpovědnosti českých partnerů.
Čeští účastníci: vysoké školy, výzkumné instituce i podniky
Mezi největší české příjemce čistého příspěvku EU patří ČVUT v Praze a VŠCHT Praha, obě s přibližně 2,9 mil. eur, Technologická agentura ČR s 2,6 mil. eur a Česká geologická služba s 2,3 mil. eur. Následují Univerzita Karlova a podniky, například Eaton Elektrotechnika, FENIX TNT a Chart Ferox. Ve struktuře českých účastí mají vysoké školy a malé a střední podniky vyšší zastoupení než v celém analyzovaném souboru. Na každou z těchto skupin připadá 23,9 % českých účastí, zatímco v celém souboru činí podíl vysokých škol 18,6 % a malých a středních podniků 20,8 %. Výzkumné organizace naopak představují 12,0 % českých účastí oproti 21,4 % v celém souboru. Jde o podíly na počtu účastí, nikoli na příspěvku EU.
Tematické zaměření české účasti se od celkového souboru projektů liší. Výraznější relativní zastoupení mají například geotermální a vodní energie, místní energetické systémy nebo baterie. Tyto rozdíly ukazují, na jaká témata se české zapojení soustřeďuje; samy o sobě však nevypovídají o kvalitě výzkumu ani o celkových schopnostech českých pracovišť.
Další rozvoj české účasti by proto měl spojovat širší zapojení organizací s vyšším příspěvkem na jejich projektové činnosti a častějším vedením konsorcií. Dosavadní zkušenosti českých týmů v řadě energetických témat představují základ pro přípravu vlastních projektových záměrů, sestavování konsorcií a převzetí větší odpovědnosti za jejich vedení. Pokrok je vhodné sledovat současně podle rozsahu zapojení, výše příspěvku českým účastníkům a jejich koordinačních rolí – samotný růst počtu projektů by ještě nemusel znamenat posílení českého postavení v energetickém výzkumu programu Horizont Evropa.
Podrobnější informace o energetickém výzkumu v programu Horizont Evropa a zapojení českých organizací naleznete v původní analýze zde.
Komentáře